Ocelárny chce koupit i ruský oligarcha Abramov a Třinecké železárny
Stát oficiálně spustil privatizaci společnosti Vítkovice Steel. V inzerátu zveřejněném v českém celostátním deníku vyzval potenciální zájemce, aby do konce letošního ledna předložili své nabídky. Již nyní je jasné, že investory státní podíl zhruba 99 procent v hutní firmě velmi láká, o vítězství v tendru chce nyní usilovat devět zájemců.
Zájem z východu.
Privatizace společnosti Vítkovice Steel táhne nejen západní firmy, ale i bohaté průmyslové giganty z východu. Týdeník EURO má informace, že se o státní podíl bude ucházet například společnost Evraz Holding, kterou ovládá jeden z nejbohatších Rusů Alexandr Abramov. Ten vlastní téměř devadesát procent akcií holdingu. Evraz je druhým největším výrobcem oceli v Rusku, podniká však i ve strojírenství a těžbě nerostů. Společnost vyrábí mimo jiné také koleje a je největším světovým producentem kol pro kolejová vozidla. „Vedení Evrazu zaslalo generálnímu řediteli Vítkovice Steel Vladimíru Bailovi dopis, ve kterém žádá o zodpovězení deseti otázek, které se týkají především hospodářské situace v ocelářské firmě. „I přes několik urgencí zatím odpovědi nedošly,“ sdělil týdeníku EURO zdroj blízký ruské firmě.
Oligarcha č. 2.
Abramov ovšem není jediným ruským oligarchou, který se prostřednictvím své společnosti uchází o koupi Vítkovice Steel. Koncem loňského roku potvrdila svůj zájem ruská společnost Severstal ovládaná devátým nejbohatším Rusem Alexejem Mordašovem. Severstal slíbil, že pokud získá vítkovickou firmu, vyřeší vleklý spor se společností Vysoké pece Ostrava o ceny dodávek tekutého železa, který privatizaci komplikuje. Ruská firma ovšem ovládá nejen hutní firmy (ve výrobě oceli je ruská jednička), ale i další strojírenské závody, například Uljanovský automobilový závod, který spadá do holdingu Severstal Auto s roční produkcí automobilů kolem osmdesáti tisíc kusů. Mordašova firma působí i ve sportu, financuje hokejový klub Severstal Čerepovec.
Lodní plechy.
Proč mají investoři o Vítkovice Steel takový zájem? Firma vyrábí speciální plechy, které se používají při výstavbě lodí. A poptávka po námořní přepravě celosvětově převyšuje nabídku, hlavně kvůli ekonomickému boomu v Číně a Indii. Postavení nákladní námořní lodi je možné považovat za jednu z nejrychleji návratných investic. Stačí dvě až tři plavby přes oceán, které výstavbu lodi zaplatí. Jen náklady na přepravu železné rudy z Brazílie do Evropy či Asie za posledních pět let stouply zhruba dvacetkrát a porostou i nadále. „Kdo může a má dostatečné kapacity, staví přepravní námořní lodě, proto tak velká poptávka po speciálním plechu. Lze předpokládat, že obrovská poptávka potrvá i v následujících pěti až osmi letech,“ uvedl dobře informovaný zdroj. Vítkovice Steel produkují plech na speciální válcovací stolici, která je jediná svého druhu ve střední a východní Evropě. „Firmy si raději koupí akcie společnosti, která takové zařízení vlastní, než aby stavěly nový provoz na zelené louce. Rozhodně je to levnější varianta,“ dodal zdroj. Náklady na výstavbu nové válcovací stolice se pohybují kolem 1,8 až 2,2 miliardy korun, včetně stavebních prací a technologií. K částce je ovšem nutné připočítat další stovky milionů korun, například na vybudování inženýrských sítí či koupi pozemků. „Musíte si k tomu postavit i malou elektrárnu, takové zařízení vám nikdo k veřejné síti nepřipojí,“ dodal zdroj týdeníku EURO. Ekonomové předpokládají, že stát získá za Vítkovice Steel kolem 4,5 miliardy korun.
