PSALI JSME PŘED 15 LETY Využívání výpočetní techniky zapustilo kořeny i u nás. A však kromě technické stránky věci, která působí našim podnikům často potíže, je tu ještě příslovečná druhá strana mince. O čem je řeč? O užívání softwaru, programového vybavení, s nímž bude mít zřejmě zanedlouho problémy řada domácích uživatelů počítačů, ať už jde o soukromníka, či organizaci.
PSALI JSME PŘED 15 LETY
Využívání výpočetní techniky zapustilo kořeny i u nás. A však kromě technické stránky věci, která působí našim podnikům často potíže, je tu ještě příslovečná druhá strana mince. O čem je řeč? O užívání softwaru, programového vybavení, s nímž bude mít zřejmě zanedlouho problémy řada domácích uživatelů počítačů, ať už jde o soukromníka, či organizaci.
Patříme ke státům s největším rozsahem nelegálního nakládání s programy, tzv. softwarového pirátství v Evropě (spolu s dalšími východoevropskými zeměmi). Pirátem, ať již vědomým či nevědomým, je u nás téměř každý, kdo má přístup k počítači PC, nezávisle na tom, zda jde o uživatele, distributory, nebo samotné programátory. Může jít např. o podnikatele, který v zahraničí nakoupí se slevou větší množství softwarových „balíků“ lákavých značek a doma je bez licence rozprodá.
Jaké jsou příčiny tohoto neblahého stavu, typického průvodního jevu počítačové zaostalosti? Až do 1. 6. 1990, kdy byla schválena novela autorského zákona, která mezi autorská díla řadí i počítačové programy, to byl zejména nedostatek právních norem. Další častou a klamně opodstatněnou výmluvou je nedostatek prostředků na nákup softwaru. Organizace, které musely vydávat velké částky na nákup počítačů, odmítaly (nebo stále odmítají?) vydávat další peníze na software požadovaný jejich programátory. Je přece snadné získat program vypůjčením a okopírováním od kolegy, vždyť ani jeho pravděpodobně nic nestál.
Hlavním důvodem je však nedostatek kvalitního původního tuzemského programového vybavení a zároveň dlouhodobá nemožnost získat legálně kvalitní programy ze zahraničí. Proto programátoři, kteří píší zcela rutinní programy nebo jen využívají toho, co vytvořil někdo jiný, mají celkem zájem na zpeněžení „svých“ produktů, ale mnohem méně se obvykle starají o to, jak zajistit jejich ochranu.
Jestliže chceme jako jiné vyspělé země budovat i vlastní softwarový průmysl, který by se mohl měřit s konkurencí, je nutné začít proti počítačovému pirátství bojovat.
(Profit 4/1990, redakčně zkráceno)
