Kromě brexitu v poslední době věnoval hodně času i knížce Pivní království Belgie, která má Čechům ukázat, že dobré pivo nezraje jen v ležáckých sudech. A už jste zkusili dát si k němu pralinky?
* Ochutnal jsi někdy ústřicové pivo?
O tom už jsem slyšel, ale ještě jsem ho neměl.
* Nedávno mi ho nabízeli na festivalu pivovarů v Cardiffu.
V Lovani nedaleko Bruselu je zase krásný festival inovativních piv. Jeden ruský pivovar tam předloni přivezl pivo s červeným kaviárem. Kromě něj tam měli také pivo s modrou mořskou řasou, vypadalo jako inkoust, bylo hodně tmavě modré. Ale spíš než chuťově to bylo zajímavé na pohled.
* Pivo má spoustu forem, můžeš měnit základní suroviny a vařit ze žita, pšenice…
Kukuřice.
* No jasně!
V Asii zase sladovou část při vaření piva nahrazují rýží. Je to jiné, lehčí a výrazně vodovější. Ono to vychází i z toho, že je tam větší vedro, takže nějaký „silák“ s větším procentem alkoholu by je tam zmohl. Mně ale taková piva moc neuchvátila. Je to spíš zajímavost.
* Kdy jsi vůbec „začal zkoušet“?
Od poloviny 90. let jsme se pravidelně scházeli v restauraci U Kovářů v Benešově. Když se chtěl člověk v době před internetem něco dozvědět a s někým se seznámit, tak prostě musel jít do hospody. My jsme pátek co pátek chodili do hospody na pivo, tehdy za deset korun, a tam jsem mu přišel na chuť. Můj děda pracoval v benešovském pivovaru, babička chvíli taky, a hlavně naproti němu bydleli. Proto mám rád takovou tu vůni pivovaru, spilky.
* Zatímco spoustě lidí to smrdí. Tebe ale baví všechno kolem piva, i tácky. Kolik jich už máš?
Začal jsem je sbírat v patnácti. Nejdřív v Benešově, pak dál a dál. Dnes jich mám už nějakých sedm tisíc. Mně se grafika kolem piva líbí. Tácky, etikety…
* Být zpravodajem třeba ve Francii, to bys trpěl.
Asi bych trpěl, ale záleželo by na tom, kdy bych tam byl. Protože i tam v posledních letech proběhl boom minipivovarů. Prý jich tam mají asi 1400. Pro mě byl třeba obrovský objev, když jsem byl kvůli evropské politice v Itálii. To je taky země, kterou si málokdo spojí s pivem, ale jsou tam úchvatné řemeslné pivovary. Čtyři dny, které jsem tam strávil kvůli summitu EU, jsem ve volnu objížděl minipivovary a natáčel. Takže u piva bych asi skončil, ať už bych byl zpravodajem kdekoli.
* Skončil jsi v Německu a pak v Belgii. To nemohlo dopadnout líp, alespoň co se týče piva. A k té Francii máš teď vlastně už taky blíž, když jsi svou knihu pokřtil pivním šampaňským. Přemýšlím ale, jestli to je ještě vůbec pivo…
Je to pivo, protože se to jako pivo uvaří a nechá se to pak kvasit se šampaňskými kvasnicemi. Ten základ je na rozdíl od klasického šampaňského skutečně pivní. Je to ale hodně lehké, perlivé, nemá to takovou tu poctivou sladovost. Dobře se tohle exkluzivní pivo snoubí třeba s mořskými plody.
* Mimochodem párování piva s jídlem mají Belgičané v oblibě, viď?
Pro mě byla největším objevem čokoláda. Moje žena sice dělá skvělý pivní dort, kde kombinuje černé pivo, tmavou čokoládu a pomerančovou marmeládu. Nikdy jsem si ale neuměl představit, že si otevřu pivo a zakousnu k němu pralinku. Až v Belgii. Zrovna nedávno jsme s manželkou kombinovali gueuze s kandovaným pomerančem potaženým tmavou čokoládou. Byl to skvělý zážitek, úžasný večer, šlo to prostě skvěle dohromady.
