Nová skupina skládá balíček regionálních značek. Tvrdí, že pro sebe.
Je malý nebo střední, zpravidla nezávislý, vcelku úspěšný, má zdravé základy, dobrou pověst, několikasetletou minulost, růstový potenciál a věrné příznivce především ve svém regionu. Když taková charakteristika platí pro český pivovar, pak s jeho majiteli nejspíše jednají Zdeněk Radil a Martin Burda, nejsou-li jejich jména už přímo ve statutárních orgánech vytypovaných akciových společností. Skupina, která nakupuje majetkové podíly v regionálních pivovarech, se obchody i jakékoli informace o sobě a svých záměrech snaží držet v tajnosti. O to více spekulací a dohadů i mezi lidmi z pivovarnické branže koluje. Jisté je, že prozatím proběhly majetkové změny v pivovarech Černá Hora, uherskobrodském Janáčkovi, Pivovaru Svijany a s ním propojeném Rohozci. Na pivním trhu noví investoři mají nakročeno do pivovaru v Jihlavě, do jejich portfolia by nepochybně dobře zapadl i protivínský Platan. Kdo se za akvizicemi skrývá, z čeho je financuje a jak s nastřádanými balíky akcií naloží? Dvě osoby zapojené do transakcí je poodhalily v rozhovoru pro týdeník EURO.
K lázním pivo.
„Jsem jedním z investorů, kteří nakupují podíly v malých českých pivovarech,“ potvrdil čtyřiatřicetiletý Martin Burda z Třince, majitel Lázní Luhačovice. S kým dalším ho spojuje zájem o investice do českého piva, odmítá prozradit. „Jde výhradně o české osoby, k jejich bližší specifikaci ani upřesnění počtu nemám mandát,“ odpověděl. Vylučuje, že by mezi nimi mohl být ocelářský magnát Tomáš Chrenek, jehož jméno lze v této souvislosti - díky městu Třinec - v kuloárech zaslechnout. A jak svou roli popisuje Burdův partner, třiatřicetiletý Zdeněk Radil z Prahy? „Zastupuji skupinku privátních českých investorů, kteří svou podnikatelskou činností na území této republiky vygenerovali kapitál a rozhodli se investovat v pivovarnictví, jež jim připadá perspektivní. Mám jejich plnou důvěru a vše zastřešuji po manažerské stránce,“ představuje se Radil spolu s firmou K Brewery Group, s níž vystupuje v pivovarnickém byznysu. Na první pohled vypadá spíše jako jeho rodinný podnik, soudě dle příjmení ve statutárních orgánech, v nichž chybí Martin Burda. Spolu s Radilem je však přímo v představenstvech pivovarů Černá Hora a Svijany.
Hmatatelná dvojice.
Burda a Radil jsou jediná dvě jména a tváře, s nimiž se lidé při propojování malých pivovarů setkali, nikdo další se jednání s prodávajícími neúčastní, potvrdilo několik aktérů. O Burdovi se traduje, že je bohatý člověk a pivní akcionářské balíčky platí. Na dotaz týdeníku EURO, z čeho jsou financovány nákupy akcií, odpověděl: „Z vlastních zdrojů. Vlastním Lázně Luhačovice, Motorpal, prodal jsem textilku, kupuji a prodávám akcie na kapitálových trzích.“ Pro obchodní partnerství nemůže být příhodnějšího příjmení, než je Radil. Jeho nositel Zdeněk, který svou profesní dráhu začínal v České národní bance, pracoval mimo jiné v poradenské společnosti Deloitte. Jako předseda dozorčí rady společnosti Colosseum, poskytující investiční služby, se určitě zná s jejím šéfem Jiřím Šťastným, který je v představenstvu K Brewery Group.
Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý se nediví, že investoři mají o pivovary zájem. „Odvětví je stabilizované, je to dobrá investice. Tuzemská spotřeba piva sice už asi patnáct let pomalu klesá, ale nahrazuje ji spotřeba turistů, takže konzumace je ve výsledku stejná nebo lehce roste, což je ve standardních pivovarských zemích nebývalá věc. Kromě toho stále posiluje export, i když už ne skokově jako v předchozích letech,“ poznamenává Veselý. Předpokládá, že loňský výstav překročil magických dvacet milionů hektolitrů, i když přesná čísla ještě nemá.
Chuť na poctivé pivo.
