Platit a nebourat

1. 8. 2002

Nejen v Česku je pojištění odpovědnosti ztrátové

Liberalizace pojistného trhu v oblasti zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla (jinak též „povinné ručení“) se uskutečnila před třemi lety. V současné době toto pojištění poskytuje třináct, respektive dvanáct pojišťoven. Pojistný kmen Komerční pojišťovny, ve které je na 386 tisíc klientů, totiž téměř jistě přechází pod pojišťovnu Kooperativa. „Co se týká převzetí kmenů povinného ručení a havarijního pojištění, zahájili jsme s Komerční pojišťovnou jednání o podmínkách smlouvy, která by mohla být dokončena v několika málo dnech. Bližší informace bude možné zveřejnit až po skončení těchto jednání,“ uvedl počátkem minulého týdne ředitel komunikace Kooperativy Martin Diviš. Po odstranění monopolu České pojišťovny vycítila řada konkurentů novou příležitost, kam expandovat. Povinné ručení je ale nevděčný byznys, což už dnes každý přiznává. „V České republice je povinné ručení ztrátové a pojišťovny tlačí své náklady na minimum,“ říká k tomu Diviš. Jeho kolega Richard Kapsa z České pojišťovny doplňuje: „Z hlediska rentability se dá říci, že krátkodobě může být povinné ručení slušně ziskovou záležitostí, ale dlouhodoběji už ne. Za určité situace může pojišťovně způsobit i velké problémy. Málokdo si uvědomuje, že náhrady za škody na zdraví musí pojišťovna poškozenému hradit mnohdy desítky let.“

Jen ne boj.

Zkušenosti ze západní Evropy potvrzují, že ztrátovost povinného ručení není českým specifikem. Ve Velké Británii je průměrný poměr výdajů a příjmů z povinného ručení 119 procent ve „prospěch“ výdajů. Podobná situace je také v Německu, kde jen za rok 1999 dosáhly ztráty v pojištění odpovědnosti více než čtyři miliardy marek. Deník Financial Times Deutschland tehdy uvedl, že pojišťovny i přesto bojují a snaží se nabízet stále výhodnější podmínky, slevy a speciální programy. Konkurenční boj se většinou neobejde bez obětí. Podobné úvahy se honí také hlavami manažerů pojišťoven v České republice. „Pokud budou pojistitelé držet pospolu, bude to nejspíše fungovat dál. Jak ale začne někdo agresivně sahat do sazeb, následný boj může stát mnoho sil i ty největší na trhu,“ říká nejmenovaný manažer jedné velké pojišťovny. V minulosti měla prý takové tendence Podnikatelská pojišťovna, která se však již „zklidnila“. Konkurenční tlak v méně svázané oblasti dobrovolného havarijního pojištění je natolik silný, že toto pojištění se dostává pod hranici rentability. V této situaci vyvstává otázka, zda nebudou následovat další konsolidace a odkupy pojistných kmenů v pojišťovacím sektoru. Názory na budoucí vývoj se různí.

Sazby a bonusy.

Pojišťovna nemusí příliš dlouho uvažovat, jak dostat povinné ručení zpátky do ziskovosti. Při nákladech stlačených na minimum je klíčem vybírané pojistné. „Příští rok zatím čekáme mírné zvýšení cenové úrovně. Dlouhodoběji by se měly sazby pohybovat podle klasického sinusového vývoje. Alespoň tak tomu je na stabilnějších trzích v západní Evropě,“ říká Richard Kapsa z České pojišťovny. Zástupci pojišťovny Kooperativa poukazují na fakt, že Česká republika má kromě Slovenska nejnižší sazby povinného ručení v Evropě, avšak o jejich dramatickém růstu zatím nikdo nemluví.
Není na škodu se podívat na jednotlivé skupiny vozidel a jejich příspěvky ke konečnému hospodářskému výsledku. „Je obecně známé, že například vyšší skupiny vozidel (co do objemu motoru) dotují nízkoobjemové vozy,“ komentuje současnou situaci Martin Diviš. Od příštího roku bude možné nastavit rozdělení automobilů a sazby individuálně a bude jistě zajímavé sledovat, jak se pojišťovny k takovým disproporcím postaví. Klienty zatím lákají na nejrůznější bonusy, které však sazby snižují a uvadající rentabilitu neřeší. Tento systém je spíše považován za motivační a marketingový prostředek, který navíc představuje určitý prvek spravedlnosti. „Je třeba si uvědomit, že absolutní spravedlnost nikdy nebude. Lidé, kteří dlouho jezdí bez nehody a rozčilují se, že vůbec něco musejí platit, by si měli uvědomit, že možná už zítra mohou způsobit škodu za miliony, i když předtím jezdili dvacet let bez nehody,“ uvažuje Kapsa.

Vražedné kamiony.

Za velice problematické se považuje povinné ručení u kamionů. Mnoho pojistitelů přestává mít o tuto oblast zájem, protože je silně ztrátová. Při propočtech, které si dělala jedna pojišťovna, vyšlo najevo, že zdravé (tedy neztrátové) pojistné pro kamion je asi sto tisíc korun. Při provozování kamionů v zemědělském sektoru to bylo dokonce 140 tisíc. Dnešní pojistné za tyto vozy se přitom pohybuje mezi 15 až 18 tisíci korun ročně. Ztrátovost pramení především z faktu, že nehody kamionů téměř vždy provázejí mnohamilionové škody na majetku, zdraví a okolní přírodě. V nádržích králů silnic zpravidla bývá několik set litrů pohonných hmot, které se po nehodě mohou dostat do okolí a s jejich následným odstraněním jsou spojeny nemalé náklady. Povinné ručení má v tomto případě i sociální rozměr. Člověk, kterému projede kamion zahradou a domem, si může být jist, že tuto škodu někdo určitě zaplatí. „Při diskusích se často zapomíná na fakt, že povinné ručení tak chrání všechny,“ uzavírá Kapsa.

ROZDĚLENÍ TRHU S POVINNÝM RUČENÍM (k 31. 3. 2002) (Pojišťovna Počet pojištěných vozidel)