Autor vtipných glos politické situace zasazených do obrázků ze starých Čtyřlístků na Facebooku shrnul páteční hlasování o vládě stručně. Bobík s Myšpulínem koukají s napětím na televizi a v bublině vedoucí od Myšpulína stojí: „Tak padne vláda?“ Procházející Fifinka s pingpongovou pálkou v ruce oběma říká: „Venku je krásně, pojďte radši na pivo!“
Kdo si vzal z Fifinčiných slov příklad, rozhodně o nic nepřišel. Tedy pokud netrpí zvláštním druhem masochismu či jinou úchylkou, která ho nutí sledovat, jak se poslankyně a poslanci z obou táborů dokážou hodiny a hodiny urážet, aniž by se v jejich diskusi dalo najít cokoli štěpného či důležitého pro další fungování země. Považte, vždyť vystoupení před poslanci měl v plánu i bývalý primátor Prahy Pavel Bém, známější dnes jako Kolibřík. Od tohoto nechtěného hrdiny odposlechů s Mazánkem Romanem Janouškem sice dávali lídři ODS navenek ruce pryč, a premiér Petr Nečas se s ním dokonce oficiálně odmítal setkat. To ale nijak nebránilo, aby Nečas v úterý pozval Béma na téměř hodinovou přemlouvací schůzku a Stanjura s ním to samé probíral ve středu. Jistého ale neměli do poslední chvíle nic. Známý charakter Bém totiž dopředu prohlásil, že bude hlasovat podle vlastního „vědomí a svědomí“ (!!!).
Před samotným hlasováním ve sněmovně se tak klíčovou stala debata na téma, kdo to je přeběhlík, kdo které přeběhlíky používal v minulosti, kdo nyní a zda to v minulosti bylo v pořádku a teď už není, nebo naopak. Poslankyně a poslanci se už tradičně oslovovali s veškerou láskou a patřičnou úctou hodnou členů dolní komory Parlamentu, takže od řečnického pultíku létala slova jako klíšťata, lejna, po nichž růže nevoní, a tak všelijak podobně. Na přetřes přišel i jeden z nejlegračnějších dokumentů polistopadové politické historie, tedy Etický kodex Věcí veřejných, který svého času sepisovaly dnes náhle prozřevší poslankyně Karolína Peake s Lenkou Andrýsovou (s nimiž tehdy spolupracoval i „čestný muž ze SFŽP“ Libor Michálek). V pozoruhodném dokumentu například stojí, že „zástupce občanů nesmí v průběhu své funkce změnit politickou stranu, za kterou byl zvolen“. Na druhé straně bártovci mohou platformistkám porušení kodexu těžko vyčítat, protože se v něm píše i to, že „v souvislosti s výkonem funkcí nepřijímají zástupci občanů žádné dary, protislužby ani odměny kromě odměn vyplácených na základě zákona“. Žádný zákon o půjčkách od Víta Bárty přitom ještě schválen nebyl.
Na závěr několikahodinové taškařice si tak bylo spolu s malými dětmi možné říct: „My máme vládu. Ó my se máme.“
