Ukazuje se ale, že Češi drží alespoň v odposleších prst na tepu doby. Uplynulý víkend rozdmýchávala sousední Německo aférka hned s dvojitým odposloucháváním. Nejprve novináři odhalili, že německá rozvědka BND měla nahrávky hovorů někdejší šéfky americké diplomacie Hillary Clintonové. A pak se ukázalo, že agenti rejdí i po Turecku a je reálné, že pár napíchnutých bude i v členské zemi NATO.
Co Clintonová říkala do telefonu, nevíme. Bez toho na tom vůbec nesejde. Vzhledem k tomu, že šlo o služební hovory, nic peprného to patrně nebylo a dějiny diplomacie nějaké home audio se skřehotavou Hilary nepřepíše. A Turecko? Německu, kde žijí tři milionu Turků silně řízených a ovládaných z „ústředí“, se nelze divit, že si chce mateřskou zemi někdejších gastarbeiterů trochu proklepnout.
Horší je to, že do Německa definitivně dorazila plíživá bártizace politiky. Doposud byla Spolková republika obětí odposlechů americké NSA, která napíchla i mobil samotné Angely M. A vida. Teď se karta obrací, protože fízlování probíhalo přes oceán i opačně. Nahrává i nahrávaný a není vůbec jisté, že mluvící nemluví tak proto, že ví, že oni také vědí.
Praktiky českého Napoleona Víta Bárty mohou leckomu připadat úsměvné. Až do doby, než si uvědomí, že Německo by valná část nejen Evropanů brala jako nového policajta světových pořádků. Slovo ordnung mělo doposud jiný význam než skladování kompromatů ve skříni.
Čtěte také:
Odposlechy: Moskva chce černé skříňky. Jsou to "oranžové krabičky"
Polský ministr Sikorski: Za odposlechy stojí organizovaný zločin
