Jako jeden z receptů na ukrajinskou krizi navrhl jednání s „jistým Rašidem Achmetovem“, kterého představil jako oligarchu a „chytrého chlapa“, s nímž vedl dvouhodinovou debatu. Zřejmě musela být velmi záživná. Jinak by si Zeman jistě pamatoval, že ten chlapík se jmenuje Rinat Achmetov. O pár minut dál zase prezident líčil, jaká je se státními metály potíž, protože se do „Valdštejnského sálu“ vejde jen třicet židlí pro dekorované. Na mysli měl pochopitelně sál Vladislavský.
Věřme, že Rašid i Valdštejn jsou jen přebrepty. Ovšem Zeman, který tak rád školí své okolí, novináře zvláště, by se rozhodně neměl pouštět do popisu pravomocí evropských institucí. Podle něj třeba Evropský parlament až dosud neměl pravomoc navrhovat předsedu Evropské komise. Ve skutečnosti ji nemá ani teď. A nebyl by to Zeman, aby si nešťouchl do nesmyslných předpisů EU. Ovšem doporučení o jednotné velikosti cirkusových stanů, které dával k dobrému, z Bruselu nikdy nevyšlo. Jde o deset let starou studii, která zůstala v šuplíku jako pracovní materiál.
Rychlé tužky nechtějí klesat na úroveň takového Jana Rejžka, který po každém předávání Oscarů jedovatě rozebírá každou chybičku českého tlumočení ceremoniálu. Jen si myslí, že státník, který si kolem sebe všímá všech těch idiotů a imbecilů, najmě z řad novinářů, by měl být krocen, když začne plkat. A ještě u toho poučovat.
Čtěte také:
Zeman: zrušme Rusku víza, k čemu taková byrokracie
