Vládní výhled modernizace infrastruktury je nesmysl, míní ředitel divize Skanska
Politicky Česko do Evropské unie už doběhlo. Na silnicích a kolejích však cesta na západ připomíná plazení. Průměrná rychlost vlaků v České republice je 50 kilometrů za hodinu, z dálniční sítě je v provozu zhruba 500 kilometrů. Velkorysý plán ministerstva dopravy slibuje změnu. Do roku 2010 chce stát do dopravní infrastruktury investovat až 600 miliard korun a postavit 1200 kilometrů dálnic a silnic. Zmodernizované mají být také železniční koridory. „To se snad někdo spletl,“ komentuje výhled ředitel divize Dopravní stavitelství Skanska CZ Josef Hájek.
EURO: Lze při stavu veřejných financí postavit během šesti let více než tisíc kilometrů silnic a dálnic? HÁJEK: To je nesmysl. Průměrný kilometr dálnice stojí 300 milionů korun. Státní fond dopravní infrastruktury disponuje letos jen 44 miliardami včetně peněz na železniční koridory a údržbu komunikací. Zanedbanost sítě roste a budou potřeba peníze na opravy dálnic. I kdyby se v dalších letech prostředky na dopravní infrastrukturu nezmenšovaly, na výstavbu jich půjde méně. Naskočí totiž splátky za úvěry. Obávám se, že výhled ministerstva dopravy nemůže zachránit ani spolupráce státu se soukromým sektorem, ani pomoc unie.
EURO: Myslíte, že kabinet najde odvahu zapojit do výstavby soukromý kapitál? HÁJEK: O stavbách v systému BOT (Built, Operate, Transfer – Postav, provozuj, předej - pozn. red.) se mluví od dob ministrování Martina Římana. Česká vláda jednou odvahu našla - u D47. Kolegové ze Švédska tehdy deklarovali, že vypíše-li kabinet tendr, mají zájem. Po debaklu zakázky nabídli ministerstvu dopravy, že mu zprostředkují své zkušenosti. Obecně zájmem společnosti Skanska je, aby se na těchto projektech účastnila. Konzultantské firmy ale nedoporučují, aby se takto stavěly malé úseky silnic. Rozestavěnost dálnic začíná být v Česku taková, že tu pro velké projekty brzy nebude prostor. Existuje představa, že by v partnerství se soukromým sektorem mohla být stavěna dálnice Mohelnice–Olomouc nebo vnitřní okruh Prahy. Jsem ale pesimista.
EURO: Jsou BOT projekty pro stát dražší, než když je sám investorem? HÁJEK: Levnější nejsou. Jde ale o čas a čas jsou peníze. Stát v této chvíli nemá dost financí na výstavbu a infrastrukturu potřebujeme hned. Musíme se na to dívat tak, že úspory budou na druhé straně ve zvýšení zaměstnanosti a investicích, takže v důsledku je možné vydělat. I bohaté Norsko takto staví dálnice.
EURO : Předpokládáte, že dotace z evropských fondů přitečou právě do infrastruktury? HÁJEK: Peníze by už neměly plynout jen do centra. Proto nebudou tolik podporovány velké projekty, jako dálnice a koridory. Příjemci dotací by se měly stát menší subjekty, především kraje. Bude záležet na tom, jak budou jejich úředníci šikovní. Pro voliče je prioritní, po jakých silnicích v okrese jezdí.
EURO: Bude se česká Skanska více ucházet o zakázky v zahraničí, kde se zatím vyjma Slovenska příliš neangažovala? HÁJEK: Chceme především vyvážet technologie v subdodavatelském režimu. Máme jedinečné vybavení na rekonstrukce kolejí a na kryty betonových vozovek, které nemá žádná dcera koncernu Skanska, ani matka. Úspěšně je vyvážíme do Polska a zatím neúspěšně se snažíme o Maďarsko. Máme zájem opravovat koleje také v Anglii a ve Švédsku.
EURO : Stát plánuje zjednodušení vyvlastňování pozemků. Impulsem byly potíže s obchvatem Plzně. Nadřadil byste v případě výstavby komunikací veřejný zájem vlastnickému právu jednotlivce? HÁJEK: Slýcháme od investorů, že připravují stavbu až čtrnáct let. To je nemyslitelé. Vezměme si jen obchvat Plzně, který se vyhnul vrchu Valík. Nikdo z ekologů nenese odpovědnost za počet nehod, které se tam na alternativním napojení staly. Společnost se zatím neumí proti individuím, zneužívajícím skuliny v právu, bránit. Řada ekologických skupin řekne: jen nestavte to tady, ale nenabízí alternativní návrhy.
