Obsah láhve uspokojí stejně tak ženy, jako muže. Jedná se o polotmavou jedenáctku z vídeňského sladu se znatelnou chutí karamelu, kterou doplňuje decentní hořkost. To, co bez problému prošlo komisí na University of Westminster a bylo považováno za nejlepší ročníkovou práci, si ale vysloužilo kritiku a posměch na zahraničních sociálních sítích. Pivo pro ženy totiž považují britské feministky za sexistické, trapné a hodné posměchu.
„Takovou reakci jsme vůbec nečekali. Chtěla jsem udělat něco krásného, tak trochu vrátit ženám ženskost, dát pivu eleganci a ukázat, že nemusí stát při slavnostních příležitostech v pozadí za šampaňským nebo sektem,“ líčí nám svůj údiv nad ohlasem Martina Šmírová. Vlna reakcí se nakonec rozšířila do osmdesáti zemí světa, o pivu pro ženy psali v Británii, Indii i v Austrálii. Články vyšly v The Independent i The Telegraph, a přestože byly spíše kritické, úspěchu českého piva pro ženy naopak pomohly. Negativní reklama je zkrátka také reklama, a navíc zadarmo.
Dvě designová piva
Aurosa for Her směřovala od počátku na zahraniční trhy. Českou pivařskou tradici asi světlá narůžovělá láhev v designu mramoru jen tak nezmění a to si výrobce uvědomoval. V Itálii, v Nizozemsku, ale především na trzích v Asii je o Aurosu zájem. Martina si za svým nápadem stojí a kritice a obviňování ze sexismu se brání: „Spousta produktů je genderově rozdělena a myslím, že to tak má být. Jsme tak uděláni od přírody a nevidím důvod nevyrábět něco, co je určeno konkrétně ženám.“
#MeToo postihuje umění i sport. Z galerií mizí obrazy, ze startu F1 modelky
Faktem zůstává, že druhý produkt firmy už genderově vyhraněný není. Jmenuje se Aurosa Gold, láhev je tvarově stejná, nese dekor mramoru, ale v černé barvě. Martina však říká, že to není ústupek neočekávaným negativním reakcím. Od počátku bylo v plánu prodávat alespoň dvě piva v designově ladících obalech. Jako první vznikla právě verze pro ženy, protože takový produkt na trhu chyběl. „Když jde žena do společnosti, je krásně oblečená a nalíčená, chce vypadat dobře, a ne někde postávat s půllitrem. Ale i tak může mít chuť si dát pivo. Proto jsem zvolila skleničky, které tvarově připomínají ty na šampaňské,“ vysvětluje Martina Šmírová svůj původní záměr.
I ženy mají své pivo
Pivo vyráběné Valašským pivovarem v Kozlovicích v nové výrobně na zámku Rychvald zaujme vzhledem láhve, ale i cenou, která je v Česku těsně pod hranicí 100 korun, a násobně tak předčí cenu u nás běžně prodávaných piv. Proto se u nás také neprodává v pivotékách nebo hospodách, ale v obchodech s designem. Cílem výrobce je umístit piva především do zahraničních highendových barů a restaurací, kde vynikne jak pivo samotné, tak i jeho láhev.
„Rádi bychom se etablovali na trzích ve Francii a Itálii, které jsou pro zahraniční piva poměrně těžko přístupné,“ popisuje Martina plány na příštích pět let. Vlnou zahraniční kritiky se tedy očividně nenechala zviklat. Proč taky. Když i muži mohou mít své dny, proč by ženy nemohly mít své pivo?
Neduživé zrno. Měnící se klima ničí český slad
Čtěte také:
Soudružka žena aneb Emancipace žen za socialismu
Konec experimentu. Český Heineken se vrací k půllitrovým plechovkám
Prazdroj oživuje vlakové vlečky. Příští rok popovickou, uvažuje i o plzeňské
