Proč se Česko rozhodlo zmrazit memorandum o transportu ruské ropy do Německa
Ropou jsme sice zásobováni ropovody z východu i ze západu a kapacita každého z obou směrů je dostatečná na plné pokrytí potřeb českých rafinérií, ale v obou případech jsme až na konci roury. Naše vyjednávací pozice je tím značně oslabená, protože v řadě za sebou již nemáme žádná rukojmí. A podle všeho tento stav zůstane zachován.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman má totiž radikálně jiný názor na otázku otočení ropovodu Ingolstadt-Kralupy (IKL), než jaký měl jeho předchůdce Milan Urban. Říman se rozhodl tento projekt zastavit. Jak již dříve informoval týdeník EURO (EURO 43/2005), státní akciová společnost MERO měla připravený projekt na reverzní čerpání ropy touto rourou, čímž by se Česká republika mohla stát tranzitní zemí pro ropu tekoucí z Ruska do Německa.
„Nepominuly strategické důvody, pro které byl ropovod IKL budován. Nechtěli jsme být závislí na jednom dodavateli a nevšiml jsem si, že by se něco na této situaci změnilo. Proto jsem rozhodně proti otočení ropovodu IKL,“ říká ministr Říman. Z toho důvodu nařídil společnosti MERO, která provozuje ropovody na území České republiky a je stoprocentně vlastněna státem, aby práce na tomto projektu zastavila. „Dal jsem takový pokyn svému náměstkovi pro energetiku Tomáši Hünerovi,“ potvrzuje ministr Říman.
Česká republika přitom připravovala společném memorandum s Ruskou federací o transportu její ropy přes naše území dále na západ. Na ministerstvu průmyslu a obchodu měl přípravu tohoto memoranda, na jehož vytvoření jsme se s Ruskem dohodli loni na podzim při pražské návštěvě ministra průmyslu Ruské federace Sergeje Naryškina, na starost ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv Jan Zaplatílek. Ten se ale nyní k otázce memoranda a projektu otočení ropovodu IKL nechce vyjadřovat.
Podle ministra Římana bude memorandum odloženo k ledu. „Dokud já budu ministrem, to memorandum nebude podepsáno a nebude o něm dále jednáno,“ říká ministr Říman.
Jednoznačně negativní stanovisko má k této otázce také ministr zahraničí Alexandr Vondra. „Většinově závisíme a vždycky jsme záviseli na dodávkách ropy z Ruska. Důležité však je, aby byla zachována diverzifikace. Byly tady plány na úplné přetočení ingolstadtského ropovodu, proti čemuž jsem se vždycky stavěl, protože tím bychom přišli o diverzifikaci, o možnost dodávek z obou stran,“ řekl ministr Vondra v rozhovoru pro Radiožurnál.
Chiméry.
Generální ředitel společnosti MERO Jaroslav Pantůček k nyní umrtvenému projektu otočení ropovodu IKL říká: „Je zde několik chimér, které z celé záležitosti dělají větší politiku, než jaká to je. Největší z nich je, že slovní spojení ´otočení ingolstadtského ropovodu´ evokuje ve čtenáři dojem, že půjde o jakýsi nevratný krok. Tedy zbavení diverzifikace v zásobování ropou, zbavení strategické výhody přístupu i k jinému zdroji než ruské ropě, tedy důvodu, proč stát do ropovodu Ingolstadt investoval dvanáct miliard korun. Ve skutečnosti by ten projekt, ve všech variantách, které jsme zpracovali, znamenal, že následné zpětné otočení do původního stavu by bylo otázkou několika hodin. Pokud by se tedy ropovod IKL otočil z důvodů, že by pro Českou republiku bylo výhodné být i tranzitní zemí pro ruskou ropu, která by mohla zásobovat Bavorsko, a být významnějším hráčem v tomto regionu, v žádném případě by to neznamenalo, že v případě problému s dodávkami ruské ropy bychom nebyli schopni tok ropy v ropovodu IKL zase otočit a zásobovat jím Českou republiku. Otočit ingolstadtský ropovod by v žádném případě neznamenalo vzdát se této nezávislosti.“
Generálnímu řediteli společnosti České rafinérská Ivanu Součkovi se idea otočení ropovodu nelíbí. „Ropovod IKL musí být připravený, aby mohl fungovat jako jedna ze dvou cest. Kvůli tomu byl postavený. Společnost MERO musí garantovat, že když budeme potřebovat ropu, můžeme ji dostat v plné kapacitě od moře z přístavu Terst. Kdyby MERO chtělo volné kapacity na ropovodu IKL jakkoli využít, vždy budeme požadovat, aby v případě jakýchkoli problémů měly české rafinérie přednost a ropa tekla touto rourou k nám, a nikoli od nás do bavorských rafinérií,“ říká Ivan Souček.