* Mě na Belgii nejvíc baví trapistická piva od mnichů. Co jim říkáš?
Většinou tedy pivo nedělají přímo mniši, na tu výrobu jen dohlížejí. Trapistická piva mám rád, ale jsou povětšinou silnější, takže je to spíš taková degustační záležitost. Úžasné na tom je i to, že se mniši při vaření řídí přísnými pravidly. Na pivu nesmějí vydělávat a utržené peníze používají jen na vlastní provoz. Třeba ve Westvleterenu se to pivo dalo donedávna objednat jen telefonicky a jednou za dva měsíce tam přijet autem. Jedenadvacáté století je ale dotlačilo k tomu, že tam zřídili online objednávkový systém.
* To už ale trochu postrádá to tajemno kolem…
Ale ta piva jsou špička, výkladní skříň belgického pivovarnictví. Nikdo jiný nemůže trapistická piva vyrábět. Na rozdíl od klasického klášterního piva, které normálně vyrábějí průmyslové pivovary s licencí, se tady vaří ještě stále přímo v klášterech.
* Řeší někdo v Belgii, z čeho se pivo pije?
Co se týče pivního skla, jsou Belgičané puritáni. Bazírují na tom, aby pivo přišlo jen do originální sklenice. Když si dáte ušlechtilé pivo s hodně chutěmi do poháru na vysoké nožce, který je udělaný z tenkého skla, tak prostě najednou chutná líp než z nějakého tlustého půllitru na ležák.
* Co sis dával v Bruselu nejčastěji?
V Belgii jsem propadl kyselým lambikům. Češi jejich chuť moc nemusejí. Nedávno jsem byl v Praze v hospodě a objednal si pivo, u kterého mi vrchní řekl, že jim ho hosté vracejí, protože je prý nakyslé. Já taková piva mám rád, takže jsem ho ochutnal. Bylo dobré, tak jsem si chtěl dát další. Přišla servírka a začala mi zase vysvětlovat, že jim ho každý vrací… Vypil jsem jim sud, který by možná vylili.
* Co vůbec Češi a Belgie?
Češi belgická piva moc neznají. Třeba Stella Artois je v Česku prodávaná jako exkluzivní ležák. Přitom je to tuctové pivo, které není ničím zajímavé. Zastupuje jeden z mála pivních stylů, kterým jsem se v Belgii snažil vyhýbat. Oni ležák neumějí, ačkoli je to tam stejně jako u nás velmi rozšířené pivo. Ještě se v Česku prodává Hoegaarden, u toho předpokládám, že ho lidi pijí s citronem…
* V pivotékách a specializovaných hospodách ale dostaneš třeba i Leffe. A přijde mi, že v poslední době je o nové chutě zvlášť mezi mladými zájem. Vnímáš to taky?
Hlavně pivaři a mladí lidé, kteří hledají prostě víc než jen plzeň, chtějí zkoušet jiné chutě. Kdykoli přijdu do hospody, kde mají víc kohoutů a čepují tam anglosaské pivní styly, vidím, že si lidé hodně dávají svrchně kvašená a hodně chmelená piva. Za posledních deset let v Česku vyrostly asi čtyři stovky minipivovarů. To taky o něčem svědčí.
Slovníček Lambik – spontánně kvašené kyselé pivo z Belgie Gueuze – směs mladého a starého lambiku Trapista – svrchně kvašené pivo z kláštera Westvleteren – opatství a jeden z nejznámějších trapistických pivovarů v Belgii
Filip Nerad v číslech Let v médiích: 14 Dětí: 2 Pivních tácků: 7000 Ochutnaných belgických piv: 500
O autorovi| Matěj Skalický @skalimaty
