Rozloha tuzemských vinic s ekologickým hospodařením by se letos mohla zdvojnásobit.
Takzvané biovinice, na nichž pěstitelé nemohou používat chemické postřiky, zabíraly na konci minulého roku kolem 400 hektarů. „Letos by se plocha s nimi mohla zvětšit o dalších více než 300 hektarů z integrované produkce, která je mezistupněm mezi konvenčním pěstováním a bioprodukcí,“ řekl tajemník Svazu integrované produkce vína a hroznů Tomáš Richter.
Loni se rozloha biovinic zvýšila o téměř 70 procent, v lednu zabíraly plochu 245 hektarů, na konci roku už 408 hektarů. Dramaticky narůstat by měla i v příštích letech. Ve čtyřletém přechodném období, v němž vinice musejí splňovat podmínky bioprodukce, ale výrobky z něj nelze jako biovýrobky označit, jsou zaregistrovány stovky hektarů.
Zemědělci přecházejí na biovýrobu nejen kvůli vyšším evropským dotacím, ale také kvůli vyšší poptávce po zdravých potravinách. Tuzemská produkce nedokáže pokrýt poptávku, a většina biovín se tak musí do ČR dovážet ze zahraničí. Největší plochy biovinic v Evropě má Itálie, Francie, Španělsko, Řecko a Německo. Podíl však obvykle nepřesahuje pět procent z veškerých vinic a převažují rodinné vinice.