Pivovar v Černé Hoře byl prvním, kde se nováčci v českém pivním světě loňského května „zadrápli“. Využili příležitosti, že spolumajitelka Zdeňka Schmidtová chtěla prodat 32procentní podíl a druhý akcionář, úspěšný šéf pivovaru Jiří Fusek, nebyl na velké sousto - stát se jediným majitelem - připraven. „Chtěl jsem, aby nový vlastník byl silným finančním partnerem, který se bude schopen podílet na rozvoji pivovaru. Zájemců bylo více, ale skupina Čechů měla volné zdroje,“ vzpomíná Fusek, stále většinový vlastník. To by se však mohlo změnit. Je totiž ochoten přepustit firmě K Brewery Group coby druhému majiteli čtyřprocentní podíl, a poté by bylo vlastnictví vyrovnané. „Teď se modeluje forma spolupráce. V žádném případě nechceme měnit formu malých nezávislých pivovarů. Nechceme unifikovat pivo, ale nadále udržovat klasické technologie a dělat originální výrobky,“ zdůrazňuje Fusek, uznávaná osobnost v pivovarnictví. V tom si bude s novými partnery podle všeho notovat. „Nepřinášíme pivovarnické know-how, plně spoléháme na dosavadní vlastníky, kteří dokázali, že vyrábět pivo umějí velice dobře,“ oceňuje Radil. Potvrzuje, že z nově získaných partnerství je to černohorské jedno z nejhlubších a K Brewery Group bude mít zájem o rovnocenný vztah. Užší kontakty mezi touto společností a Fuskem potvrzuje i jeho zapojení v Pivovaru Janáček. Když loňského listopadu po odkoupení stoprocentního balíku od Ivana Pjeviče firma K Brewery Group plně ovládla uherskobrodského Janáčka, stal se v něm Fusek předsedou dozorčí rady a jeho syn Daniel členem představenstva.
Sladovna pro všechny.
Nakupovat slad a nemít vliv na tuto základní surovinu je nedostatkem, který Pivovar Černá Hora během loňska napravil ovládnutím firmy Moravamalt, jež má sladovnu v Brodku u Přerova. „S Osevou Uni Choceň jako nákupčím ječmene jsme ji koupili napůl. Sladovna má kapacitu devět tisíc tun, z toho my spotřebujeme 2500 tun. Po významné investici do zpracování, kterou chceme letos uskutečnit, se výrobní možnosti zvýší na dvojnásobek,“ plánuje Fusek. Doplnil, že slad z Moravamaltu odebírají i další pivovary majetkově spřízněné přes K Brewery Group a poptávka přichází rovněž ze zahraničí, kupříkladu Ukrajiny a Vietnamu. Černohorský pivovar loni investoval téměř 90 milionů korun, jeho obrat se meziročně zvýšil asi o šest procent, zhruba na 250 milionů korun. „Zisk se bude pohybovat kolem dvanácti až patnácti milionů korun,“ dokresluje ředitel Fusek přehled o roce, který v historii pivovaru z třináctého století přinesl významné změny.
Svijanský úlovek.
Majetkový pohyb a úspěšný rok se šestnáctiprocentním meziročním zvýšením výstavu má za sebou i Pivovar Svijany na Trutnovsku. Doktor Jan Kříž z Advokátní kanceláře Kříž a Bělina, herečka Jiřina Bohdalová, liberecký podnikatel Jaroslav Kašpar a Stanislav Pěnička ze Semil prodali své drobné podíly v pivovaru ze šestnáctého století Miroslavu Kučerovi. Jeho Liberecký investiční fond, což je holding zastřešující patnáct firem v regionu, je dnes majoritním vlastníkem Svijan. Burdově skupině prodal 45 procent akcií. Stejná majetková struktura je i v Pivovaru Rohozec, který patří pod Svijany, ale pracuje samostatně.
Ježek s Platanem.
Finančníci svou investiční žízeň prozatím nezahnali. Zdráhají se však potvrdit, že si vyhlédli ještě jihlavského Ježka, protivínský Platan a možná i jiné perspektivní regionální pivovary. Jejich výběr je však už značně omezený, protože některé z těch, které by splňovaly představy investorů, nejsou k mání, shodují se znalci pivního trhu. „O transakcích, jejichž uzavření jsme oficiálně neoznámili, zásadně nespekulujeme. Obecně mohu říci, že další jednání probíhají. Máme zájem o kvalitní pivovary s potenciálem růstu stejně jako o podniky navazující na pivovarskou výrobu,“ uvedl Burda. Tvrdí také, že jejich skupina nejedná se žádným zahraničním zájemcem o tuzemské pivovary, i když obecně taková poptávka zřejmě existuje.
Bylo by asi ku prospěchu jihlavského pivovaru, kdyby zhruba sedmiměsíční vyjednávání s belgickým většinovým vlastníkem o odprodeji podílu dospělo k nějakému závěru. „Ježek“ za sebou nemá jednoduchý rok, po výpadku exportu klesl výstav meziročně z 280 na 94 tisíc hektolitrů. Po rekordu v předloňském roce se snížila produkce i v Městském pivovaru Platan, který v licenci vyrábí pro plzeňský Prazdroj. „Když velcí zákazníci berou méně, na výstavu se to projeví. O trochu méně jsme vyrobili i v našem pivu,“ uvedl ředitel Ladislav Rosmüller. Šest společníků z různých koutů republiky, kterým patří protivínský Platan, má údajně různý pohled na případný prodej.
Cestu si nekříží.
