Menu Zavřít

Pithart zřejmě nebude kandidovat na prezidenta. Fyzicky by to nezvládl

27. 10. 2016
Autor: čtk

Bývalý předseda české vlády a Senátu Petr Pithart pravděpodobně nebude kandidovat v přímé volbě na prezidenta, i když to zvažoval. Zdůvodnil to tím, že by neměl fyzickou sílu zvládnout volební kampaň.

„Já na tu kampaň nemám sílu fyzicky. Toho úřadu bych se já nebál, ale ta kampaň,“ uvedl pětasedmdesátiletý Petr Pithart během besedy v rámci projektu Názorování na dotaz, zda se o úřad hlavy státu bude za půldruhého roku ucházet. Dodal, že by pro něj bylo nepřijatelné, kdyby musel kampaň například v její polovině zrušit.

O Pithartově případné kandidatuře se začalo mluvit po jeho nedávném projevu v Rudolfinu k nedožitým 80. narozeninám někdejšího prezidenta a bývalého disidenta Václava Havla. Jeho souputník Pithart tehdy kriticky hodnotil současný stav politiky. Uvedl mimo jiné, že alternativou politiky je spoléhání se na vůdce a že Česko se račím pochodem vzdaluje Západu. Později sdělil serveru Idnes, že opětovnou kandidaturu zváží.


Přečtěte si pikantnosti o možných prezidentských kandidátech:

Krycí jméno Sázkař. O Michala Horáčka se zajímala StB

Zeman bez kampaně? Ani náhodou

bitcoin_skoleni


Pithart se o prezidentský úřad neúspěšně ucházel v roce 2003, kdy ještě Parlament vybíral Havlova nástupce. K zastáncům přímé volby nepatřil. Za vhodného prezidenta by považoval někoho typu německého prezidenta Joachima Gaucka. Dosavadním prezidentům vytýká, že se pokoušeli zcela nectít pravidla. „My Češi chceme krále, vzhlížet k němu, aby všechno rozhodl, a podle jakých pravidel, to naše lidi nezajímá,“ dodal.

K účastníkům debaty, jejímž tématem byly vlastnosti ideálního prezidenta, patřili diplomat Petr Kolář a textař a skladatel Michal Horáček, kteří jsou také řazeni mezi možné adepty na funkci hlavy státu. I podle Horáčka by měl prezidentem být člověk, který ctí pravidla psaná i nepsaná, tedy zvyklosti, které není možné označovat za idiotské, jak to učinil současný prezident. Horáček také několikrát zdůrazňoval, že je třeba dát najevo dostatečný respekt ke všem voličům.

Podmínky na prezidentskou kandidaturu se prý nezmění. Přečtěte si:

Prezidentský kandidát bude dál potřebovat 50 tisíc podpisů

2013. Vox populi, vox dei. Ostudné okolnosti volby hlavy státu z roku 2008 vystupňovaly tlak veřejnosti na to, aby prezidenta nevolili politici, ale všichni plnoletí a svéprávní občané. Ústavní zákon o přímé volbě byl přijat 8. února 2012, v lednu následujícího roku se uskutečnila historicky první dvoukolová volba. Ze zástupu uchazečů o nejvyšší úřad vzešel jako vítěz Miloš Zeman, hlas mu dalo přes 2,7 milionu voličů. Vyhrál s pohodlným náskokem deseti procent, jeho soupeř z druhého kola Karel Schwarzenberg získal o půl milionu méně hlasů. Miloš Zeman činy i slovy polarizuje společnost, zesilují spory o rozsah pravomocí prakticky neodvolatelného, přímo voleného prezidenta

  • Našli jste v článku chybu?