Když se zdražuje, je to bezesporu nemilé. Jenže ono se v této zemi zdražuje pořád a téměř všechno, takže si i obyčejný Čech, co má hluboko do kapsy, nakonec zvykne a někde se uskromní.
Foto: Jakub Stadler
A ti nahoře vědí, že i když se národ bouří, pláče a prosí na kolenou, že už víc své opasky utáhnout nemůže, vždycky je kde ušetřit. Skutečný problém ovšem nastává ve chvíli, kdy zdražení ohlásí pivovary. To se i jindy klidná, téměř smířená česká hospodská povaha začne hroutit.
Nejsem sice typický hospodský vzorek, ale i já jsem na prázdno polkla. Od prosince Plzeňský Prazdroj zdraží své produkty o 2,5 procenta. To jsou zatraceně špatné zprávy! Ostatní pivovary zatím zdražení nepotvrdily, ale bohužel ani nevyvrátily. Čekají nás krušné časy.
Když už zdraží i zlatavý mok, mám neblahý pocit, že se hodina velkého trestu přiblížila. Jen přemýšlím nad tím, za co jsme tak ukrutně trestáni. Vždyť pivo, to je naše národní zlato! S jistotou ale vím, že jak jde o pivo, jsem ochotná si čas od času odpustit oblíbenou čokoládu, prát v levnějším pracím prášku a omezit návštěvu kina nebo zoo. Jedno staré dobré přísloví říká, že když se zdraží pivo, padne vláda. A tak si i v tomto, pro mě dost nepříjemném okamžiku říkám, že všechno zlé je k něčemu dobré a možná to s těmi zlými časy nebude zas až taková tragédie.