Skupina Martina Burdy a nizozemský Heineken mají podobné zájmy. Pracují na obohacení svého pivního portfolia, na trhu se však nepotkávají, protože každý míří jinam. Česká větev Heinekenu, která se v minulém roce rozrostla o Královský pivovar Krušovice, dosud oficiálně nepotvrdila očekávaný přírůstek v podobě skupiny Drinks Union. Zdroje týdeníku EURO hovoří o tom, že Heineken již začíná koordinovat přísun surovin do čtveřice pivovarů Drinks Union, zatímco podpis kupní smlouvy stále vázne na ceně. I dlouhodobější obchodní jednání jsou rychlá proti Evropské komisí, která se nechala více než tři roky přesvědčovat o jedinečnosti českého piva. Uznala ji v minulém týdnu, kdy v Official Journal zveřejnila návrh na registraci chráněného zeměpisného označení České pivo. Velké Č bude na místě nejdříve po půl roce, během něhož mohou ostatní protestovat proti takové exkluzivitě.
Zdeněk Radil Kupují si dobrou pověst Výborná pověst a kvalita českého piva dělají tento obor perspektivním, je přesvědčen Zdeněk Radil, který jménem firmy K Brewery Group nakupuje pro blíže neurčenou skupinku českých podnikatelů majetkové účasti v malých a středních tuzemských pivovarech.
EURO: Spojili se tito lidé speciálně pro byznys v pivě, nebo už měli či mají jiné společné zájmy? RADIL: Není to pevně uchopitelná skupina, nemá žádnou strukturu. Jde o relativně úzký okruh lidí, kteří se znají z dřívějška. Jejich dlouhodobým záměrem je podnikat v pivovarnictví a profitovat na očekávaném růstu.
EURO: Jsou tito investoři veřejně známí? V jakých oblastech působí? RADIL: Nevyhledávají mediální publicitu, věnují se svým podnikatelským aktivitám a nejsou veřejně známí. Jsou to všestranní pánové, kteří nejsou zaměření ryze na jedno či dvě odvětví. Působí například v průmyslu a finančnictví.
EURO: Proč akvizice probíhají právě v této době? RADIL: Pivovarnický sektor sledujeme dlouhodoběji a věříme, že nyní nastává období růstu. Minimálně subjekty, s nimiž se propojujeme, mají neotřesitelnou budoucnost. I vzhledem k tomu, že do pivovarů nevstupujeme spekulativně, nějakou dobu trvalo, než nás jejich výsledky přesvědčily. Zhruba rok aktivněji působíme. Předtím trvala více než rok analytická fáze.
EURO: Z čeho je nákup akcií financován? RADIL: Je to zřejmě mix různých zdrojů. Většina je vlastních prostředků, nicméně vzhledem k finanční optimalizaci se určitě bude zvažovat i využití bankovních úvěrů.
EURO: Dominuje v oné skupině některá osoba? RADIL: Ne, je to vícero osob. Řekl bych, že jde o všestranně výhodné partnerství nejen nových investorů, ale i dosavadních majitelů pivovarů, kteří vybudovali určitou hodnotu a od této změny si slibují další rozvoj. Spojení našich finančních a jejich odborných znalostí má tyto výrobce popotáhnout výše. Více by se měli také zaměřit na export, i když ho nevnímáme jako samospasitelný. Chceme stavět na zdravém základu v jednotlivých regionech, kde pivovary mají velice silné postavení, což bereme jako předpoklad pro další expanzi.
EURO: Říkáte, že má jít o dlouhodobé angažmá v pivovarech. Skutečně se nepřipravuje ucelená paleta českých piv pro zahraničního zájemce? RADIL: To mohu vyloučit, naším strategickým zájmem je zůstat v tomto odvětví dlouhodobě. Snad časem můžeme uvažovat o rozšíření aktivit do středo a východoevropského regionu, ale teď se soustředíme na český trh.
EURO: Co je pravdy na tom, že mapujete možnosti pro výstavbu pivovaru v Rusku? RADIL: O tom jsem neslyšel. Do budoucna se nedá vyloučit nic, ale teď určitě nemáme v plánu budovat kapacity v zahraničí. Tuzemské jsou dostatečné, a kdybychom je chtěli rozšiřovat, soustředíme se spíše na Českou republiku, kde jsou kvalitní suroviny, kvalitní lidé a největší znalosti. Nejsem si jistý, že zdejší know-how lze snadno přesunout do zahraničí. Chceme vybudovat silnou pozici a pak uvidíme.
EURO: Naváže na první etapu, během které nakupujete majetkové podíly, druhá, kdy třeba vznikne holding se snahou propojit obchod nadále výrobně nezávislých pivovarů? RADIL: To bychom předbíhali, jsme v rané fázi strukturování skupiny. Společně zastřešený prodej může být jedna z cest, ale určitě se budeme snažit uchovat regionální ráz pivovarů a k jakýmsi snahám o centralizaci budeme přistupovat velmi citlivě. I vzhledem k daňovým úlevám pro menší nezávislé pivovary nebudou snahy o propojování nějak dramatické.
