Pistolník Obama

Počet zájemců o nákup zbraní v USA se od roku 2000 zvýšil o 64,3 procenta

Kdo je nejlepším prodejcem zbraní? Překvapivě je to loňský nositel Nobelovy ceny za mír a prezident Spojených států Barack Obama. Minimálně to hlásají populární trička s Obamovým obličejem a nápisem „prodejce roku“, která jsou už po dva roky hitem na amerických veletrzích se zbraněmi. Nejde přitom o žádnou samoúčelnou recesi, nebo dokonce ironii. Americkým výrobcům osobních zbraní totiž nikdy nekvetly obchody tak dobře, jako od Obamova nástupu do funkce. A zkrátka nepřijde ani státní kasa. Výnos americké federální daně vybírané z prodeje palných zbraní a střeliva se vloni zvýšil o 45 procent, uvádí deník The New York Times. Jde tak o historický rekord, v letech 1993 až 2008 se průměrný roční růst této daně pohyboval jen kolem šesti procent. Zároveň významně narostl počet certifikátů vydaných Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) o absolvování zdravotních a psychologických testů, které v USA předkládají zájemci o koupi zbraně prodejcům. Jejich množství se dle údajů publikovaných německým magazínem Der Spiegel zvýšilo v letech 2000 až 2009 o 64,3 procenta.

S revolverem za svobodou

Proč najednou tolik Američanů touží po zbrani? Americká média mají jasno – je to právě prezident Obama. Miliony Američanů totiž věří, že se pokusí zakázat volný prodej zbraní ještě během svého současného funkčního období. Tento názor sdílí dle studie Gallupova institutu z loňského října celých 41 procent občanů USA. To lze přitom považovat za určitý paradox – sám Obama se k omezení této výsady zaručené druhým dodatkem ústavy Spojených států nikdy nevyjádřil. Naopak nálepku radikálního odpůrce liberálních amerických zákonů o vyzbrojování mu přiřkli v předvolební kampani jeho protivníci. Těm mnozí Američané uvěřili, a tak nyní neváhají využít každé zajímavé příležitosti k pořízení pistole či revolveru. Důkazem toho je i velký zájem o veletrhy se zbraněmi. Jen koncem července se v Chantilly ve Virginii během pouhých tří dnů vystřídalo přes patnáct tisíc návštěvníků. Ať už je právo Američanů kupovat si zbraně skutečně v ohrožení, či ne, je zcela zřejmé, kdo na strachu obyvatel USA z jeho ztráty profituje. Výrobci zbraní, jejichž tržby raketově vzrostly. Například největší americký výrobce pušek Remington Arms musel vloni kvůli uspokojení zvýšené poptávky zavést čtvrtou směnu a vyrábět 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. „Je to fenomén, který jsem za třicet let svého působení v této branži nezažil,“ řekl tiskové agentuře Associated Press Al Russo, šéf marketingu v Remingtonu. Známý producent revolverů Smith & Wesson zase oznámil za obchodní rok 2009, který skončil 31. dubna, nárůst tržeb o pětinu na 406 milionů dolarů. To přilákalo ke zbrojařům také investory. Významná finanční společnost Cerberus již ovládla 13 výrobců zbraní a munice, které spojila do skupiny s názvem Freedom Group. Ve „skupině svobody“ se tak vedle sebe ocitly bok po boku známé značky, jako je již zmíněný Remington či Bushmaster (útočné pušky), Marlin Firearms (sportovní kulovnice a pákové opakovací pušky), Barner Bullets (střelivo) či Mountain Khakis (funkční oblečení). Cerberus navíc loni na podzim ohlásil, že akcie nově vzniklé skupiny uvede na burzu.

Pomáhají katastrofy

Nicméně boom prodeje osobních zbraní ve Spojených státech nemusí trvat věčně. Už nyní zaznamenaly některé zbrojovky ochlazení poptávky. Společnost Smith & Wesson Holding Corporation vykázala za čtvrtletí končící 31. červencem pokles tržeb o téměř sedm procent a její zisk se propadl o polovinu. Přesto se výrobce revolverů dívá do budoucna s optimismem a v probíhajícím fiskálním roce (začal 1. května 2010) čeká tržby 430 až 450 milionů dolarů. Pro srovnání – ještě předloni firma utržila pouze 335 milionů dolarů. A že představy Smith & Wesson nemusí být nerealistické, potvrzují i další skutečnosti. Brzy totiž zřejmě skončí platnost místních vyhlášek, kterými některá americká města jako Chicago či Washington zakazovaly svým rezidentům vlastnit zbraně. Za protiústavní je ve svém nálezu označil na konci června americký Nejvyšší soud. Zvýšenému zájmu o zbraně nahrává i přetrvávající ekonomická nejistota. „Ztráta zaměstnání patří k věcem, které nemůžete předpovědět. Na druhé straně můžete zajistit bezpečí své rodiny,“ popsal pro Chicago Tribune myšlenkové pochody běžných Američanů analytik výzkumné společnosti IBISWorld Nima Samadi. Dodal, že dále ochotu nakupovat zbraně ovlivňují velké katastrofy, jako byl teroristický útok z 11. září 2001 či hurikán Katrina. V takovýchto případech pocit ohrožení opět roste a s ním i tržby zbrojovek. Jelikož se ekonomika Spojených států stále ještě plně nevzpamatovala z ekonomické krize a objevují se nové teroristické hrozby, jako třeba nedávné zásilky s výbušninami z Jemenu, tak zřejmě občané USA svůj arzenál ještě dále rozšíří. Organizace National Rifle Association odhaduje počet palných zbraní vlastněný běžnými Američany na více než 250 milionů kusů (některé odhady mluví dokonce o 280 milionech kusů zbraní). Přitom ještě v roce 2002 vlastnily americké domácnosti „jen“ kolem dvou set milionů pušek a revolverů.

Zbraně recesí netknuté Obchod se zbraněmi nekvete zdaleka jen v USA. Přestože vloni prodělala řada zemí světa nejhorší recesi od konce 2. světové války, tak objem mezinárodního obchodu se zbraněmi byl dle údajů Stockholmského ústavu pro mírový výzkum (SIPRI) v letech 2005–2009 o 22 procent vyšší než v předchozí pětiletce počínající rokem 2000. Největším dodavatelem zbraní jsou tradičně Spojené státy s 30procentním podílem na trhu. Za nimi následují Rusko, Německo, Francie a Velká Británie. Zajímavý vývoj mezi dodavateli zbraní prodělalo zejména Německo, jehož podíl na světovém trhu se od roku 2000 téměř zdvojnásobil z šesti na jedenáct procent. A kam nejčastěji směřují zásilky těchto zbrojařských velmocí? Největšími nákupčími nového zbrojního arzenálu jsou Čína, Indie, Spojené arabské emiráty, Jižní Korea a (možná překvapivě) Řecko. Skvělým zbrojním obchodům navíc není rozhodně konec – například USA nyní připravují prodej vojenské techniky Saudské Arábii za astronomických šedesát miliard dolarů.