Lídr pivovarnického trhu má v ČR vyšší podíl než například v Německu Během několika následujících let by se cena zlatistého moku neměla dostat až na úroveň běžnou v západní Evropě. Vstup České republiky do Evropské unie se českého trhu s pivem příliš nedotkne, soudí generální ředitel a místopředseda představenstva Královského pivovaru Krušovice Pavel Gregorič.
Lídr pivovarnického trhu má v ČR vyšší podíl než například v Německu
Během několika následujících let by se cena zlatistého moku neměla dostat až na úroveň běžnou v západní Evropě.
Vstup České republiky do Evropské unie se českého trhu s pivem příliš nedotkne, soudí generální ředitel a místopředseda představenstva Královského pivovaru Krušovice Pavel Gregorič. „Samozřejmě nám některé exportní bariéry poněkud odpadnou, ale nedomnívám se, že by v současnosti byly nějaké exportní bariéry důvodem, proč nevyvážíme víc,“ tvrdí ředitel. Pokud jde o import na český trh, podle jeho slov se tady objeví o něco víc zahraničních piv než nyní. V tradiční české gastronomii prý ale bude tempo narůstání přítomnosti zahraničních produktů asi tak stejné, jako bylo dosud, a to zejména proto, že český pivař je velmi konzervativní a jen velmi pomalu si zvyká na cizí piva. „Právě toto je daleko větší bariérou pro rozšíření zahraničních produktů než nějaké celní bariéry,“ tvrdí Gregorič.
Postupný nárůst ceny piva
Co se ale postupně se vstupem ČR do Evropské unie bude muset měnit, je cena piva. Určitě se totiž nevyhneme dalšímu zdražování chmelového moku. „Cena piva v České republice totiž patří k absolutně nejnižším v Evropě a nechci být špatným prorokem, ale myslím si, že se dá další růst očekávat,“ říká Gregorič. Ten růst podle jeho názoru bude postupný, nebude určitě skokový, nebude to něco, na co by se dala očekávat nějaká výrazně negativní reakce veřejnosti. Ani v horizontu následujících deseti let by se však jeho cena neměla zcela dostat až na úroveň běžnou v zemích EU. Pokud jde o další vývoj spotřeby piva na českém trhu, domnívá se šéf krušovického pivovaru, že tento trh je stabilizovaný a že výstav na hranici 18 milionů hektolitrů, který pivovary nahlásily v loňském roce, se nijak výrazně zvyšovat nebude.
Konkurence v ČR je velmi silná
Na českém trhu patří Královskému pivovaru Krušovice podle ročního výstavu sedmé místo a musí se vyrovnávat podobně jako ostatní menší výrobci piva především s velkou konkurencí společností se silným zahraničním kapitálem, tedy zejména Plzeňského Prazdroje a Pražských pivovarů. „To, že došlo k tak velké koncentraci, kde vedoucí trhu má kolem 50 procent trhu, pro všechny další výrobce výrazně zhoršuje pozici,“ tvrdí Gregorič. Tak silnou pozicí lídra trhu se prý český trh výrazně liší od podobných trhů, jako je například německý. Každý se s touto konkurencí musí vyrovnat po svém, Gregorič si nemyslí, že je tady možnost vzniku nějakého spojení menších pivovarů proti velkým kolosům. „Jsem v tomto ohledu skeptik, to by muselo nastat nějaké kapitálové propojení, někdo by musel mít zájem toto spojení zorganizovat,“ říká.
Jak si stojí tuzemské pivo
Tuzemské pivovary loni vyvezly nejvíce piva od roku 1993, a to 1,975 milionu hektolitrů. Za růstem exportu stojí mimo jiné rozhodnutí zahraničních vlastníků některých domácích pivovarnických společností zařadit česká piva mezi své nejvýznamnější značky. Například SAB Miller prohlásil, že jeho nejsilnější celosvětovou značkou je Pilsner Urquell. Belgická pivovarnická skupina Interbrew, která ovládá Pražské pivovary, zase zařadila Staropramen mezi šestku svých nejsilnějších značek. Tuzemská výroba piva loni podle definitivních údajů stoupla asi o 1,7 procenta na 18,177 milionu hektolitrů. Roční spotřeba na hlavu dosáhla 160 litrů proti 156 litrům v roce předchozím. Češi tak upevnili svoji pozici největších pijáků piva na světě. Například v sousedním Německu byla spotřeba předloni 123 litrů na osobu ročně a v Irsku 125 litrů. Nad stovkou byli také Rakušané se 107 litry na hlavu.
Český pivař je velmi konzervativní a jen velmi pomalu si zvyká na cizí piva,“ říká šéf Krušovic Pavel Gregorič.
FOTO: ARCHIV
