V boji s klimatickými změnami mají světu pomoci umělé stromy. Ty by měly pohlcovat více oxidu uhličitého než běžné stromy. Kritici ale namítají, že je nebezpečné si takto zahrávat s klimatem a že problém globálního oteplování může vyřešit pouze snižování emisí CO2.
Autor: Martin Siebert
Nemá-li dojít k naplnění nejčernějších vizí, nesmí se planeta podle klimatologů z Mezinárodního panelu pro klimatické změny (IPCC) oteplit o více než 2°C. Známá Sternova zpráva ale varuje, že pokud nedojde ke změně stávajících trendů, Země se v příštích padesáti letech oteplí o 2 až 3°C.
Představitelé nejvyspělejších ekonomik světa, které jsou zároveň odpovědné za 75% světových emisí, se počátkem července na summitu G8 v italské LAquile prvně shodli na tom, že globální oteplování je třeba udržet pod hranicí 2°C.
Vědci ale varují, že k nebezpečnému oteplení planety může dojít dříve, než se původně očekávalo. Důsledky klimatických změn charakterizovaných změnami mořského proudění a táním ledovců mají být katastrofické.
Takový scénář může odvrátit nová mezinárodní dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, která má po roce 2012 nahradit Kjótský protokol. Posun ve vyjednáváních je ale zatím velice malý.
Pokud se má světu podařit udržet růst teplot pod 2°C, musí průmyslové země podle propočtů IPCC snížit do roku 2020 emise alespoň o 25-40% oproti úrovním z roku 1990. Světové ekonomiky zatím ale nabídly snížení v rozsahu pouhých 15-21%.
Vzhledem k tomu, že dohoda o nové mezinárodní dohodě stále není na obzoru, začíná se mezi vědci hovořit o nouzovém řešení, které představuje tzv. geoinženýrství, které počítá s umělou změnou klimatických podmínek.
Snahy o ovlivňování počasí nejsou ničím novým. V roce 1976 OSN přijalo úmluvu o zákazu jakéhokoliv vojenského a jiného „nepřátelského“ využívání technik modifikujících životní prostředí. Úmluva byla reakcí na experimenty Spojených států a Sovětského svazu jako bylo například umělé vytváření mraků způsobujících silný déšť. Podobné pokusy vyvolávaly obavy z možných katastrofálních změn v přírodě.
Dnešní scénáře jak planetu ochladit jsou o něco méně dramatické. Patří mezi ně například návrh vystřelovat do atmosféry částice, které by odrážely sluneční paprsky zpátky do vesmíru nebo myšlenka ukládat oxid uhličitý z atmosféry pod hladinu moří.
Vzhledem k tomu, že podle odhadu vědců by planeta mohla kritický práh 2°C překročit už během nadcházejících desetiletí, začíná se o „geoinženýrství“ hovořit jako o krátkodobé strategii, která by světu mohla dát čas na přípravu příslušných nízkoemisních strategií.
Do geoinženýrství spadají technologie, které by planetu mohly ochladit – ať již jde o odražení části slunečního záření zpět do vesmíru nebo zachycování oxidu uhličitého z atmosféry.
Tři možná řešení
Vědci z britského Ústavu strojního inženýrství (IME) vydali minulý týden zprávu, v níž popisují stovky možných řešení. Tři z nich je podle nich možné realizovat v praxi.
Jednou z možností je podle nich vysadit umělé stromy, které pohlcují oxid uhličitý s tisícinásobnou účinností oproti běžným stromům. Stromy by zachycovaly skleníkové plyny ze vzduchu do filtrovacího zařízení, které by je sbíralo a pak ukládalo pod zem podobně jako je tomu v případě technologie zachycování a ukládání emisí (CCS) vyvinuté pro potřeby energetického průmyslu.
S dostupnými technologiemi by jeden „strom“ o velikosti nákladního kontejneru mohl absorbovat emise CO2 v objemu odpovídajícím emisím dvaceti amerických automobilů. Díky technologickému pokroku by ale podobné sběrače mohly v budoucnu absorbovat až desetkrát více emisí.
„Umělé stromy jsou ve stadiu prototypů a z hlediska automatizace a použitelných komponent jsou ve velmi pokročilém stavu,“ řekl Tim Fox, jeden z autorů studie, BBC. Fox dodal, že podobné stromy by se mohly začít vyrábět již relativně brzy.
Druhou metodou, kterou vědecký tým z Británie navrhuje, je využití fotosyntézy v řasách. Tato technologie počítá s pokrytím budov průhlednými trubkami naplněných řasami. Řasy podle vědců představují ekologicky šetrnou biomasu využívající velkého množství CO2 k fotosyntéze.
A konečně do třetice, zpráva počítá s možností odrážet sluneční záření zpět do vesmíru pomocí speciální úpravy povrchu budov. Toho lze nejlépe dosáhnout instalací střech s povrchem odrážejícím sluneční paprsky, píše se ve zprávě.
Instituce by ráda, aby se geoinženýrství stalo součástí světových plánů na snižování emisí skleníkových plynů a adaptačních opatření. Vlády by podle ní měly do geoinženýrství více investovat a výzkum by se měl stát součástí stávajícího výzkumu snižování emisí a adaptace na klimatické změny.
Nové závody ve zbrojení?
Skeptici ale geoinženýrská řešení kritizují za to, že neřeší příčinu problému, kterou je únik emisí při spalování fosilních paliv. Má-li k dojít k účinnému snížení emisí skleníkových plynů, je třeba se v tomto úsilí spojit se všemi velkými světovými znečišťovateli. Dohoda se ale zatím hledá velmi těžko.
Více na EurActiv.cz.
