Platit pozdě za faktury svým dodavatelům může jenom státní firma
České železnice zase jednou vybočily z průměry. Tentokrát se ale nejedná o tradiční zpožďování vlaků. Délka splatnosti faktur, které posílají firmy pracující pro dráhy, zřejmě prolomila historický rekord. „Splatnost se vyšplhala na devět měsíců. Je to dost krizová situace, tlačí na nás subdodavatelé, kterým kvůli zpožďování plateb drah zase nemůžeme zaplatit my,“ řekl týdeníku EURO šéf stavební firmy a jednoho z velkých dodavatelů Českých drah. Jmenován být nechtěl. Důvod? „Dráhy jsou významným zákazníkem, v podstatě nás živí, takže si nemůžeme stěžovat, neradi bychom o zakázky přišli,“ tvrdí.
Nejedná se přitom zdaleka o ojedinělou situaci. Vyplývá to z odpovědí několika firem pracujících jak pro České dráhy, a. s. (ČD), tak pro Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). Obě společnosti vznikly v roce 2003 v rámci transformace Českých drah státní organizace a obě platí svým dodavatelům pozdě, tvrdí firmy. Některé jsou co do zveřejnění svého jména přeci jenom sdílnější. Jedná se především o společnosti, které pro dráhy pracovaly v minulosti, a jejich další působení tedy není ohroženo.
Pomohl až soud
Jak to vypadá v praxi, ilustruje například zkušenost východočeské stavební společnosti Občanská a bytová výstavba (OBV). Před několika lety se jí podařilo získat od Českých drah zakázku za více než jeden milion korun. Dráhy však za provedenou práci nezaplatily. „Bezvýsledně jsme urgovali, že faktury jsou po splatnosti. Pak nás oslovila nějaká firma z Ostravy, že skupuje pohledávky Českých drah a nabídla nám polovinu původní hodnoty naši pohledávky u železnic. Přesvědčovali nás, ať to prodáme, že peníze od drah hned tak neuvidíme a jít k soudu by mohlo trvat několik let,“ vypráví jednatelka firmy Ivana Novotná. Jenže společnost nebyla na penězích od drah závislá a rozhodla se jít k soudu. Za rok a půl získala celou částku zpět včetně asi 150titisícového penále. „Víme ale, že spousta menších firem k soudu nešla a svoje pohledávky za Českými drahami prodaly. Bez peněz od železničářů se neobešly a nemohly čekat na soud. Když dostaly ihned alespoň polovinu, umožnilo jim to dál fungovat,“ dodala Novotná.
Půjčka zdarma
Některým firmám dokonce dráhy zadržují obrovské sumy. Podle informací týdeníku EURO má například stavební firma Chládek a Tintěra pohledávky u železnic po splatnosti v hodnotě přesahující sto milionů korun. Na otázku, zda železničáři platí za fakturu pozdě, ale šéf společnosti Libor Joska dráhy hájí. „Dráhy jsou důležitý klient, takže i když dojde platba za fakturu po splatnosti, toleruje se to, firma ty peníze potřebuje. Platební morálka drah ale nijak nevybočuje,“ říká bez dalších podrobností Joska.
Kdyby si však chtěla železnice půjčit od banky sto milionů korun, byť na jeden měsíc, musela by si připravit pořádný balík. „Úroková sazba je pro každého klienta individuální, samozřejmě závisí hodně na velikosti firmy,“ uvedla Simona Můčková z firemní komunikace České spořitelny. Cenu takové půjčky lze ale přibližně odhadnout z úroku na mezibankovním trhu. Banky mezi sebou si na jeden měsíc půjčují za 3,4 procenta – pro firmu by to bylo navýšeno o poplatky a marži. Roční úrok by tedy přesáhl čtyři miliony korun, u měsíční půjčky by šlo o statisícový poplatek, což je suma, kterou dráhy za pokuty a penále nikdy firmě neproplatí.
My za nic nemůžeme
SŽDC i České dráhy jakákoli pochybení odmítají. „Nejde přeci říct, že neplatíme včas. To může mít jasný důvod. Já znám stovky důvodů, kdy prostě někdy není možné zaplatit včas, a to i v situaci, kdy peníze jsou a nejde to,“ prohlásil generální ředitel Správy železniční a dopravní cesty Jan Komárek. Co může být konkrétní příčinou pozdní platby, ale neupřesnil. „Jsou jakési podmínky, za kterých je možné zaplatit, a logicky když tyhle podmínky nejsou splněny, tak ty peníze nemůžou jít,“ tvrdí Komárek s tím, že tedy pozdní platba je možná, ale nejde o vinu na straně SŽDC. Oficiální doba splatnosti faktur, kterou dráhy požadují, je navíc devadesát dní. To ve stavebnictví nemá téměř nikdo. „Je to dost výjimečné,“ potvrzuje Libor Joska za společnost Chládek a Tintěra. Týdeník EURO má ale k dispozici fakturu vystavenou pro SŽDC v lednu, která dosud nebyla zaplacená. Komárek k tomu říká: „Teoreticky k tomu zpoždění může dojít, ale musel bych vědět, o jakou stavbu jde, teprve pak jsem schopen se k tomu vyjádřit.“ Dokonce naznačil, že pochybení mohly způsobit sesterské České dráhy. „Zkuste se ještě jednou podívat, jestli jsme to opravdu my, kdo neplatí. Jestli to třeba nejsou České dráhy, protože ty naše vztahy opravdu nejsou jednoduché. U většiny aktivit jsme sice v pozici investora, který současně platí, ale někde jsme v pozici investora za České dráhy, a ty platby se musejí realizovat přes ně, takže teoreticky jsme tam investorem, ale taháme peníze z peněženky někoho jiného. To je také zajímavý moment, neházejte nás s ČD, a. s., do jednoho pytle,“ ohrazuje se Komárek.
