Padělatelství je obtížně vymýtitelný byznys, říká šéfka Evropského patentového úřadu
Právě nyní, kdy státy bojují s hospodářskými potížemi, by měla být věnována pozornost inovacím a právu duševního vlastnictví. Jde totiž o cesty, jež by mohly vést k opětovnému ekonomickému růstu. Shodli se na tom účastníci konference, kterou na konci dubna uspořádaly v Praze Evropský patentový úřad (EPÚ) a Evropská komise. Setkání předních vynálezců, právníků, akademiků a patentových odborníků se konalo ve spolupráci s českým předsednictvím EU a zúčastnila se ho i prezidentka EPÚ Alison Brimelowá.
EURO: Na rozdíl od ochranných známek a průmyslových vzorů právo EU patenty dosud neupravuje, přestože už dlouho existuje snaha to změnit. Myslíte, že je patentová úprava nevyhnutelná? BRIMELOWÁ: Bylo by třeba časově vymezit „nevyhnutelnost“. Pokud to s jednotným trhem myslíte vážně, pak tento patent nevyhnutelný být musí. Už o tom mluvíme dlouho a musím říct, že váš premiér (Mirek Topolánek – pozn. red.) byl upřímný, hovořil-li o dosavadním neúspěchu se věcí zabývat. Jeho projev na konferenci i na tiskovce byly dobře zaměřeny na celkový obraz. To Evropa potřebuje. Jsem zcela přesvědčena, že potřebuje jednotný patentový systém. Stejně se však domnívám, že musí mít systém, který funguje a je výrazně lepší než to, co nyní spravuje EPÚ (EPÚ není součástí Evropské unie – pozn. red.). A tady se dostáváme do problémů. Týkají se jazykových režimů, financování, vymáhání práva nebo soudních řízení. Státy nejsou lhostejné nebo líné, zdá se jim však, že tohle není správná cesta. Mrzí mě, že nám to trvá tak dlouho.
EURO: Co považujete v jazykové oblasti za problém? BRIMELOWÁ: Musím především zdůraznit, že pro Angličana je vždy problematické mluvit o jazycích. Moje řeč je používána všude. Chápu však a respektuji snahu těch, kdo jimi nejsou, mít přístup k informacím v mateřštině. Jazyk je důležitý pro pocit identity – národní i osobní. Dostat se k informacím v rodném jazyce má však také ekonomický význam. Investujeme nyní mnoho prostředků do automatických strojových překladů a dalších věcí, které by měly přístupu k informacím pomoci. To však nějakou dobu potrvá a je to jen jedna cesta. Musíme však být realisty i v tom, kdy konkrétně osoba informace potřebuje. Nyní platí, že patent je prozkoumán, což trvá docela dlouho. Udělíme jej a nastanou jeho účinky, například v České republice, Maďarsku nebo jinde. Až v tuto chvíli je přeložen, nikoli dříve. Řekněme, že jste podnikatel z Prahy a chcete vědět, co se děje ve vašem oboru, například přišívání knoflíků. Nechcete na informace čekat. Potřebujete je, jakmile jsou publikované. V dosavadní diskusi se kladl přílišný důraz na samotný překlad, který je sice vyčerpávající, ale pokud jde o ekonomickou konkurenceschopnost, je opožděný. Měli bychom se zaměřit spíš na to, jak lidem umožnit přístup k informacím, jakmile jsou publikované. Právě v tu chvíli se totiž potřebují dozvědět, co se děje, a zda není jejich vynález zastaralý.
