Šéf Computer Pressu chce postavit nový portál
Jiří Hlavenka (37) Vystudoval brněnskou technickou vysokou školu, obor jaderné a tepelné inženýrství. U svého zaměření vydržel jen rok. Krátce po sametové revoluci začal podnikat v médiích. Má za sebou deset let aktivní novinařiny v oblasti výpočetní techniky. Je autorem více než třiceti knih, mimo jiné také „Dělejte byznys na internetu . Mediální dům Computer Press založil v roce 1994. Jako předseda představenstva firmy s ročním obratem přes dvě stě milionů korun rozjel několik internetových projektů. Jeho obchod na mezinárodní počítačové pavučině Vltava.cz patří k prvním na českém internetu. Pod křídla Computer Pressu spadají více než dvě desítky internetových serverů. V loňském roce koupil podíl 50,5 procenta ve jmenovaném vydavatelství americký investiční fond Bancroft Internet.
EURO: Byl jste jedním z prvních Čechů, který se dokázal na možnosti internetu podívat pohledem podnikatele. Jaká byla vaše škola podnikání? HLAVENKA: Od roku 1991 podnikám. Založil jsem tehdy firmu, kterou jsme pak před vznikem Computer Pressu rozpustili. Bylo to také vydavatelství časopisů a literatury o IT, kde jsem byl jedním ze zakladatelů. Myslím, že můj přínos je, že jsem schopen vytvořit věci, postavit projekt i ho dostat do stadia rozjezdu. Co jsem se za deset let podnikání naučil nejvíce, je porozumět lidem. Na začátku jsem to neuměl a měl jsem s tím potíže. Není nic výjimečného uvažovat podnikatelsky. Dobrých podnikatelů jsou tisíce. Já jsem si řekl: Pojďme na internet. To rozhodnutí bylo čistě intuitivní. EURO: Líbí se Vám přezdívka „český internetový guru ? HLAVENKA: My jsme měli štěstí, že jsme z těch různých cest na internetu zvolili e–byznys. Asi je to dáno tím, že mám za sebou firmu, která normálně podniká a musí živit dvě stě lidí. Říkal jsem si, že internet je hrozně krásný, ale zkusíme na něm najít peníze. Nechtěli jsme se vrhnout cestou točení návštěvnosti. V té době bylo toto pole úplně prázdné. Spíše jsme do toho tak nějak spadli, neberu to jako velkou prozíravost. EURO: Pro které sféry podnikání bude internet znamenat skutečnou revoluci? HLAVENKA: Jsou obory, které internet fundamentálně změní a jimž přinese nějakou přidanou hodnotu. A jsou obory, které změní jenom inkrementálně. Dá se říct, že nejvíce změní oblast služeb. Internet je jenom informační substance, přenáší informace. Pokud platíte daně, vybíráte si dovolenou, tak jde čistě o informace. Takové činnosti změní od základu. Příkladem je státní správa. Internet by ji měl naprosto revolucionalizovat. Různé fronty a davy úředníků na ministerstvech a úřadech jsou odsouzeny k zániku. Druhá věc, kterou hodně promění, je cestovní ruch. Dnes plánujete dovolenou na základě velice kusých informací. Cestovka vám předloží několik fotek a pár slov textu. V budoucnosti se budete moci dívat na konkrétní místo videokamerou přes internet hodinu nebo dvě. Budete si moci přečíst obrovské množství informací. Pak si ještě vyberete, která z těch deseti cestovek vás tam doveze nejlépe a nejlevněji. A to jsme ještě v úplných plenkách, těch informací je hrozně málo. EURO: Máte představu, jak dál se internet změní? HLAVENKA: Pro internet je nyní nešťastné období. Informace na webu se v současné době množí jako neřízená střela nebo epidemie. Nejsou utříděné a mají různou kvalitu. Internetu zatím chybí inteligentní hledání nebo třídění informací podle pravdivosti, relevance, kvality a aktuálnosti. Předpokládá