„Pro letošní rok jsme už 200 milimetrů v minusu,“ krčí rameny nad neradostnou statistikou. „Před třemi týdny nám tu spadlo pět milimetrů, dneska dvacet,“ počítala minulé úterý. I tak dlouhá doba bez deště způsobila, že rostliny ještě nedorostly až na vrchol chmelnice.
Právě nedostatek vláhy teď nestraší jen zemědělce, ale i samotné pivovary.Je stále pravděpodobnější, že letošní úroda bude špatná, což se může projevit nejen na kvalitě českého piva, ale i na jeho ceně.
Pěstitelé z družstva Kokory nejsou zdaleka jediní, koho růst rostlin trápí. O potíži ví i Pavel Kozlovský z Chmelařského institutu v Žatci. Podle jeho slov má extrémní počasí posledních týdnů a měsíců vliv především na starší rostliny, které nevylezou až na vrchol chmelnice. Na menších štocích tak bude méně šišek, čímž klesne výnos a velmi pravděpodobně chmel zdraží. „I když se teď ochladilo a zapršelo, což je dobře, ztráta tam bude. Zatím mluvíme o výnosu, kvalita ještě může být dobrá,“ věří Kozlovský.
Jak moc?
Špatné zprávy pro pivovary ovšem nepřicházejí jen z chmelnic. Velký zásah suchého a horkého počasí ranil veškeré plodiny a obilniny, ostrým paprskům neunikl ani sladovnický ječmen. Situaci nevyřešily ani vydatné deště z minulých dnů -ječmen potřeboval vláhu před několika týdny, kdy vyrůstal ze země. Úroda bude menší, než se čekalo. Tím je ohrožena výroba sladu, po vodě druhé nejdůležitější suroviny k výrobě piva. „Není to žádná sláva, sklizeň bude špatná. Otázkou je, jak moc,“ tuší David Mareš, sladmistr v benešovských humnech Ferdinand.
Pivem vycpaná veverka, ležák ze sudu po whisky. Jaká jsou nejdražší piva světa?
To potvrzuje i agronom Petr Šindler ze zemědělského družstva Partutovice hospodařícího na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje. „Těch odnoží není tolik, kolik mohlo být. Teď uvidíme, kolik si z toho deště vezme aspoň zrno a jestli se nalije,“ reaguje Šindler. Upozorňuje, že zrna nejsou nijak velká a déšť by mohl zachránit alespoň je.
Kvalitu letošního sladu navíc ohrožuje i vysoký objem dusíku, který se v ječmenu kvůli horku koncentruje. Správci sladoven už proto ladí postupy pro práci s úrodou. Podle Davida Mareše existují v humnových sladovnách nástroje, jak vyšší hodnoty dusíku v namáčených zrnech dostat níž, čímž se kvalita sladu může ještě trochu vylepšit. „Jsme to schopni udělat dlouhým a studeným vedením výroby,“ vysvětluje Mareš.
Půda nedrží vláhu
I přestože je už nyní dostatek indicií, že úrodu čekají velké potíže, samotné pivovary zatím nechtějí nic komentovat. Ty s vlastními sladovnami se spoléhají na dlouhodobé smlouvy se zemědělci z různých částí republiky, ostatní výrobci zase starost nechávají na sladovnách, od nichž nakupují.
Jak už týdeník Euro uvedl dříve, například skupina Plzeňský Prazdroj rozšířila skupinu pěstitelů, od nichž pořizuje zrna do svých sladoven v Plzni a Nošovicích.
„Největší množství ječmene nakupujeme z historicky nejvýnosnějších oblastí, tedy z Hané a Polabí. Kvůli výkyvům počasí jsme rozšířili portfolio dodavatelů o další regiony České republiky, jako například o Vysočinu,“ popsal Jiří Boháč, manažer sladovny Plzeňského Prazdroje.
Pivo lepí Sudety: zapomenuté hřebeny a údolí Krušných hor oživuje pivní stezka
A i když dnes většina zemědělců a politiků svaluje vinu na extrémní počasí, velkou „zásluhu“ na nynějších potížích má i zdecimovaná příroda. Půda v České republice totiž dlouhodobě ztrácí schopnost zadržovat vláhu. Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy tvrdí, že od roku 1938 se kvůli špatným postupům a erozí černozemě snížila retenční schopnost půdy v Česku o rovných 2,4 miliardy kubíků vody. „Dnes už se hospodaří hlavně na spraši,“ přiblížil Vopravil na konferenci Ekologická a uživatelská infrastruktura krajiny, proč krajina není schopna vstřebávat vláhu jako houba.
Jarní ječmen a chmelové štoky jsou přitom jen malým zlomkem rostlin, jež na nevhodné hospodaření a dlouhodobě zakořeněné zemědělské postupy doplácejí.
Dále čtěte:
Minipivovary: Česko má novou turistickou atrakci
Češi zůstávají s odstupem největšími pivaři. Na druhé místo se propili Rakušané
Minirevoluce. Malé pivovary se v tichosti slučují do skupin