Platíme včas, máme na to studii
Na rozdíl od Správy železniční dopravní cesty ale České dráhy jakékoli pozdní platby naprosto odmítají. „K uvedené problematice opožděných plateb konstatujeme, že se jedná pouze o ojedinělé prodlení v řádu dnů, které je způsobeno ve výjimečných případech v závislosti na řízení cashflow a ve vazbě na platby našich odběratelů. I tak na základě našich vnitřních studií, které se týkají platební schopnosti, patří České dráhy, a. s., v roce 2007 k nadprůměru v rámci České republiky,“ vzkázal manažer komunikace drah Radek Joklík.
Něco tady nehraje
Jenže kromě firem potvrzuje dlouhodobě špatnou platební morálku železnic i Nejvyšší kontrolní úřad, který se pustil do kontroly transformace v minulosti ztrátových Českých drah státní organizace a jejích nástupnických firem. SŽDC spolu s ČD, a. s., totiž vznikly prvního ledna 2003 v rámci rozdělení státní organizace na dvě části. Na správu, jejímž hlavním úkolem je provozování železniční dopravní cesty, zajišťování její provozuschopnosti, modernizace a rozvoje, přešly miliardové dluhy drah, konkrétně 11,2 miliardy korun. „Z toho nejvýznamnější část, 6,5 miliardy korun, tvořily závazky z obchodního styku,“ poznamenal František Dohnal, šéf Nejvyššího kontrolního úřadu, který kontrolu transformace drah před dvěma lety odstartoval. Ze zprávy kontrolorů přitom vyplývá, že už tehdy byla drtivá většina závazků po lhůtě splatnosti.
Jasně mluví také výroční zprávy obou státních firem. U SŽDC se například závazky z obchodních vztahů, které byly po lhůtě splatnosti, v roce 2004 vyšplhaly na 2,2 miliardy korun. V roce 2005 to pak bylo „jen“ 1,2 miliardy korun. Loni a letos se pak závazky po lhůtě splatnosti drží v řádu stovek milionů korun. Vyplývá to z účetních výkazů, které má SŽDC na svých internetových stránkách. Také z výročních zpráv Českých drah, a. s., vyplývá, že se závazky dodavatelům, které jsou po splatnosti, pohybují v řádech stovek milionů korun.
Nejdražší vyhrává
Ne úplně standardní postupy při realizaci státních zakázek na železnici popisuje další zkušenost už zmiňované firmy Občanská a bytová výstavba. Společnost se před několika lety zúčastnila výběrového řízení na rekonstrukci menšího nádraží nedaleko Pardubic. V tendru bylo asi pět firem. Občanská a bytová výstavba byla nejlevnější, nakonec ale vyhrála nejdražší firma, jejíž cena byla dvojnásobná, než nabízela OBV. Po vyhlášení výsledků výběrového řízení vítěz oslovil vedení OBV, zda se nechce podílet na subdodávkách zakázky. Prý nic výjimečného, říká firma.
Bohatá nevěsta
Oba potomci Českých drah státní organizace si ale z pozdních plateb vůbec nic nedělají. Vědí, že si firmy nebudou stěžovat, protože státní zakázka je jistota, peníze sice přijdou pozdě, ale někdy snad přijdou. Pracovat pro železnice je lukrativní a živí to mnoho společností. Na modernizaci a rozvoj železnic jdou navíc obrovské peníze. Když se k tomu připočtou dotace Státního fondu dopravní infrastruktury a peníze od Evropské unie, dráhy jsou velmi bohatou nevěstou. Firmy jsou dokonce ochotné se smířit s tím, že práce na českých železnicích vykonává jen úzký okruh vyvolených, a nikdo se nepozastavuje nad tím, že práci dostávají stále stejné firmy. Ti menší si počkají na nějakou tu subdodávku. Není proto divu, že oficiální odpovědi na otázku, jak železnice splácí své závazky, vypadají následovně: „Nemáme problémy, oba zmínění partneři – jak České dráhy, tak i SŽDC - se chovají korektně,“ vzkázal například mluvčí Metrostavu František Polák. „Pro naši společnost je v oboru kolejových staveb hlavním zákazníkem Správa železniční dopravní cesty, České dráhy jen výjimečně. Platební morálka je z naší strany bez připomínek a splatnost faktur, která je standardně do 60 dnů, je ze strany SŽDC plněna,“ zněla odpověď od Tomáše Prince, šéfa komunikace firmy Skanska CZ.
