Zajímá vás, jaký plat pobírá generální ředitel vaší firmy? Žádný problém. Po vstupu České republiky do Evropské unie přestane být tato částka tajemstvím. Evropská unie chce donutit podniky, jejichž akcie jsou obchodovatelné na burze, aby na valné hromadě detailně zveřejňovaly platy vrcholového managementu včetně odměn.
Zajímá vás, jaký plat pobírá generální ředitel vaší firmy? Žádný problém. Po vstupu České republiky do Evropské unie přestane být tato částka tajemstvím.
Evropská unie chce donutit podniky, jejichž akcie jsou obchodovatelné na burze, aby na valné hromadě detailně zveřejňovaly platy vrcholového managementu včetně odměn. V České republice není zatím podobné chování zvykem. Výše platu se v soukromých firmách spíše úzkostlivě tají, a to nejen u vedoucích pracovníků. První vlaštovkou otevřenosti je Komerční banka, o níž víme, že její francouzský šéf bere ročně 3,6 milionu korun, s možnou další odměnou do výše 8,2 milionu korun. Brusel se bojí, aby firmy v EU neskončily tak neslavně jako zkrachovalí američtí giganti Enron či WorldCom. Vlny krachů v USA vynesly na povrch astronomické výše platů, které si šéfové nechávali vyplácet v době, kdy se jejich firmy řítily do propasti. Smyslem navrhovaného opatření není budit závist, ale dát rozhodování o manažerských platech do rukou vlastníků, tedy akcionářů. Právě oni by prostřednictvím valných hromad měli schvalovat výši mezd a odměn vedoucích pracovníků svých firem. V České republice byly dosud zveřejňovány pouze platy manažerů podniků se státní účastí. Soukromé firmy byly a jsou nedotknutelné. V roce 1999 činil základní plat ředitele ČEZ 2,4 milionu Kč, ředitel Holdingu ČKD pobíral tři miliony Kč. Platy ředitelů dalších státních podniků se běžně pohybovaly mezi 200-300 tisíci Kč měsíčně. K tomu je třeba přičíst odměny, jejichž výši neovlivňoval hodpodářský výsledek podniku, ale dozorčí rada. Odměny členům dozorčí rady navrhovalo představenstvo. Vznikala tak provázaná změť nitek, vedoucí v mnoha případech ke snaze o vyšší odměny pro všechny zúčastněné. Tyto praktiky, typické pro státní podniky, se podle názoru bruselské komise dějí i v soukromých společnostech. Proto v nich má být posílena role vlastníka, který by jim měl zabránit. Nová pravidla pro chování podniků předpokládají úpravu čtyřiceti zákonů pro dohled nad firmami. Mají znemožnit menšinové skupině akcionářů ovládat veřejně obchodovatelné společnosti a zprůhlednit tzv. pyramidové struktury firem. Mají omezit složitou vlastnickou strukturu firem a dát manažerům větší zodpovědnost. Největší odpor proti novým pravidlům očekává Brusel ve Francii a Itálii. Podle sociologů měla česká společnost dost času, aby si na rozevírání platových nůžek zvykla. Přesto je pravděpodobné, že výše manažerských platů vzbudí u části veřejnosti nevoli. V povědomí jsou totiž stále tzv. zlaté padáky, tedy bohaté odchodné manažerů, pod jejichž vedením banky a podniky krachovaly. Veřejnost proto dosud málo vnímá odvrácenou stranu manažerské činnosti - odpovědnost za miliardový majetek.
Komentář na straně 9
