ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍZa skupinu osob "celodenně osobně a řádně" pečujících o dítě platí zdravotní pojištění stát. Jak má však postupovat firma, která takovou osobu zaměstná?
Zákonné podmínky jsou splněny jen tehdy, když dítě není svěřeno do péče jiného člena rodiny.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Za skupinu osob „celodenně osobně a řádně“ pečujících o dítě platí zdravotní pojištění stát. Jak má však postupovat firma, která takovou osobu zaměstná? Skupiny lidí, za které je plátcem pojistného stát, taxativně vyjmenovává ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění. Jednou z těchto skupin jsou i „osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku“. NUTNÉ PŘEDPOKLADY Podmínka celodenní, osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud: - se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo - dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo - dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně, nebo - dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy. Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba - otec nebo matka dítěte. Případně do ní může být zařazena osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Stát však platí pojistné pouze v případě, kdy tato osoba nemá příjem ze zaměstnání nebo ze své jiné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem má, stát pojistné neplatí. Nicméně při splnění zákonných podmínek má tato osoba určitá zvýhodnění při stanovení minimálního vyměřovacího základu a v době poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu. ZAMĚSTNAVATEL MUSÍ NAHLÁSIT ZMĚNY Co musí udělat zaměstnavatel (hromadný plátce pojistného), pokud přijme do zaměstnání osobu splňující podmínky „celodenní, osobní a řádné péče“ a zúčtuje jí mzdu zakládající účast na nemocenském pojištění? Prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ musí u příslušné zdravotní pojišťovny - přihlásit se k platbě pojistného za tuto osobu kódem „P“, - na dalším řádku oznámit ztrátu nároku na platbu pojistného státem (kód „T“) ke dni předcházejícímu nástupu do zaměstnání. Povinnosti má zaměstnavatel samozřejmě také při skončení zaměstnání (v případě, že tato osoba již nebude mít dále žádné příjmy): Kódem „O“ se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného, na dalším řádku pak kódem „L“ znovu zařadí tuto osobu do kategorie hrazené státem (ke dni následujícímu po skončení zaměstnání). Hlášení pojišťovně je nutné podat také v případě, že „pečující osoba“ je sice zaměstnána, avšak po celý kalendářní měsíc nemá ze zaměstnání ani ze své výdělečné činnosti žádné příjmy - například v případě nemoci, ošetřování člena rodiny či pracovního volna bez náhrady příjmu. Zaměstnavatel tuto skutečnost musí zdravotní pojišťovně sdělit a použitím kódu „L“ ji zařadit mezi osoby, za které platí pojistné stát. Jakmile však tato osoba opět získá příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, musí ji zaměstnavatel z kategorie osob, za které platí pojistné stát, vyřadit (kód „T“ v hlášení pojišťovně). ODVODY ZE SKUTEČNĚ DOSAŽENÉHO PŘÍJMU Podmínku celodenní osobní a řádné péče lze současně se zaměstnáním nebo výdělečnou činností reálně splnit při zkráceném pracovním úvazku nebo při práci doma. Pokud je osoba celodenně osobně a řádně pečující o děti po celý kalendářní měsíc zaměstnána, odvádí zaměstnavatel pojistné z jejího skutečně dosaženého příjmu - bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. V případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu se pojistné neplatí. Obdobně je tomu v případě, že „pečující osoba“ vykonává samostatnou výdělečnou činnost (OSVČ). V měsících, kdy osoba dosáhne zdanitelného příjmu, odvádí zálohu na pojistné vypočtené z dosaženého vyměřovacího základu v předchozím roce - zálohy tedy mohou být nižší, než zákonem stanovená minimální výše (1071 korun od ledna 2004). Při ročním vyúčtování pojistného osobou samostatně výdělečně činnou nemusí být v těchto měsících dodržen minimální vyměřovací základ. KOMPLIKACE S ČÁSTMI MĚSÍCE V praxi samozřejmě dochází k situacím, kdy zaměstnanec nebo OSVČ pečuje o děti „celodenně osobně a řádně“ pouze po část kalendářního měsíce, zatímco ve zbytku měsíce má příjmy ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Při placení pojistného na zdravotní pojištění se pak postupuje následovně: Minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část v poměru počtu kalendářních dnů, kdy osoba o dítě nepečovala. Například při zahájení péče o dítě dne 21. 7. 2004 činí v tomto případě minimální vyměřovací základ (20:31) x 6700 = 4322,58 Kč. Je-li této osobě v měsíci červenci 2004 zúčtován hrubý příjem vyšší než 4322,58 korun, k takto vypočtenému minimálnímu vyměřovacímu základu se nepřihlíží. Pojistné z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu se odvádí podle zákona a připočítává se k dosaženému příjmu. Součet obou těchto složek nemůže být nižší než poměrná část minimálního vyměřovacího základu (viz výše). MATEŘSKÁ DOVOLENÁ ODLIŠNĚ**
Odlišnou skupinu osob, za které platí pojistné stát, představují - ženy na mateřské a rodičovské dovolené - ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství - muži po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění - příjemci rodičovského příspěvku. Za tyto osoby platí pojistné na zdravotní pojištění stát bez ohledu na skutečnost, zda mají příjmy ze zaměstnání nebo ze své výdělečné činnosti. V případě výdělečné činnosti mají nárok na odpočet od dosaženého příjmu ve výši 3520 korun za každý kalendářní měsíc (od 1. 1. 2004). Tento odpočet mohou uplatnit v jednom kalendářním měsíci pouze jedenkrát - buď v zaměstnání, nebo v rámci své samostatné výdělečné činnosti.
