Jeho útok na platy řídících pracovníků připomíná Reaganův nekompromisní postoj...
Celý podtitul:
Jeho útok na platy řídících pracovníků připomíná Reaganův nekompromisní postoj ke stávce leteckých dispečerů
/titulek pod foto na s. 28 vlevo uprostřed/
MANDEL O EKONOMICE
(text)
Prezident Barack Obama vyzval 4. února ke stanovení platových stropů pro řídící pracovníky společností, které dostanou vládní prostředky určené k záchraně ekonomiky, přičemž letošní bonusy Wall Streetu označil za „ostudné“ a za „vrchol nezodpovědnosti“. Mohl by tento veřejný útok na přemrštěné finanční odměny mít dominový efekt na odměňování řídících pracovníků i v jiných odvětvích?
Je-li historie nějakým vodítkem, odpověď zní ano. Když si prezident vybere správnou chvíli, může značně ovlivnit postoje veřejnosti. Ve svých poznámkách Obama hovořil o tom, že nepřiměřené odměňování vedoucích pracovníků vyvolává „v našem finančním systému spoušť“. Uznáním legitimity dlouhodobé kritiky platů řídících pracovníků by mohl pobídnout akcionáře a ředitele napříč korporátní Amerikou, aby vznesli námitky proti mnohamilionovým balíčkům odměn.
Nejlepší paralelu k dnešní situaci lze najít v srpnu 1981, kdy se Ronald Reagan pustil do akcí proti dispečerům leteckého provozu. V té době byla míra nezaměstnanosti 7,4 procenta (a stoupala), protože se ekonomika dostávala do nejhlubší recese od druhé světové války. Zní to povědomě?
Organizace profesionálních leteckých dispečerů, lépe známá jako PATCO (Professional Air Traffic Controllers Organization), udělala tu chybu, že svolala stávku za vyšší platy a lepší pracovní podmínky v době, kdy klesaly reálné mzdy a většina pracujících se bála, že přijde o místo. Reagan reagoval tak, že většinu dispečerů propustil. Potom provedl nábor náhradních sil za stávkující pracovníky, což byl krok zákonem dovolený, ale společenské tabu po téměř 50 let.
SLABŠÍ ODBORY
Jakmile Reagan překonal bariéru „náhradních pracovních sil“, řídily se podobnými strategiemi i společnosti z privátního sektoru jako Phelps Dodge, Boise Cascade a Continental Airlines. Výsledek: odbory začaly být mnohem méně ochotné stávkovat. Počet stávek se snížil z 269 ročně v desetiletí před stávkou organizace PATCO na 58 ročně v následující dekádě. Navíc se zpomalilo zvyšování platů členů odborů.
Omezení moci odborů mělo mnoho příčin, mezi nimi globalizaci a pokles výroby v USA. Avšak útok na organizaci PATCO „měl velký dopad“, tvrdí Joseph McCartin, historik z Georgetownské univerzity, jenž o stávce leteckých dispečerů hodně psal. „Reagan způsobil, že rozbití stávky se stalo vlastenečtějším projevem a stávkování projevem méně vlasteneckým.“
Přesuňme se rychle do dnešních dnů. Platy členů vrcholového vedení korporací se léta zvyšovaly daleko rychleji než celkové mzdové úrovně. Opakované pokusy aktivistů-akcionářů a politiků držet platy vedoucích pracovníků na uzdě byly neúspěšné.
Nové zkoumání však naznačuje, že platy vedoucích pracovníků reagují na veřejný tlak. Podle Camelie M. Kuhnenové, profesorky ekonomie na Severozápadní univerzitě, a Alexandry Niessenové z univerzity v Kolíně nad Rýnem má vlna negativních článků v tisku tendenci přinejmenším dočasně tlačit odměny řídících pracovníků dolů. „Je zřejmé, že postoje veřejnosti mají význam,“ říká Kuhnenová.
Otázkou je, zda Obama využije krizi k tomu, aby nepřiměřené šéfovské platy vylíčil jako „nevlastenecké“, dokonce i mimo finanční sektor. „Každá firma to musí brát velmi vážně,“ prohlašuje William George, bývalý vrchní ředitel společnosti Medtronic, obřího výrobce zdravotnických prostředků. George předsedá výboru pro odměňování v představenstvu ExxonMobilu a je členem výboru pro odměňování v bance Goldman Sachs. „Pro společnosti je nejlepší, aby slyšely na Obamovu výzvu,“ tvrdí. „Máme teď nějaký čas na to, abychom jednali, než se dostaneme do situace, kdy platy bude stanovovat vláda.“
V Obamově navrženém platovém stropu 500 tisíc dolarů jsou skuliny. Mimo jiné se týká pouze společností, které přijímají „mimořádnou pomoc“ od vlády. Řídící pracovníci mohou navíc získávat dodatečné akcie, jež by se mohly vyplácet, až budou splaceny prostředky fondů na záchranu ekonomiky.
Přesto je pomyšlení, že by Obama následoval příkladu konzervativní ikony Reagana, fascinující. Tím, že Reagan vykreslil letecké dispečery jako lidi, kteří se v krizi starají jen o sebe, pomohl změnit postoj veřejnosti k odborům. Pro Obamu, pokud by chtěl, by teď mohla nastat stejná chvíle jako svého času pro Reagana ve vztahu k organizaci PATCO.
***
/popisek v pravém dolním rohu foto na s. 28 vpravo nahoře/
Obama a Reagan: Tvrdé postoje na počátku jejich funkčních období
/text tabulky na s. 28 dole uprostřed/
MOC PREZIDENTA
Prezident Ronald Reagan v roce 1981 zlomil odborovou organizaci profesionálních leteckých dispečerů (PATCO). Jeho agresivní postoj velmi znesnadnil odborům stávkování.
_
PRŮMĚRNÝ ROČNÍ POČET STÁVEK*
Před stávkou organizace PATCO 269
Po stávce organizace PATCO 58
_
* Desetileté průměry, 1971–1980 a 1982–1991
Pramen: Americký Úřad statistiky práce (BLS)
/popisek pod foto na s. 29 vlevo uprostřed/
Srpen 1981: Stávkující členka PATCO na O‘Harově letišti v Chicagu
/poznámka pod čarou na konci článku/
Nakladatelství McGraw-Hill/Irwin právě vydalo Mandelovu učebnici Economics: The Basics (Základy ekonomie).
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
PŘEKLAD: Jiří Kasl