se, že další generací by mělo být právě zvyšování inteligence těchto informací, aby bylo možné zadat poměrně komplikovaný dotaz například v lidské řeči: „Jaké jsou horolezecké túry na ostrově XY, máte mapy? Již dneska tam ta odpověď je, ale hledá se špatně. Současný prostý vyhledávač by měl být natolik inteligentní, že začne vracet relevantní výsledky a bude informace skládat například z dvaceti zdrojů.Internet zatím splnil roli, je to obrovské moře, oceán informací. Miliardy stránek tam nejsou nadarmo. Ale ještě nenaplnil roli inteligentního rádce. EURO: Pro které obory bude internet revoluční v tom smyslu, že díky němu budou moci více profitovat? HLAVENKA: Změna byznysu pro mě jako pro podnikatele je, když současní podnikatelé zůstanou na slepé koleji a jejich místo nahradí jiní, kteří to udělají úplně jinak.I notoricky známé internetové knihkupectví je fundamentální změna, kdy majitelé kamenných krámků zůstanou tak trochu na suchu a nahradí je jeden velký internetový knihkupec. Nenahradí je během deseti let, ale tlak na ně je poměrně silný. Je docela pravděpodobné, že současné cestovky bez přidané hodnoty zmizí. EURO: Co finančnictví? HLAVENKA: Myslím, že v něm ten přínos není takový. Včera jsme faxovali a dneska posíláme e–mail. Pokud pomineme elektronické transfery peněz, jsou finanční služby vylepšeny tím, že nemusíme chodit přímo do banky. Není to ale nic nového ani nějaká obrovská výhra. Prvotní představa, že zmizí bankovní pobočky, je mylná. Lidé je sice nevyužívají, ale chtějí vědět, že existují. Docela bych pochyboval, kdyby vznikla banka bez banky. Protože jsou to peníze a lidé mají hluboko zafixováno, že peníze mají být v nějakém domě. Banka drasticky ušetří a může omezit počty lidí na přepážkách. Na druhé straně je jedno z krutých poučení e–byznysu, a to, že na těchto nákladech zase tak strašně moc neušetříte. Vidím do zákulisí některých bank, které nabízejí elektronické operace. Úsporu, kterou na jedné straně získají, zase na straně druhé utratí za technologie, bezpečnost, kvalifikovanější zaměstnance. EURO: Co vedlo k takovému nadšení z internetového byznysu? Kde se zrodila myšlenka, že je to tak úžasné? HLAVENKA: Způsobil to vývoj na burze. EURO: Na co ale reagovala? HLAVENKA: Je potřeba jít ještě o dva kroky dále. Burza v sedmdesátých letech nebo začátkem osmdesátých let byla plná peněz z klasických firem, které začaly stagnovat. Technologické společnosti, výrobci hardwaru a softwaru, šly nahoru. Kdo do nich investoval, tak se strašně nabalil. Jak ekonomika rostla, byla v ní spousta peněz. Pak se objevila nová bublina. Řeklo se, že to nic není proti tomu, co dokážou dotcom společnosti, jak šíleně transformují svět. Amerika má vždycky tendenci nesmírně přehánět. Prvotní očekávání byla vcelku reálná. Jako jediné z toho těžily právě technologické firmy. Prodají software a hardware a nezajímá je, jestli obchodník z toho bude mít profit nebo ne. Rafinovanou a chytrou PR kampaní řekly, podívejte se, jak jsme úspěšné, a to není nic proti tomu, jak na tom budou firmy, které zrodíme v elektronické vlně. Svět do té lodi skočil a totálně zblbnul. Pro Američany je typické, že nepochybují. Když jim vysvětlíte svůj podnikatelský záměr, řeknou, my ti věříme a jeď! Já si myslím, že se podcenila spousta věcí. EURO: Jako například? HLAVENKA: První je otázka nákladů. Ukázalo se, že e–byznys stojí nesmírně více, než se čekalo. Žádný elektronický obchod, který točí miliardy, nevystačí se