V loňském roce se rozdíl mezi průměrným příjmem bělošských a černošských zaměstnanců zvedl na 26,7 procent, což je nejvíce za téměř čtyřicet let.
Na srovnání platových odměn mezi bělochy a černochy se zaměřil washingtonský think-tank Economic Policy Institute, který vypracoval zprávu, z níž vyplývá, že v loňském roce si ve Spojených státech průměrný běloch vydělal 25,22 dolaru (610 korun), zatímco černoch 18,49 dolaru (447 korun), což činí rozdíl 26,7 procenta. V roce 1979 to bylo 18,1 procenta.
Podle autorů zprávy přitom faktory jako vzdělání, pracovní zkušenosti či místo bydliště hrají malou roli. Daleko důležitější je podle nich diskriminace. „Rasa není schopnost nebo charakteristika, která by měla mít tržní dopad vzhledem k platům, ale přesto jej má,“ tvrdí Valerie Wilsonová, spoluautorka zprávy.
Už z dřívější studie vyšlo najevo, že žadatelé s typicky černošskými jmény, například Jamal či Lakisha, měli mnohem větší problém najít práci než uchazeči se jmény, která jsou typická pro bělochy, konkrétně v případech, kdy po odeslání žádosti o pohovor čekali na odpověď.
Britští manažeři vydělávají v průměru 5,5 milionu liber ročně. Čtěte více: Britská praxe: manažeři berou 129krát víc než podřízení |
Nízkou roli vzdělání dokládají statistiky, podle nichž černoši s alespoň bakalářským stupněm vzdělání a pracovními zkušenostmi nad deset let vydělávají dokonce o 27,2 procenta méně než běloši se stejnými charakteristikami. Také u čerstvých absolventů je situace podobná, byť s menším rozdílem. U mužů činí 18 procent, u žen 10,7 procenta.
Podle Wilsonové začal rozdíl mezi platovým ohodnocením v závislosti na rase narůstat především v osmdesátých letech minulého století. Vedlo k tomu několik faktorů. Jedním z nich byla stagnující minimální mzda, která mezi roky 1981 až 1989 činila 3,35 dolaru na hodinu. Po ekonomické recesi navíc bylo obtížné najít práci a klesal i počet členů odborů.
Mezirasová platová propast by z dlouhodobého hlediska mohla vést k nižším spotřebitelským výdajům či narůstající chudobě, tvrdí autoři studie. Wilsonová tvrdí, že to ovlivní i to, jak lidé vnímají pojem ‚Americký sen‘.
Dále čtěte:
Česko má jednu z nejnižších minimálních mezd v EU
Průměrná mzda vzrostla na 26 500 korun, více u mužů