Ministr Říman říká, že není proti tomu, abychom přepravovali ruskou ropu do Německa, ale bylo by třeba postavit k ropovodu IKL ještě druhou rouru: „Nemám nic proti přepravě ruské ropy přes naše území dál do Evropy, ale za podmínky řešení, které zachová diverzifikaci přístupových cest ropy k nám. To prakticky znamená, že by muselo zřejmě dojít ke zdvojení roury.“
Záminka pro čistku v Unipetrolu.
Otázka otočení ropovodu IKL se minulý měsíc dostala ještě do jednoho nečekaného kontextu. Stala se zřejmou záminkou pro řešení personálních sporů v polské společnosti PKN Orlen, která ovládá český petrochemický holding Unipetrol.
Dozorčí rada Unipetrolu na návrh šéfa PKN Orlen Igora Chalupce odvolala 26. října Marka Mroczkowského z funkce člena představenstva. V oficiálním oznámení je jako zdůvodnění tohoto kroku uvedeno: „Úmyslem společnosti Unipetrol je diverzifikace dodávek ropy do českých rafinérií a také zamezení rizika přestavby jejich výroby na ropu dováženou pouze z jednoho směru. (Ruská ropa s vyšším obsahem síry nyní nemůže být v kralupské rafinerii zpracována, vyžadovalo by to vybudování odsiřovací jednotky - poznámka redakce.) Toto bylo společností Unipetrol mnohokrát zdůrazňováno, včetně oficiálních vystoupení z března a října adresovaných zástupcům vlády České republiky. Hlasování pana Marka Mroczkowského, jako zástupce společnosti Unipetrol na mimořádné valné hromadě České rafinérské, pro schválení žádosti představenstva této společnosti o provedení analýz využitelnosti zachování ropy s vysokým obsahem síry v rafinerii v Kralupech a především způsob následného informování o průběhu zasedání a důvodech rozhodnutí mohly způsobit zkreslenou interpretaci rozhodnutí Unipetrolu a tímto vyvolat nejistotu české vlády.“
Musel tedy manažer dříve pověřený vedením Unipetrolu, odejít kvůli „nejistotám české vlády“ ohledně možných plánů reorientace kralupské rafinerie na ruskou ropu? Této interpretaci by nahrával i fakt, že Mroczkowski byl odvolán den po setkání českého ministra zahraničí Alexandra Vondry s šéfem PKN Orlen Igorem Chalupcem.
Ministr Vondra je sice silným odpůrcem úpravy kralupské rafinerie na sirnou ropu, a tedy možného zvýšení významu dodávek ruské ropy do České republiky, ale podle informací týdeníku EURO český ministr žádné personální rošády v Unipetrolu nežádal. Podle jednoho ze spolupracovníků ministra přišel Chalupec s rozhodnutím Mroczkowského odvolat již na tuto schůzku a toto rozhodnutí Alexandru Vondrovi oznámil.
Polský souboj na českém území.
Sám odvolaný polský manažer ostře odmítá, že by kdykoli prosazoval přebudování kralupské rafinerie na ruskou ropu, či otočení ingolstadtského ropovodu (viz rozhovor s Markem Mroczkowským) a na důkaz svých slov předkládá dopis, který letos v březnu adresoval tehdejšímu premiérovi Jiřímu Paroubkovi. V tomto dopise, který Mroczkowski jako místopředseda představenstva pověřený řízením Unipetrolu podepsal, stojí: „V poslední době se v médiích objevily zprávy o záměrech obrácení směru přepravy ropy ropovodem IKL. Unipetrol je rozhodně proti takovýmto plánům. Plány obrácení ropovodu IKL nebyly projednány a nejsou konzultovány se společností Unipetrol, jakožto největším odběratelem a zpracovatelem ropy v České republice. Zachování možnosti dvousměrného zásobování českého trhu ropou má podle našeho názoru zásadní vliv na úroveň energetické bezpečnosti, výrobní náklady a také na finální ceny pohonných hmot a jiných ropných produktů.“
Důvod, proč byl Mroczkowski odvolán, je proto třeba hledat jinde. On sám tvrdí, že důvod nezná a že mu ho ani nikdo nesdělil. Ve společnosti Unipetrol se ale mluví nejen o obavách současného bosse PKN Orlen z možného konkurenta – o Mroczkowském jako možném muži číslo jedna polského petrochemického koncernu se psalo letos na jaře -, ale také o údajném souboji mužů ze dvou polských zpravodajských služeb v tomto podniku. Ať už je střet bývalých i současných lidí z polské civilní a vojenské rozvědky faktem či fikcí, působení polských agentů v Unipetrolu bere řada lidí z této společnosti jako realitu.
