Učitelům by se měly zvednout platy, říká kdekdo už od sametové revoluce. A za 20 let se na tom vlastně mnoho nezměnilo. Skoro každý občan blahosklonně pokyvuje, že být to na něm, přidalo by se učitelům v tu ránu.
Foto: Profimedia.cz
Skoro každý politik před volbami slibuje, že „školství bude rozpočtovou prioritou“. A skoro každý kantor po volbách žehrá, že jeho plat je pořád mizerný, nebo že dokonce – jako v současnosti – průměrné mzdy učitelů klesají.
K tomuto klasickému tématu si dnes dovolím připojit jednu – v pravém smyslu slova prázdninovou – poznámku. Samozřejmě souhlasím s tím, že školství je prioritou a že učitelé si za svou náročnou a společensky důležitou práci zaslouží náležité ocenění. Je ale trochu zavádějící porovnávat napřímo jejich platy se mzdami jiných profesí. Při takové argumentaci se zapomíná na to, že učitelé mají podstatně více volna než většina jiných zaměstnanců. Takový kantor na základní či střední škole inkasuje de facto 12 platů za 10 měsíců práce. Mí známí učitelé potvrzují, že přes prázdniny jsou opravdu povinnosti učitele většinou jen sporadické. Navíc mají některé další volné dny i v průběhu akademického roku. Samozřejmě jsou zase limitováni školním harmonogramem při čerpání zákonné dovolené, ale v součtu mají rozhodně víc volna než jiní zaměstnanci, o živnostnících nemluvě.
Tím spíš mají velký prostor vyučující na vysokých školách, kde tvoří aktivní přednášková fáze letního a zimního semestru v součtu zhruba pouhých šest měsíců. Vysokoškolští pedagogové mají navíc obvykle ke své práci na akademické půdě ještě další výdělečné aktivity.
V žádném případě nezpochybňuji nárok kantorů na důstojné ohodnocení, které jim jistě všichni přejeme. Jen je potřeba na onu okolnost v podobě jiného pracovního rytmu upozornit, protože se v diskuzi o učitelských platech často opomíjí. A to možná není správné.
