Párky místo masa napěchované bůhvíčím, jogurty bez tuku drží pohromadě želatina a škrob, ovocné džusy jsou spíš sladké šťávy plné konzervantů. Kde se tyto parodie na potraviny vyrábějí, se zákazník mnohdy nedopátrá. U piva je to jinak. Je-li na lahvi logo České pivo, chráněné zeměpisné označení uznané Evropskou komisí, konzument ví, na čem je.
Známka tuzemskému pivu garantuje, že ho vyrobil v České republice, a nikde jinde třeba v licenci, některý z tuzemských pivovarů. Použil výhradně místní vodu, převážně český slad, částečně český chmel a držel se předepsaného postupu. Pivo nemohl šidit, jako se to děje u jiných nápojů a potravin, u kterých náhražky výrobci omlouvají cenovým tlakem obchodních řetězců. Kvalitu Českého piva si nastavili sami pivovarníci. Po několikaletých diskusích ji naředili tak, aby se do definice vešli téměř všichni. Pravidlům vyhovují i levná piva prodávaná pod privátní značkou řetězců.
Ovlivňuje Vás při nákupu značka České pivo?
„Zařazením mezi chráněná zeměpisná označení bylo uznáno, že České pivo má unikátní a nenapodobitelný charakter. Takto označené produkty jsou vyrobené v České republice z kvalitních českých surovin a dle tradičních postupů. Při nákupu se spotřebitelé mohou díky známce lehce orientovat,“ propaguje ji Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje. Pivovarnická jednička jako jedna z prvních využila práva ochrannou známku používat. Nejprve pro Gambrinus a následně pro Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel a Radegast.
Českým zákazníkům ale logo České pivo, uznané Bruselem v říjnu 2008, mnoho neříká. Podle průzkumu Prazdroje ho zná asi pětina lidí. Přitom 96 procent konzumentů piva dává přednost domácím značkám a pro 89 procent dotazovaných je důležité, že pivo je vyrobené z českých surovin, vyplývá ze zmíněné ankety.
Známka je důležitá pro vývoz
Pivovarníci se vesměs shodnou na tom, že známka je důležitá zejména pro vývoz, a tomu se daří. „Export piva rostl v minulém roce významněji než domácí trh. Pomáhá tomu i zeměpisné označení České pivo,“ je přesvědčen výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Svaz předběžně odhaduje, že loňská produkce tuzemských pivovarů stoupla meziročně asi o 1,5 procenta. Kupříkladu v listopadu, za který jsou nejaktuálnější údaje, byl vývoz o osm procent vyšší než ve stejném měsíci předchozího roku.
Známku nyní používá třináct pivovarnických společností. Ve svazu, který o ni v EU usiloval, je jich 23. Některé pivovary si možnost označení vyřídily pro všechny značky piv, na která lze certifikát udělit. Příkladem je Prazdroj, Bernard či náchodský Primátor. Další skupiny, jako Heineken, Pivovary Lobkowicz a moravské uskupení PMS, označují chráněným logem jen vybraná piva. Staropramen nebo Svijany zeměpisné značení pro svá piva nemají vůbec. Kdo prodává takzvaně kolem komína, pro toho nemá význam podstupovat papírování a kontroly spojené s užíváním známky. Nemá ji ani ten, kdo parametry pro předepsanou technologii a suroviny nesplní. Objem piva s chráněným značením představuje zhruba 56 procent z celé domácí produkce.
Také čtěte:
Prodej chmele pro pivní fajnšmekry stále roste
Vědci přinesli důkazy, že pivo prospívá zdraví
Kompletní text naleznete v aktuálním čísle týdeníku Euro