EURO: Jedním z nejdůležitějších témat ve vaší oblasti jsou padělky a pirátství. Tvrdí se, že čím více na východ, tím jsou s nimi větší potíže - zejména v Rusku nebo v Číně. Co si tom myslíte? Mělo by se proti pirátství postupovat spíš trestněprávními prostředky nebo kooperací států? BRIMELOWÁ: Oběma způsoby. Do posílení kapacit pro boj s kriminálním jednáním jsme investovali mnoho času a energie. Podíváte-li se však na spolupráci například s Čínou, týká se to mnohem víc fungování celého systému a přístupu ke spravedlnosti. Věnujeme se celním úředníkům i soudcům. Další věcí je, že jak státy zdolávají inovační křivku a začínají mít víc vynálezů, jejich přístup se mění. Přístup „čím víc na východ, tím větší potíže“ mě však znepokojuje. S padělatelstvím se ve velké míře setkáte i v Evropě a USA. Nepochází pouze z východu. Proto bych byla opatrná a neukazovala jen tak na někoho. Vždyť v 19. století patentový systém v Evropě odmítaly i Švýcarsko a Nizozemí, které jsou dnes pilíři a zakladateli Evropské patentové organizace. Chápaly tehdy, že napodobováním vynálezů mohou značně získat. Padělatelství je velký byznys, kterému se věnuje organizovaný zločin. Vymýtit jej je obtížné, protože se vyplatí. Najít způsoby, jak to změnit, je neustálá výzva.
EURO: Jak současná finanční krize ovlivňuje inovační proces v Evropě? BRIMELOWÁ: Je příliš brzy na hodnocení. Údaje, které mám k dispozici, zatím mají bouřlivý průběh. Odhaduji, že se počet patentových přihlášek sníží. Bude jich méně, zato však významnějších.Všechna odvětví, která toho budou schopna, budou nadále investovat do budoucnosti. Inovace jsou jednou z cest, jak se z krize dostat. Pokud však zároveň nastává odliv hotovosti, budete muset některé věci omezit.
EURO: Jde tedy o to spíš utrácet chytře než vůbec? BRIMELOWÁ: Ano. Ještě však nevíme, jak se vše vyvine. To je pozitivní. Zatím je brzy na dramatické závěry. Musíte si však pamatovat, že inovace jsou důležité vždy.
Box 1:
Nejlepší vynálezci
V rámci mezinárodní konference, na jejíž přípravě se podílel i český Úřad průmyslového vlastnictví, se uskutečnilo na Pražském hradě také udílení cen Evropský vynálezce roku. Slavnostního večera se vedle předsedkyně EPÚ Alison Brimelowé a Heinze Zourka, šéfa generálního ředitelství Podnikání a průmyslu Evropské komise, zúčastnil i český prezident Václav Klaus. Vítěze vybrala mezinárodní porota složená z vědců, politiků a zástupců průmyslu. Ve čtyřech kategoriích byli vyznamenáni tito vědci:
Životní dílo: Adolf Goetzberger (Německo) – za příspěvek ke komerčnímu využití sluneční energie, které připravilo cestu solárním článkům jako přesvědčivé alternativě k fosilním palivům.
Průmysl: Jürg Zimmermann (Švýcarsko) a Brian Drucker (USA) za vynález léku proti chronické myeloidní leukémii, který vykazuje nebývale vysokou míru účinnosti.
Malé a střední podniky / výzkum: Joseph Le Mer (Francie) za vynález výměníku tepla, jehož konstrukce umožnila vznik ekonomicky výhodných a současně energeticky účinných topných systémů.
Mimoevropští vynálezci: Čou I-čchü (Čína) a jeho tým za prostředek proti malárii založený na tradičních čínských léčivech.
Box 2:
Patentová instituce
Evropská patentová organizace (EPO), která spravuje systém takzvaných evropských patentů, vznikla v roce 1977 na základě Evropské patentové úmluvy. Nejde o orgán Evropské unie, třebaže EPO a EU v oblasti duševního vlastnictví spolupracují. Členy EPO jsou všechny státy EU a některé další, například Turecko, Island nebo Švýcarsko. Celkem 35 zemí. EPO má dva orgány, Evropský patentový úřad (EPÚ) a Správní radu.
EPÚ se spolu s americkým úřadem Patent and Trademark Office a japonským Patentovým úřadem někdy označují za „velkou trojku“, která až dosud dominovala globálnímu patentovému systému. Nyní je významem i velikostí dohánějí instituce v Indii a Číně.
Prezidentkou EPÚ je už téměř dva roky Britka Alison Brimelowá. Letos šedesátiletá absolventka University of East Anglia obdržela před čtyřmi lety Řád britského impéria (CBE).