Marek Mroczkowski Téma Ingolstadt bylo jen záminkou
EURO: Můžete komentovat důvody vysvětlující vaše odvolání? MROCZKOWSKI: Je hlubokým strategickým záměrem Unipetrolu, aby ropovod IKL fungoval tak, že v kterýkoli okamžik bude nabízet dostatečnou kapacitu pro přepravu ropy z moře. Každá rafinerie, která má přístup k ropným tankerům, může fungovat bez přestávek, které jinak přinášejí výpadky v dodávkách ropy. Toto jsem také jasně letos v březnu napsal v dopise tehdejšímu předsedovi vlády Jiřímu Paroubkovi (viz faksimili). Unipetrol je proti plánům na otočení ropovodu IKL, přičemž nejlepším argumentem je fakt, že i ruská ropa k nám byla občas dopravována tímto ropovodem. Když byly technické problémy na trase ropovodu Družba, tak se ruská ropa kupovala na moři a dopravovala do České republiky z Ingolstadtu. Proto musí být ropovod IKL k dispozici rafineriím fungujícím na českém území. Navíc nám tento ropovod umožňuje vyjednat lepší cenu ropy, protože máme v záloze i alternativní možnost získání této suroviny. Jakékoli domněnky, že jsem za Unipetrol mohl prosazovat cokoli jiného, nejsou seriózní a urážejí moji inteligenci.
EURO: Proč jste potom souhlasil s vypracováním analýzy na adaptaci kralupské rafinerie na ruskou ropu? Loni v říjnu jste řekl v rozhovoru pro MF Dnes: „Budeme uvažovat o adaptaci rafinerie v Kralupech na přepracování ruské ropy.“ MROCZKOWSKI: Analýzy byly, jsou a budou připravovány. Na tom není nic zvláštního.
EURO: Pokud byste neuvažovali o zpracovávání ruské ropy i v kralupské rafinerii, nenechali byste si přece takovou analýzu vypracovat? MROCZKOWSKI: Na informace o přípravě projektu reverzního čerpání v ropovodu IKL jsme nějak museli reagovat. V podnikání nemůžete stát a čekat, musíte běžet dopředu, jinak vás jiný předběhne či doběhne. Musíme proto uvažovat i o razantnějších cestách zvýšení efektivnosti výroby ropných produktů. Jednou z nich je možnost zpracování levnějších sirných rop, například irácké či venezuelské. A ty - včetně té ruské - mohou být dodávány skrze ropovod IKL.
EURO: Chcete říci, že do Kralup dostanete ruskou či jinou sirnou ropu levněji po moři a přes Alpy ropovodem TAL a dále ropovodem IKL než rovnou z Ruska ropovodem Družba? MROCZKOWSKI: Může se to stát, záleží na cenových relacích různých rop. Například pokud bude dostatek ropy z Iráku, může být pro nás lacinější získat do Kralup iráckou ropu z ropovodu IKL než ruskou z ropovodu Družba.
EURO: Jaký byl tedy podle vás skutečný důvod, proč jste byl odvolán z funkce místopředsedy představenstva Unipetrolu? MROCZKOWSKI: Nerozumím tomu.
EURO: A jak si to sám vysvětlujete? Co si myslíte, že je skrytou příčinou? MROCZKOWSKI: Myslím, že je lépe to více nekomentovat.
EURO: Máte již nějakou představu, co bude dále dělat? MROCZKOWSKI: Mnoho let jsem pracoval na řídicích postech v elektrotechnickém průmyslu, osm let jsem byl finančním ředitelem v továrně, která zaměstnávala tři tisíce zaměstnanců, sedm let jsem byl místopředsedou představenstva a finančním ředitelem PKN Orlen, byl jsem předsedou představenstva významného polského mobilního operátora a také velké chemické továrny. Myslím, že nebudu mít problém najít místo.
EURO: Zůstáváte jako zaměstnanec v Unipetrolu či v PKN Orlen? V jakých pozicích? MROCZKOWSKI: O tom se nyní teprve jedná.
