Našel jsem starší číslo Profitu, kde jste se zabývali individuálními pracovněprávními spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci o nároky plynoucí z pracovního poměru. Mimo jiné jste uvedli, že soud nemůže pracovněprávní spor, přestože jde o zaplacení peněžité částky, řešit vydáním platebního rozkazu tak jako v jiných sporech.
Můj známý mi však nyní tvrdí, že to možné je. Změnilo se něco?
Vydání platebního rozkazu nebylo donedávna v pracovněprávních sporech přípustné. Od 14. května 2006 však existuje výjimka, kterou přinesla novela občanského soudního řádu. Nyní je tedy přípustná výjimka, jde-li o uplatnění nároku zaměstnance na pracovní odměnu vůči zaměstnavateli.
Podívejme se nejdříve na roli platebního rozkazu obecně:
Soud může na návrh žalobce (ale i bez jeho výslovné žádosti) a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem.
Platební rozkaz je projevem zkráceného soudního řízení, které může urychlit řešení některých soudních sporů. Vydání platebního rozkazu závisí na úvaze soudu, který vychází z tvrzení žalobce - ten by proto měl ve vlastním zájmu v žalobě vždy řádně vylíčit skutkový stav věci a připojit listinné důkazy. Žalovaného soud nemusí vyslechnout, a proto před vydáním platebního rozkazu s účastníky řízení neprobíhá žádné jednání v soudní síni. V platebním rozkazu soud žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.
Jsou situace, kdy platební rozkaz vydat nelze. Zejména jde o následující situace:
1) Jde-li o spor ve věcech pracovních, tedy o právech (nárocích) plynoucích z pracovněprávního vztahu. To však (od přijetí zmíněné novely) neplatí, jde-li o uplatnění nároku zaměstnance na pracovní odměnu vůči zaměstnavateli.
2) Není-li znám pobyt žalovaného. 3) Má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny.
Nevydá-li soud platební rozkaz, ať už proto, že jej ve věci vydat nesmí, anebo protože nebyly splněny všechny podmínky pro jeho vydání, nařídí jednání.
Platební rozkaz je nutné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Nelze-li platební rozkaz doručit, byť jen jednomu ze žalovaných, soud jej zruší v plném rozsahu. Zrušení platebního rozkazu ale neznamená zamítnutí žaloby a není neúspěchem žalobce. Ještě proběhne standardní soudní řízení.
Platební rozkaz, proti němuž nebyl (řádně a včas) podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku, tedy konečného, závazného a vykonatelného rozhodnutí. Podá-li i jen jeden ze žalovaných včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí standardní jednání. Za podání odporu se nevyměřuje soudní poplatek. Odpor by měl být odůvodněn. Avšak ke zrušení platebního rozkazu postačí i pouhý (ale písemný!) projev nesouhlasu s platebním rozkazem.
Zpět k vašemu konkrétnímu dotazu:
Od loňského roku již soud může vydat platební rozkaz i v pracovněprávním sporu. Může tak ale postupovat jen při žalobě, v níž je uplatněno právo zaměstnance na pracovní odměnu (mzdu, plat, odměnu z dohody o pracovní činnosti nebo z dohody o provedení práce) vůči zaměstnavateli a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. Platební rozkaz v jiných pracovněprávních sporech, tedy třeba ohledně peněžité částky náhrady škody, nelze vydat.
Richard W. Fetter, právník
