Zlepšení komunikace a větší otevřenost – to je jeden ze stěžejních úkolů, které si stanovil nový ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jan Prachař, jenž byl do funkce jmenován 19. února. Jaké jsou jeho další priority a jaké úkoly SÚRAO pod jeho vedením čekají?
Rada SÚRAO schválila v březnu plán dalšího postupu prací při výběru potenciálních lokalit pro možné umístění hlubinného úložiště. Jaké úkoly tedy před SÚRAO stojí a v jaké fázi je příprava projektu hlubinného úložiště?
Nyní nerozhodujeme o hlubinném úložišti, o stavbě samotné se bude rozhodovat až v roce 2050, ukládat by se mělo začít v roce 2065. Naším úkolem je teď z geologického hlediska prozkoumat podloží v České republice, aby naše budoucí generace, v případě, že to v roce 2050 budou muset řešit, nemusely začínat od nuly.
Cílem prací, které probíhají v letošním roce, je dokončit probíhající měření na lokalitách v takovém rozsahu, aby bylo možné zodpovědně přistoupit k transparentnímu hodnocení a následnému zúžení počtu lokalit na základě celistvých informací. Stát nám uložil zhodnotit geologii. To je stávající úkol SÚRAO.
Jako jeden ze svých hlavních cílů uvádíte zlepšení komunikace a větší otevřenost. Na co konkrétně by se mělo SÚRAO zaměřit?
SÚRAO by jako státní organizace měla být otevřená a výsledky své práce by měla zpřístupňovat veřejnosti. Zaměřit bychom se chtěli i právě na zmíněné potenciální lokality, kde v jedné z nich by případně v budoucnu mohlo vzniknout hlubinné úložiště, a více komunikovat a spolupracovat s obecními samosprávami i občany. Už jsem měl možnost setkat se se zástupci lokalit a seznámit se s jejich názory a problémy. Právě diskuse všech zainteresovaných stran zůstává naší prioritou.
Jakých akcí se mohou zastupitelé a občané dotčených obcí zúčastnit?
Pro občany a zástupce obcí z lokalit vytipovaných pro možné umístění hlubinného úložiště jsme letos opět připravili exkurze. První možností je návštěva našeho podzemního výzkumného pracoviště na Bukově. Pracoviště slouží jako testovací laboratoř pro získání dat o chování horninového prostředí v předpokládané hloubce budoucího hlubinného úložiště. Nabízíme také možnost navštívit jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, seznámit se s jejich provozem, meziskladem použitého paliva a v Dukovanech i s úložištěm nízkoaktivních odpadů.
Konference pro odborníky i laickou veřejnost
SÚRAO není uzavřenou organizací, naopak velmi intenzivně rozvíjí i mezinárodní spolupráci a pořádá i odborné konference nebo se na nich podílí. Jsou určeny jen odborníkům, nebo se některých z nich může účastnit i veřejnost?
Určitě se některých akcí může veřejnost zúčastnit. V květnu například proběhla konference Bezpečný a udržitelný konec palivového cyklu, která byla otevřená veřejnosti. Závěry i prezentace jsou volně přístupné na www.ssfc2019.cz
Kde se lidé mohou dozvědět podrobnosti o aktivitách Správy úložišť radioaktivních odpadů?
SÚRAO má své internetové stránky, v dubnu jsme spustili jejich novou verzi, kde samozřejmě nechybí odborné informace a dokumenty, ale také aktuality nebo servis pro média. Seznámit se s námi mohou lidé také prostřednictvím facebooku.
Radioaktivní odpad vzniká i ve zdravotnictví
Jaké další úkoly organizaci čekají?
Mimo práce bezprostředně spojené s hledáním potenciálního místa pro budoucí hlubinné úložiště se podílíme na přípravě zákona o zapojení obcí. Kromě jiného bychom chtěli více informovat veřejnost o vzniku a ukládání radioaktivních odpadů, což je hlavním úkolem organizace. Je před námi také plánovaná rekonstrukce úložiště Richard, které letos oslaví 55 let provozu.
O odpadech obecně se v Česku v posledních letech mluví často, lidé je třídí, vznikají bezobalové obchody, jaký je ale vztah k odpadům radioaktivním?
O radioaktivních odpadech se v Česku mluví především v souvislosti s jadernými elektrárnami, o tom, že vznikají také při jiných činnostech, se příliš nemluví. Tyto odpady se přitom týkají také zdravotnictví nebo výzkumu a jsou záležitostí nás všech, všichni využíváme procesy, při kterých vznikají a všichni za ně neseme zodpovědnost.