Donbass bez Třince.
Lodní plechy vyráběné ve společnosti Vítkovice Steel lákají i další bohatou firmu z východu, a to z Ukrajiny, Industrial Union of Donbass, kterou ovládá Sergij Taruta. Ještě před několika týdny firmu v privatizačním úsilí podporovali manažeři Moravie Steel, firmy, která ovládá Třinecké železárny. Z partnerství nakonec sešlo. „Dospěli jsme k rozhodnutí, že se tendru sami zúčastníme. Třinecké železárny budou usilovat o koupi státního podílu ve společnosti Vítkovice Steel,“ sdělil týdeníku EURO spolumajitel Třineckých železáren Tomáš Chrenek. Firmě by na akvizici měla půjčit peníze ČSOB. „Ano, vyjednáváme o podmínkách finančního krytí transakce s touto bankou,“ potvrdil Chrenek.
Bohatá ukrajinská společnost tak zůstává v privatizačním klání bez partnera. „Cena, kterou státu nabídneme, bude odpovídat očekávání české strany,“ řekl koncem loňského roku viceprezident holdingu Alexander Pilipenko. Konkrétní částku odmítl uvést. Donbass zahrnuje 40 podniků a jeho loňský obrat byl 2,9 miliardy dolarů, tedy zhruba kolem 72,5 miliardy korun. Týdeník EURO má informace, že ukrajinská společnost se zúčastní privatizace firmy Vítkovice Steel zřejmě bez partnera.
Toho naopak shání česko - slovenská investiční společnost Penta. „Hodláme se přihlásit do tendru na prodej akcií Vítkovice Steel, myslíme to s účastí v privatizaci vážně. Považujeme za rozumné jít do soutěže v konsorciu s nějakým partnerem,“ řekl týdeníku EURO investiční manažer Penty Milan Musil. Dodal, že společnost zatím s nikým nejednala, ale hodlá tak učinit v brzké době. „Naší výhodou je znalost místního prostředí,“ tvrdí Musil.
O koupi státního podílu ve vítkovické společnosti se zajímají rovněž lucemburská společnost Arcelor, teheránská Safa Industrial Holdings a Global Infrastructure Holdings, což je dcera indické společnosti Ispat India (nepatří Mittal Steel).
Minimální šance.
S účastí v privatizaci se zřejmě může pomalu loučit majitel společnosti Ispat Nová huť, společnost LNM Holdings. Ta patří světové jedničce v oboru, uskupení Mittal Steel, kterou ovládá ocelářský magnát původem z Indie Lakshmi N. Mittal. „Nemůžeme pustit k finančním výkazům Vítkovice Steel firmu, která se společností vede soudní spor. Záležitost je velice složitá, jsem pesimista, zřejmě nebudou do privatizačního procesu připuštěni. Opačnou možnost nevidím reálně,“ sdělil týdeníku EURO náměstek ministra průmyslu a obchodu a předseda mezirezortní komise pro privatizaci ocelářské firmy Martin Pecina. Součástí vládního usnesení o prodeji Vítkovice Steel je podmínka, že nabyvatel státního podílu nesmí být s privatizovaným podnikem ani jeho vlastníkem v právním sporu. Dceřiná firma Ispat Nová huť, společnost Vysoké pece Ostrava (VPO) se déle než rok dohaduje s Vítkovice Steel o cenách dodávek surového železa. Znesvářené strany jsou nespokojené s platbami za dodávky suroviny a vykazují navzájem újmu ve stovkách milionů korun. Sporem se zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a soud. Dceřiná firma Fondu národního majetku, společnost Osinek požaduje jako majitel Vítkovice Steel po Vysokých pecích u soudu úhradu 600 milionů korun. VPO chtějí po Osinku 300 milionů. „Očekávám, že privatizační poradce osloví LNM, aby se spor kolem dodávek tekutého železa pro Vítkovice Steel vyjasnil. Zatím se tak nestalo, narovnání sporu vyžaduje dohodu a snahu obou stran,“ sdělil týdeníku EURO generální ředitel Ispat Nová huť František Chowaniec. Lakshmi N. Mittal podmínku ve vládním usnesení označil za diskriminující a omezující hospodářskou soutěž v Evropské unii. Tvrdí, že vláda se měla nejdříve obrátit na antimonopolní úřad s dotazem, zda je vůbec možné postupovat tímto způsobem. „Osinek učiní všechna opatření pro to, aby byl tendr transparentní, všichni účastníci měli rovné podmínky, zajistil účinnou soutěž a maximalizaci výnosu z privatizace,“ řekl Petr Severa, partner advokátní kanceláře Weil, Gotshal& Manges, právního poradce státu pro prodej Vítkovice Steel.
