PRODEJ PIVA Domácí prodeje piva začínají stagnovat. Velké pivovary však již našly plán, jak „národ piva“ opět přimějí k vyšší konzumaci - přebarví lahve na zeleno. Jenže malým pivovarům se to nelíbí. Pokud budou chtít udržet krok, budou muset investovat miliony.
PRODEJ PIVA Domácí prodeje piva začínají stagnovat. Velké pivovary však již našly plán, jak „národ piva“ opět přimějí k vyšší konzumaci - přebarví lahve na zeleno. Jenže malým pivovarům se to nelíbí. Pokud budou chtít udržet krok, budou muset investovat miliony.
Zatímco zájem o české pivo v zahraničí stále roste, v tuzemsku tomu už tak není. Naopak, domácí prodej zlatého moku se loni snížil o jedno procento. Většina odborníků navíc předpokládá, že tento trend bude pokračovat i v příštích letech. Ve snaze opět oživit prodej nyní pivovary uvádějí na trh nové značky, obaly a přepravky. Nejvýraznější změnou je však masivní přechod od standardních hnědých lahví k zeleným.
Tato přeměna má rychlý spád: moravský pivovar Starobrno zelené lahve představil minulý měsíc, krátce po tom, co zaměnily zelenou za hnědou pražské Pivovary Staropramen. Budějovický Budvar - poslední velký pivovar ve vlastnictví státu - si začal razit svou zelenou cestu na trh na konci loňského roku.
Plzeňský Prazdroj předvedl nové obaly také pro svou značku Gambrinus, což je v tuzemsku pivo s nejlepším prodejem a s 25procentním podílem na trhu. Gambrinus sice na zelenou nepřejde, ale nyní bude prodáván v novém typu hnědé láhve, kterou používá mateřská společnost SABMiller pro ostatní piva ve svém portfoliu.
ZELENÁ JE PĚKNÁ, ALE DRAHÁ Zdeněk Mikulášek, mluvčí Rodinného pivovaru Bernard, vnímá tyto marketingové změny pozitivně. „Dobrý obal prodává,“ připomíná staré pravidlo a dodává, že způsob prezentace piva se při ochabujících domácích prodejích stává stále důležitější. Petr Dvořák, marketingový ředitel Pivovarů Staropramen, souhlasí. „Lidé jsou aktivnější a hledají barevnější a rozmanitější výrobky,“ tvrdí. Podle něj se vkus českého zákazníka posouvá směrem k individualismu. Malým pivovarníkům se však tento trend vůbec nezamlouvá. Pokud budou chtít udržet krok, budou muset vydat miliony korun. „Přechod z hnědé na zelenou rozhodně zkomplikuje život pivovarníkům, kteří se nepřidají, stejně tak jako ho zkomplikují zbytečně rostoucí náklady na obaly,“ zdůrazňuje Pavel Gregorič, generální ředitel Královského pivovaru Krušovice. Podle jeho slov Krušovice na zelenou zatím nepřejdou. „Trh se mění rychle. Nejdříve si musíme počkat, jak se budou věci vyvíjet,“ vysvětluje. K vyčkávacímu postoji se připojuje i Josef Hlavatý, generální ředitel Pivovaru Náchod a člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle jeho názoru nový vývoj na trhu vytváří pro menší pivovary odlišné podmínky, než jaké mají Prazdroj nebo Staropramen. „Změna lahví v několika pivovarech zbytečně zvyšuje náklady pro ostatní pivovary. Nedokážu říct, jestli do změny půjdeme i my. Musíme počkat, jak se to vyvine, a potom najít pro pivovar naší velikosti optimální řešení,“ prohlašuje Hlavatý. Inovace obalů se nelíbí ani Českému svazu malých nezávislých pivovarů. „V Evropě jsme byli jedineční tím, že jsme všichni používali jednu - hnědou - láhev a mohli jsme své zdroje věnovat kvalitě nápoje. Změna na zelenou je velmi nákladnou chybou. Je to naprostý zmatek. Je to vážně absurdní,“ říká Jiří Fusek, prezident svazu a ředitel pivovaru Černá Hora. HOŘKÁ PACHUŤ ZELENÉ
Určité problémy s přechodem na nové lahve však mají i samotní iniciátoři změn. Odlišné typy obalů totiž můžou nabourat systém vracení lahví. Dosud není například dořešeno, jak při výkupu zabránit mísení starých a nových obalů. „Je to obrovský logistický problém společně s nedostatky v třídění lahví, aby se postupně vyřadily staré lahve a zároveň se uváděly jen ty nové,“ říká mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. „Existuje však pracovní skupina pivovarníků a příslušných společností, jejíž členové si jsou tohoto problému vědomi. Každý je připraven na řešení problému spolupracovat,“ tvrdí.
Podle Bechtina představuje třídění, změny v distribučních sítích či úpravy systémů balení pouze jednorázové náklady. „Trh se změně přizpůsobí sám. Dříve či později budou zelené lahve kolovat už běžně,“ uzavírá.
Mluvčí Bernardu Mikulášek však tvrdí, že „jednoduchá změna“ jedné láhve na jinou s sebou přináší obrovské náklady. Přinejmenším musí v pivovarech dojít k velkým investicím do úpravy plnicích, zátkovacích a mycích linek. Podobně to pak bude platit i pro přepravky.
„Změna v obalech vyvíjí na menší pivovary jistý tlak. Bude pro ně bohužel obtížné se se situací vyrovnat,“ konstatuje Mikulášek. „Když pivovary dodají do obchodů pivo a pak budou vyzvedávat přepravky s prázdnými lahvemi, budou v těchto přepravkách vždy smíchány různé typy lahví. Ty pak budou muset pivovary třídit, odvážet je příslušným výrobcům a nést za to příslušné náklady,“ tvrdí Fusek
POSLEDNÍ KAPKA
Přechod na nové typy lahví se však prodraží i obchodníkům. „Budou se muset zabývat záplavou nových obalů, i když pro třídění lahví nemají finanční zdroje a zaměstnance,“ upozorňuje prezident Českému svazu malých nezávislých pivovarů.
Pro prodejce to tak pravděpodobně bude ona pověstná poslední kapka. Na začátku roku totiž předal Svaz maloobchodníků a majitelů obchodů vládě petici, ve které požadoval zbavení povinnosti přijímat vratné lahve. Obchodníci tvrdí, že zákazníci v malých obchodech vrátí více lahví, než kolik si jich zde koupí. Přesto se na maloobchodnících požaduje, aby „přebytečné“ lahve vykupovali po třech korunách za kus. Ministerstvo průmyslu a obchodu sice jejich stížnost vyslechlo, ale ustoupit přesto nehodlá.
