Menu Zavřít

Platební rozkaz versus rozsudek

8. 1. 2008
Autor: Euro.cz

Soudní rozhodnutí

Řadí se váš nájemce mezi ty, kteří nemají právě nejlepší platební morálku? Půjčili jste někomu finanční prostředky a marně čekáte na odezvu na již několikátou upomínku k zaplacení? Budete-li se těchto nároků domáhat soudně, může se stát, že soud místo rozsudku vydá platební rozkaz. Spojení „může se stát“ je použito zcela záměrně, neboť otázka vydání či nevydání platebního rozkazu záleží zcela na úvaze soudu.

Pět rozdílů.

Vaším návrhem na vydání platebního rozkazu soud není vázán. Na druhé straně však může platební rozkaz vydat, i když v žalobě navrhnete vydání rozsudku.
Pravomocný platební rozkaz má stejné účinky jako jakékoli jiné rozhodnutí ve věci (rozsudek, soudem schválený smír), je řádným exekučním titulem. Kdy lze očekávat, že soud váš případ rozhodne platebním rozkazem? Jaké výhody či nevýhody platební rozkaz přináší? Odpověď lze nastínit prostřednictvím pěti nejzásadnějších rozdílů mezi těmito dvěma typy rozhodnutí, tedy mezi rozsudkem (smírem) a platebním rozkazem.

Dva základní předpoklady.

Platební rozkaz nelze vydat v každém řízení. K jeho vydání může soud přistoupit jen za splnění dvou základních předpokladů. Za prvé žaloba musí uplatnit právo na zaplacení peněžité částky. Za druhé uplatněné právo musí vyplývat ze žalobcem uvedených skutečností a listin. Jde zkrátka o to přesvědčit soudce hned zpočátku o tom, že jste skutečně obětí neplatiče. Vydání platebního rozkazu není možné tehdy, není-li známý pobyt dlužníka, respektive měl-li by mu být doručován do ciziny. Platební rozkaz rovněž nemůže vydat senát (s výjimkou toho, jestliže se zaměstnanec domáhá nároku na pracovní odměnu), ale pouze samosoudce.

Důkladné zhodnocení.

Platební rozkaz se zásadně vydává bez předchozího vyjádření žalovaného. O žalobě se dlužník často dozví, až když mu je doručen platební rozkaz, ke kterému ji soud připojí. Rozhodne-li soud na základě vaší žaloby platebním rozkazem, činí tak jen na základě vašich tvrzení, na která jsou logicky kladené vyšší nároky. Soud by měl před vydáním platebního rozkazu důkladně zhodnotit, zda tato tvrzení a předložené důkazy jeho vydání skutečně odůvodňují.

Všechno, nebo nic.

Platebním rozkazem lze rozhodnout, jen když soud žalobě zcela vyhoví. Pokud soud dospěje k závěru, že žalobě nelze zcela vyhovět, nemůže platební rozkaz vydat. To se nevztahuje na rozhodování o nákladech řízení. Vydání platebního rozkazu nebrání, pokud soud zcela nebo zčásti nevyhoví požadavku na jejich náhradu. Platební rozkaz lze vydat i proti několika žalovaným. Pak platí, že musí být řádně doručen jim všem. Nepodaří-li se doručit do vlastních rukou byť jen jednomu z nich, soud platební rozkaz zruší a nařídí jednání.

Do vlastních rukou.

Platební rozkaz musí být doručen žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučené. Proč? Odpověď je nasnadě. Neměl-li žalovaný před jeho vydáním možnost se proti žalobě bránit, musí být zaručeno, že tak bude moci učinit po jeho vydání. Aby se žalovaný vyjádřit mohl, je třeba, aby se s platebním rozkazem seznámil. Institut náhradního doručení (písemnost se považuje za doručenou, nebyla-li vyzvednuta do deseti dnů od uložení) za těchto podmínek neobstojí. Je třeba dodat, že za náhradní doručení se nepovažuje situace, kdy žalovaný navzdory poučení odmítl platební rozkaz přijmout - dnem doručení je zde ten odepření přijetí. Bude-li vám jako žalobci doručen platební rozkaz, dle něhož má dlužník zaplatit požadovanou částku, ještě není vyhráno. Pokud se žalovanému nepodaří platební rozkaz doručit do vlastních rukou, soud musí platební rozkaz v celém rozsahu zrušit a nařídit jednání.

MM25_AI

Odpor.

Obranou proti platebnímu rozkazu je odpor. Zejména sdělovací prostředky nás často mystifikují, když uvádějí: „Žalovaný se proti platebnímu rozkazu odvolal.“ Proti platebnímu rozkazu se lze bránit odporem, jehož včasným podáním se platební rozkaz ruší, a soud nařídí jednání. Proti odvolání jsou na odpor kladeny minimální nároky. Odpor nemusí být odůvodněn, zrušení platebního rozkazu lze docílit jednou větou, ze které bude patrné, že žalovaný proti platebnímu rozkazu podává odpor - tedy, že nárok popírá. Jelikož soud posuzuje podání podle obsahu, a nikoli podle názvu, účinky odporu by mělo i podání označené chybně jako odvolání proti platebnímu rozkazu.

Další instrument.

Jako všechno má i platební rozkaz své klady a zápory. Rozhodnutí o tom, zda bude ve vašem případě vydán, nezáleží na vás, ale na soudu. Cílem příspěvku bylo přiblížit důsledky zásadních odlišností úpravy platebního rozkazu od ostatních rozhodnutí ve věci a zejména relativizovat mediální mýtus o platebních rozkazech coby finálních verdiktech soudu, které však lze - řečeno s trochou nadsázky - zrušit škrtnutím pera.
Pro úplnost uvádíme, že vše uvedené se vztahuje k platebním rozkazům vydávaným českými soudy dle vnitrostátních procesních předpisů (v článku se nepojednává směnečný platební rozkaz, který se v některých aspektech liší od běžného platebního rozkazu). Od prosince 2008 bude mít český věřitel k dispozici další instrument, takzvaný evropský platební rozkaz, který je v řadě aspektů srovnatelný se současnou právní úpravou.

  • Našli jste v článku chybu?