Vláda Mirka Topolánka využila veškerý čas, který jí dával zákon, a v závěru třicetidenní lhůty od jmenování prezidentem žádá Sněmovnu o důvěru. V tomto týdnu se tedy ukáže, zda politické tanečky šéfa ODS skončí ve sněmovním sále jako virtuózní balet s ostatními účastníky této zábavy, nebo jako osamocené stepování před nudícím se obecenstvem.
Vláda Mirka Topolánka využila veškerý čas, který jí dával zákon, a v závěru třicetidenní lhůty od jmenování prezidentem žádá Sněmovnu o důvěru. V tomto týdnu se tedy ukáže, zda politické tanečky šéfa ODS skončí ve sněmovním sále jako virtuózní balet s ostatními účastníky této zábavy, nebo jako osamocené stepování před nudícím se obecenstvem.
Na velké souznění tanečníků to ale skutečně nevypadá.
Už předem to dala ODS tušit z tanečního pořádku -svůj aktuální politický výstup sama drasticky zkrátila. Místo čtyřletého dirigování tanečního pořádku se chystá na devítiměsíční udržení života v sále. V zábavním průmyslu se tomu říká vata. Prostě udržet zájem diváků, než přijde vrchol programu. Jak se zdá, tím bude vyhlášení nového plesu - předčasných voleb.
Je smutné, že političtí tanečníci nemohou najít společnou notu ani rytmus. Polovina platících diváků by si přála funkční vládu. Místo toho budou muset brzy svou účastí ve volbách zaplatit vstupenku znovu, a to bez jistoty, že nové představení bude lepší než to současné. Zklamání je možné pozorovat především v lóžích pro dobře platící obecenstvo. Zachmuřeně zde sedí podnikatelé, kteří plní státní pokladnu a zajišťují financování podobných plesů i běžného chodu státu.
I když by se totiž Topolánkově týmu podařilo zázrakem zvítězit, není možné očekávat žádné radikální změny. Slabé devítiměsíční vládě se těžko podaří prosadit výrazné daňové úpravy. O rovné dani v této situaci nemůže být ani řeč, a to i kdyby se mělo jednat pouze o daň z přidané hodnoty. Vyjmenování několika potravin osvobozených od DPH tak v programovém prohlášení působí spíše jako recese než vážně míněný návrh. Podnikatele by jistě víc potěšilo navrhované větší čerpání z evropských dotačních fondů, snížení byrokracie, osvobození od daně z nemovitosti za zemědělskou půdu, zrychlené odpisy pro malé firmy nebo dokonce daňové prázdniny pro živnostníky. Takovým plánům lze jen zatleskat, při reálném rozložení politických sil jsou to ale jen nereálné sliby. Zdá se totiž, že politici se budou raději hádat o to, zda prodat část společnosti ČEZ nebo Letiště Praha. Vyjde to nastejno -naplní se státní kasa, podnikání v Česku to ovšem nijak nepomůže. Ale asi ani neuškodí.
