PROBLÉM S FINANČNÍ VÝPOMOCÍ Odhadem stovky milionů korun budou zřejmě muset do konce listopadu zaplatit státu zemědělci za takzvanou návratnou finanční výpomoc. A to i přesto, že s odkladem splátek souhlasí ministerstva zemědělství a financí. Zemědělci mají čas do konce listopadu na to, aby splatili takzvanou návratnou finanční výpomoc (NFV).
PROBLÉM S FINANČNÍ VÝPOMOCÍ Odhadem stovky milionů korun budou zřejmě muset do konce listopadu zaplatit státu zemědělci za takzvanou návratnou finanční výpomoc. A to i přesto, že s odkladem splátek souhlasí ministerstva zemědělství a financí. Zemědělci mají čas do konce listopadu na to, aby splatili takzvanou návratnou finanční výpomoc (NFV). Peníze z této pomoci byly původně dotacemi na investiční výdaje pro rozjezd nových subjektů vzniklých po listopadu 1989. Podle Marie Brodinové, ředitelky Okresní agrární komory v Havlíčkově Brodě, peníze zemědělci dostali v letech 1991 až 1995 formou „bezúročných půjček“. Posléze však byly zúročeny dvěma procenty. STÁTNÍ ČERNÝ FOND V dalších letech navíc většina příjemců finanční výpomoci využila možnost takzvané bonifikace, v praxi odpuštění části splátek až do výše 70 procent. Tím vznikl chaos. Část zemědělců půjčky splatila, jiní splácejí už jen úroky, další využili bonifikaci 70 procent, někteří pak nižší (například 50 procent). Zemědělci přitom považují NFV za dotace a domnívají se, že nemají být úročeny a pro jejich čerpání mají existovat jednotná pravidla. Na jejich stranu se přiklonil i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který uvedl, že finanční výpomoc ve skutečnosti dotací je a stát proto vybírá úroky neoprávněně. Podle závěru NKÚ parlament v usnesení z prosince 1994 doporučil vládě, aby se zabývala přeměnou NFV na přímé dotace, jak ukládaly příslušné zákony. „Bohužel dodnes žádná vláda neprovedla nápravu a zemědělci stále splácejí dotace do státního rozpočtu,“ zdůrazňuje Brodinová. Podle ní i dle závěru NKÚ byly peníze pro zemědělce stále vykazovány jako dotace, ač je stát poskytnul jako návratnou finanční výpomoc. Nebyly prý navíc řádně evidovány, účtovány a splátky stát používal v rámci všeobecné pokladní správy. „Byl to vlastně černý fond státu na řešení různých finančních problémů,“ říká Brodinová. „GENERÁLNÍ SHODA“ V PRAXI
I díky kontrolnímu úřadu nakonec došlo napříč názorovým spektrem zemědělských podnikatelů -řešení podporuje Agrární komora i Asociace soukromého zemědělství - ke kompromisnímu návrhu. Spočívá v tom, že z původní částky mají všichni příjemci NFV zaplatit 30 procent a jednotně tak využít sedmdesátiprocentní bonifikaci.
To ale předpokládá, že by stát musel vracet některým zemědělcům přeplatky. Podle ministerstva financí (MF) ale není pro takový postup zákonná opora a příslušné kroky tedy mělo udělat ministerstvo zemědělství. Za tohoto stavu doporučil zemědělský výbor parlamentu 9. listopadu 2005 oběma ministerstvům odklad splátek do 31. března 2006 s tím, že problém bude do té doby systémově vyřešen. Obě ministerstva souhlasila, rezort zemědělství následně připravil materiál o odkladu splátek. Podepsal jej exministr Petr Zgarba, MF ale požadovalo souhlas nového šéfa rezortu Jana Mládka. Ten příslušný dokument schválil minulý týden, takže se zdálo, že k odkladu skutečně dojde. Jenže v současné době to tak nevypadá.
Ministerstvo financí totiž nadále argumentuje tím, že problematiku bonifikací nehodlá s odkladem splátek spojovat. Dokument proto opět nepodepsalo. Podle náměstka Eduarda Janoty se o řešení problému dále jedná. Nicméně vzhledem k tomu, že poslední termín k zaplacení splátek je ve středu 30. listopadu, budou muset zemědělci v rozporu s nálezem NKÚ státu „bezúročné půjčky“ i s úroky v rámci splátkových kalendářů patrně zaplatit. Mnozí z nich to již podle Brodinové učinili. Opakuje se tak situace z několika posledních let, kdy se tento problém řešil na poslední chvíli a vždy se stejným výsledkem: zemědělci platí dál.