Premiér zavětřil, že i naštvaní řidiči jsou voliči
Jiří Paroubek umí počítat. Před volbami a před startem tvrdého bodového systému dobře věděl, že se mu vyplatí být advokátem hrůzně početného třináctisethlavého hřbitova ročně zahynuvších účastníků silničního provozu. Džungle na silnicích byla lákavým terčem. Vláda i ČSSD tudíž bez ohledu na varování opozice loni v létě pomohly na svět líbivě vypadající razantní novince v dopravě. Jenže letos 1.července se ukázalo, že notně nedokonalý zákon v praxi kdekoho irituje. Terčem se tedy stal bodový systém. Premiér si znovu rychle spočítal, že před příštími, možná i předčasnými volbami bude výhodnější stát na straně milionů čerstvě naštvaných řidičů. Otočil o sto osmdesát stupňů: „Pokud já budu ministerským předsedou, tak ten zákon rychle změníme,“ prohlásil bez uzardění, jako kdyby se silničním zákonem neměla jeho strana až dosud nic společného.
Paroubkův kotrmelec připomíná přísloví „Zloděj křičí: chyťte zloděje“. Každopádně jde o podobnou troufalost, jako kdyby Viktor Kožený požadoval druhou šanci, aby mohl lidem slíbit jistotu dvacetinásobku. Nebo jako kdyby Milouš Jakeš chtěl po Listopadu 89 znovu vládnout, aby měl možnost ukázat nezdeformovanou tvář svého socialismu. Že by se právě od komunistů Paroubek naučil jejich majstrštyk stát v čele jakýchkoli změn, jen když se to líbí davu? Voliči by Paroubkovi na jeho fígl s kritikou bodového systému ani na nesmyslně navrženou „bodovou amnestii“ neměli skočit. Komu se po silnicích nelíbí jezdit jak dálkově ovládaný robot, bez možnosti improvizovat dle momentální situace, neměl by zapomenout, že hlavou principiálního odporu vůči bodovému systému není přes momentální zdání sociální demokracie a její předseda, nýbrž především ODS. Byť má právě svázané ruce koaliční smlouvou s lidovci a zelenými, v níž podepsala roční moratorium na jakékoli změny v silničním zákoně. Nebo že by premiér Paroubek chtěl nahlodat soudržnost koalice právě lanařením občanských demokratů pro své protibodové tažení? Že v poslední době hledá styčná témata ČSSD a ODS, je zřejmé, přičemž založit velkou koalici na ideji řidičské solidarity by působilo i přitažlivě.
Co se týče kvality zákona, budiž řečeno, že čekat s úpravami celý rok, je dost velký luxus. Šnečí provoz na českých silnicích a nižší počet nehod v prvním prázdninovém týdnu sice jakoby dává za pravdu stoupencům bodového systému, vypadá to, že hrozba drastických trestů a pokut zafungovala. Ministr dopravy Milan Šimonovský a šéf zelených Martin Bursík jásají. Jenže byly svátky a krátkodobě se Češi dokážou přizpůsobit ledačemu. Tím spíš, že spoléhají na opadnutí přísnosti policie v následujících týdnech, až se situace vrátí ke starému „normálu“. Problém zákona však není ani tak v požadavcích vůči stylu jízdy řidičů, vždyť netelefonovat za jízdy nebo svítit přes den je jistě v pořádku. Potíž je s předepsanou nulovou tolerancí strážců pořádku a při přestupkovém řízení, což může mít netušené důsledky. Každý zákon včetně trestního počítá s přihlédnutím k osobě pachatele, jen bodový systém sází všem stejně. Ozývají se hlasy z regionů, že časem může být třeba nedostatek řidičů autobusů, protože ti kolikrát musí v zájmu dodržení jízdních řádů dohánět rychlejší jízdou zpoždění. Pokud ale za dva přestupky nutně přijdou o řidičák, raději zvolí jiné povolání. Kde to jsme, když sami policisté přiznávají, že ze stejného důvodu budou vystaveni většímu riziku korupce, protože když nepůjde případy různě hodnotit, dojde na dražší anulování. České úřednické hlavy už dokonce vymyslely kličku na nesmyslnou pětidenní lhůtu, dokdy musejí úřady doručit obsílky řidičům, jimž byl odebrán řidičský průkaz. Pokud to nestihnou, řidičáky jsou povinni jednoduše vrátit. Co s tím? Jakmile si dotyčný přijde pro řidičák, úřad mu ho sice dá, musí však podepsat předvolání ke správnímu řízení - tentokrát o přestupku. Při něm mu bude řidičský průkaz znovu odebrán, líčí triumf úředního šimla jeden z řadových středočeských dopraváků.
Konkrétních výhrad ke znění zákona i k lajdácké práci ministerstva při jeho aplikaci jsou stovky, řidiči i poslanci už dnes vymýšlejí nápravu. Je nutné ocenit, že nikoho kromě premiéra Paroubka ani nenapadlo požadovat nějakou amnestii nebo uvažovat po linii vedoucí k dočasnému nedodržování zákona. Odpovědně se zvažují možnosti novelizace. Naopak jen Paroubek se pouští do rozčilených úvah, aniž by zmínil nějaké konkrétní recepty či jmenoval problémové momenty.
Je dost dobře možné, že se bodový systém stane jedním z hlavních témat eventuálních předčasných voleb. Jeho úplné zpochybnění už asi není možné, zato podobu lze měnit radikálně. Jenže voliče z řad řidičů by potřebovala každá strana, nejen ČSSD. Hrozí tedy, že se z přísného systému stane kvůli volebnímu podbízení se neškodný paskvil. I pro politické partaje by tak nakonec bylo lepší, kdyby se s liberalizujícími změnami přece jen nějaký čas počkalo. Počítejme s Paroubkem: k volebním urnám dorazí jen živí řidiči, těch mrtvých tudíž nesmí přibýt.
