Detailní informace o cenách potřebuje úřad kvůli zpřesnění výpočtu inflace. „V současné chvíli systém scanner data plně nepokrývá oblast cen potravin a nápojů, ale již do této oblasti jistou měrou promlouvá, vliv dat z terénního šetření je však stále majoritní. Probíhá jednání se zbylými velkými hráči v tomto sektoru tak, aby mohly být plně pokryty oddíly potravin a nápojů,“ říká Tomáš Chrámecký z odboru komunikace ČSÚ.
Do systému se zatím zapojil řetězec Albert a Kaufland. Následovat by měly další jako třeba Globus, Lidl, Billa nebo Penny Market. Jako první vstoupil do systému řetězec Albert, pro nějž zapojení do projektu údajně neznamenalo žádnou větší změnu ani z hlediska softwaru či technologie. Podle informací týdeníku Euro ale některé řetězce mají jiný názor. Statistici také v minulosti čelili kritice, zda data nebudou sloužit ke kontrole firem a zda se nedostanou k Finanční správě. To ale úřad odmítá. Zatím statistici většinu dat sbírají ručně. Terénní pracovníci navštěvují obchody a osobně zjišťují ceny zboží sběrem čárových kódů na výrobcích či jiných interních kódů. Ty poté ČSÚ zpracovává do spotřebního koše, ve kterém sleduje ceny přibližně 190 potravin a nealkoholických nápojů.
Přesnější výpočet inflace má zásadní makroekonomický význam. Ukazuje, jak rostou nebo klesají ceny zboží a služeb, a je na něj navázána řada valorizací. Inflací se řídí třeba výše starobních penzí či sociálních dávek, ale třeba i některé smlouvy.
Systém scanner data je v západních zemích běžně používaný způsob, jak od obchodníků dostat přesnější data pro výpočet inflace. Na stejném principu sbírají data statistici i v Belgii, Lucembursku, Dánsku, Švédsku, Švýcarsku či Slovinsku. •
ČLÁNKY DO MAILU