Čas do února.
„I kdyby se podařilo soudní spory obou firem vyřešit, stále existuje vyšetřování antimonopolního úřadu, který záležitost začal prověřovat z vlastního podnětu. Ukončení tohoto procesu nedokážeme ovlivnit,“ pokračoval Pecina.
Náměstek tvrdí, že jak jeho ministerstvo, tak i Fond národního majetku a resort financí mají evidentní zájem na tom, aby se firma LNM privatizace Vítkovice Steel zúčastnila. „Pokud by totiž předložila svoji finanční nabídku na koupi společnosti, bylo by jasné, že navrhovaná cena odpovídá současné hodnotě oceláren,“ upozornil Pecina.
LNM ještě může doufat, že vláda privatizaci odloží do doby, než Vysoké pece Ostrava vyřeší spor se společností Vítkovice Steel. „Takové rozhodnutí je pouze v rukou ministrů, my jsme dostali uloženo privatizaci dotáhnout co nejrychleji do konce. Samozřejmě, že o současné situaci napíšeme vládě zprávu,“ vysvětlil Pecina.
Dobře informovaný zdroj týdeníku EURO sdělil, že stát dal LNM Holdings podmínku. VPO musí do 15. února stáhnout žalobu a zaplatit Vítkovicím požadovanou částku, v opačném případě nebude LNM do privatizačního procesu vpuštěn.
„Investiční část londýnské ING jedná s LNM Holdings o tom, zda by nemohla radit při privatizaci Vítkovice Steel. Osobně v tomto procesu nebudu hrát žádnou aktivní roli, ale když se mě někdo zeptá na radu, tak samozřejmě neodmítnu. Jinak si myslím, že pro privatizaci není dobré, když se stát snaží uměle vyloučit ze soutěže LNM Holdings, jako reálného zájemce. Považuji to za riziko při privatizaci,“ řekl týdeníku EURO bývalý ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok, který nyní pracuje ve vysoké pozici v ING.
Další materiál.
Stát prodá Vítkovice Steel ve dvoukolovém výběrovém řízení, rozhodující jsou dvě kritéria, nabídnutá cena a podnikatelský záměr. Uchazeč musí v prvním kole předložit podnikatelský plán a v něm prokázat, jak zajistí životaschopnost oceláren a minimální zaměstnanost do roku 2008. Rozhodujícím kritériem ve druhém kole bude nabídnutá cena.
„Potenciální investoři by měli v průběhu ledna obdržet písemná pravidla konkretizující postup při výběrovém řízení, která budou obsahovat také postupová kritéria a podrobnější harmonogram tendru,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí Osinku Eva Kijonková. Písemná pravidla, jež nyní sepisuje mezirezortní komise, musí ještě schválit kabinet.
Investičním poradcem státu pro prodej Vítkovice Steel je společnost CDI Corporate Advisory České spořitelny. Manažerům Vítkovice Steel bude při prodeji radit společnost Deloitte & Touche.
