Obchodnímu partnerovi prý dlužím 25 tisíc korun - ovšem on mně dluží 12 tisíc korun, takže jsem ochoten zaplatit jen 13 tisíc korun. Ale nedohodli jsme se, protože můj nárok neuznal. Podal na mne žalobu. Byl jsem připraven všechno vysvětlit u soudu. Ovšem od soudu mi ještě předtím přišel takzvaný platební rozkaz.
Mám zaplatit celých 25 tisíc korun. Jak to, že mne soud nepředvolal? Co mám dělat? Proč soud nevydal rozsudek?
Jan Králík
Soud může na návrh žalobce (ale i bez jeho výslovné žádosti) a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem.
Platební rozkaz může být výsledkem zkráceného soudního řízení, používaného pro urychlení řešení některých sporů. Vydání platebního rozkazu závisí na úvaze soudu, který vychází z tvrzení žalobce - ten by proto měl ve vlastním zájmu v žalobě vždy řádně vylíčit skutkový stav věci a připojit listinné důkazy. Žalovaného soud nemusí vyslechnout, a proto před vydáním platebního rozkazu s účastníky řízení neprobíhá žádné jednání v soudní síni.
V platebním rozkazu soud žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.
V některých případech nelze platební rozkaz vydat, zejména:
- jde-li o spor o nárocích plynoucích z pracovněprávního vztahu,
- není-li znám pobyt žalovaného,
- má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny.
Nevydá-li soud platební rozkaz, ať už proto, že jej ve věci vydat nesmí, anebo proto, že nebyly splněny všechny podmínky pro jeho vydání, nařídí „běžné“ soudní jednání.
Platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Nelze-li platební rozkaz doručit, byť jen jednomu ze žalovaných, soud jej zruší v plném rozsahu. Zrušení platebního rozkazu ale neznamená zamítnutí žaloby a není neúspěchem žalobce (úspěchem žalovaného). Ještě tedy proběhne standardní soudní řízení.
Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán takzvaný odpor, má účinky pravomocného rozsudku, tedy konečného, závazného a vykonatelného rozhodnutí. Podá-li i jen jeden ze žalovaných včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí standardní jednání. Za podání odporu se nevyměřuje soudní poplatek. Odpor by měl být odůvodněn. Avšak ke zrušení platebního rozkazu postačí i pouhý (ale písemný!) projev nesouhlasu s platebním rozkazem.
Zašlete proto soudu urychleně dopis a nazvěte jej odporem. Vyjádřete v něm svůj nesouhlas s platebním rozkazem, vyličte rozhodující skutečnosti, navrhněte důkazy na podporu svých tvrzení, zejména předložte (zatím zašlete v kopii) příslušné listiny, máte-li je k dispozici. Formulujte také výrok (petit) rozhodnutí, jenž má soud vydat (například „žaloba se zamítá“ nebo „žalovaný je povinen zaplatit částku 13 tisíc korun“).
Poněkud odlišná pravidla platí pro platební rozkaz směnečný a šekový: Předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) platební rozkaz. V něm žalovanému uloží, aby do tří dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Lhůta pro splnění povinnosti anebo podání námitek, je tedy kratší - pouze třídenní. Námitky musejí být na rozdíl od odporu proti běžnému platebnímu rozkazu povinně zdůvodněny.
RichardW. Fetter, právník