čtyřmi zaměstnanci. Bude jich mít deset tisíc stejně jako ten kamenný. Podcenilo se, že vše na internetu je zdarma a je strašně těžké z toho vydělat nějaké peníze. Obrovskou firmu, která investovala miliony dolarů, pokoří student, který stejné služby poskytuje mnohem levněji. Je hrozně těžké najít skutečné peníze tekoucí nějakým způsobem z internetu, respektive přitékající do internetu. Další faktor je, že platíme za chyby jiných. Venture investoři dali do amerických start–upů velké částky. Mladé firmy za sebou neměly sebemenší zkušenosti s podnikáním. Firma, která byla kótovaná na burze a měla půl miliardy dolarů tržní kapitalizaci, nevedla účetnictví, faktury dávala do krabice od bot. Dva programátoři založí podnik, ale neumějí pracovat s penězi, mají problém koupit si rohlík v samoobsluze. Já se s tím setkávám každý den. Chodí za mnou s návrhy na byznys. Vždycky je to utrpení, než je dotáhneme do nějakého reálného podnikatelského plánu. EURO: Co jim nejčastěji chybí? HLAVENKA: Byznys plán. Oni to neumějí. Já říkám: Kluci, takhle vypadá tabulka. Je hrozně jednoduchá – příjmy, výdaje, fixní a variabilní náklady, profit a marže, cash flow. Obvyklá reakce zní: To budeme střílet od boku. Ano, budete, musíte si to umět obhájit, musíte vědět, do čeho jdete. Jsou to otázky, které klade každý investor a které by si měl položit každý podnikatel sám. Ještě jeden hrozně důležitý faktor, podcenění přijímání internetu veřejností. První, kdo na internet skočil, byli nadšenci. Okamžitě všemu rozuměli, nebylo pro ně nic tajemstvím. Jejich podíl je minimální, vytvářejí image internetu, ale devadesát devět procent lidí je daleko pasivnějších a nejsou zvyklí aktivně cokoliv používat. Pro lidi je to stále objevování neznámé země, přičemž objevitelů je hrozně málo. Dnes se to ukazuje na českém internetu. Drtivá většina uživatelů je pasivních a neakceptují nové služby, i když jsou dobré. EURO: Dotáhli jsme to v Čechách v některé sféře podnikání na zahraniční úroveň? HLAVENKA: Bude to znít krutě. Myslím, že v žádné. U žádného internetového obchodu není zvládnutá logistika. Je to také chyba dodavatelů, kteří nejsou připraveni na elektronický byznys. Oni nevědí, co mají na skladě. Obchodujeme se zahraničím, odkud nám chodí perfektní aktuální databáze zboží na skladě každý druhý den. Tady to nikdo nedělá. V médiích pokulhává kvalita žurnalistiky. Internetová media zatím převážně provádějí recyklaci zpráv. Zatímco venku je osmdesát procent médií srovnatelných se svými tištěnými konkurenty. Je to, jako když týdeník EURO posadíte na internet a máte redaktory, kteří chodí, ptají se a ověřují informace. Takto u nás pracuje naprostá menšina serverů. U portálů je to humor. Já bych si netroufl nazvat některý z českých portálů portálem. Portál je Yahoo!, což znamená, že všechny služby, které nabízí, zároveň vlastní. Má obchod, aukce, prodej akcií, cestování, server s volnými místy. Český portál má vyhledávač, katalog. Vše ostatní přebírá nebo odkazuje na jiné weby. Chcete nakoupit, tak jdete jinam. EURO: Myslíte, že specializace není výhodnější? HLAVENKA: Asi ano, ale znehodnocuje portál. Portál je skutečně jenom brána. Yahoo! nebo AOL si chtějí návštěvníky udržet. Pokud jenom udělají dva kliky myší a jsou pryč, tak z nich ani příliš nezkapitalizují na inzerci. Oni proběhnou titulní stránkou, kde již dneska ani není příliš inzerce, protože musí být rychlá, a mizí někam do dáli. Neudržím–li je u sebe, neprodám jim například letenky nebo něco jiného, na bannerové reklamě server neuživím. Specializace je dobrá, ale nelze srovnávat hodnotu Yahoo! a českého portálu, který má jenom střechu nad službami oproti americkým obdobám. My budeme také dělat portál. Už všechno máme. Chybí nám jen vstupní brána, rozcestník, centrální místo. EURO: Co se teď bude dít v českém internetovém byznysu? HLAVENKA: Z prvních příchozích přežije jen málokdo. Portály vydrží, ale budou málo významné. Pokud bych se měl obávat konkurence, tak se nebojím čistě internetových firem. Nemají moc peněz a nikdo jim je v nejbližší době, letos a možná ještě ani v příštím roce, nenaleje. Bojím se, že některého z kamenných gigantů napadne totéž, co mě před pár lety, a převálcuje to tady. Bonton na to měl šanci, ale nějak to zvrzal. Naše štěstí je, že jsme ve čtvrté generaci internetového podnikání. Velké chyby máme za sebou. Oni je všichni musí opakovat, pokud nejsou extra dobří. Bonton je bohužel opakuje všechny, nebo bohudík pro nás. Kdyby to udělal dobře a využil svého jména, distribuční firmy, marketingového potenciálu v rádiích, mohl by v internetové muzice být skutečně nepříjemným konkurentem. EURO: Ukázala Mafra akvizicí Mobil Serveru nový směr? HLAVENKA: Konsolidace určitě budou. Nevím jestli Mafra ukázala směr. Koupila Mobil Server a nic víc. Ani portály nepřežijí všechny samostatně. Nejpřirozenější spojení mi připadá s mediálním gigantem, jako to právě například udělala Mafra, anebo s Telecomem. Kdyby lidé uvažovali logicky, tak už se spousta malých internetových firem spojila, protože úspory z rozsahu by jim hodně pomohly. Pohybujeme se ale v českém prostředí a malí podnikatelé jsou iracionální. Drží si svůj podnik až do úplného zániku. Američané jsou pragmatičtější, nemají vůbec problém se spojováním společností. Češi mají obavy z neseriózního jednání. Myslí si, že je chceme zničit, vycucat a zahodit. Já přece ale chci, aby jejich hodnota neustále vzrůstala, protože tím roste i můj podíl. Skutečně jsou tady případy, kdy někdo raději ukončí provoz stránek, než by uznal chybu a nechal se koupit. EURO: Říkal jste, že jste asi ve čtvrté generaci internetového podnikání. Jaké byly vaše nejčastější chyby? HLAVENKA: První velký problém je zvládnutí klíčových oblastí, které dávají dohromady úspěšný model. Na programování každý na začátku klopýtne. Jak projektovat weby, jakou pravomoc mají dostat programátoři. Klasická chyba je, že se programátorům řekne, udělej web a napíše se jim to ve čtyřech větách. Oni vytvoří něco, co vyhovuje jim a pro běžného uživatele je to nepoužitelné. Programování se to týká hodně, například dokumentace kódu. Musíte se zajistit proti tomu, když vám programátor dostuduje a odejde do Ameriky, aby jeho nástupce nemusel celou aplikaci psát znovu. Nekonečné množství chyb se dá udělat také v internetovém marketingu a při vývoji produktu. Nejsou to brutální chyby, ale tisíce drobných dovedností, fint, v internetovém marketingu. Dnešní kampaně začínajících firem jsou tak hrozné, jsou to úplně vyhozené peníze. Tohle ale poznáte, až když máte spoustu zkušeností. Nyní o internetovém marketingu píšu knihu, má dvě stě stran a pořád nekončí. EURO: Kolik knih ročně napíšete? HLAVENKA: Nyní už méně, asi tak pět. Je to koníček. Po večerech na chalupě sednu a píšu. Počítám, že spíš budu dělat evangelizační příručky o internetovém byznysu. Napsal jsem tituly, kterých se prodalo sto tisíc, což jsou na tuhle zemi nehorázná čísla.
