V rozmezí od dvou a půl do pěti a půl procenta by se letos měla pohybovat čistá inflace a spotřebitelské ceny mají poskočit od 4,2 do 6,4 procenta. Tak prognózuje Česká národní banka cenové pohyby v roce 1999. Značné rozpětí zdůvodňuje ve své inflační zprávě nejistotou ohledně vývoje kursu koruny.
Bude v tom asi také poučení z vývoje v loňském roce, kdy místo aby čistá inflace zůstala mezi 5,5 a 6,5 procenta, klesla na pouhých 1,7 procenta. Bankovní rada se ke svému podílu na podstřelení cíle ve své zprávě přiznává a konstatuje, že proces snižování úrokových sazeb mohl být nastartován dříve a prováděn intenzivněji. Přesto rozhodující vliv podle zprávy mělo snížení cen surovin a další faktory, které se na nižším růstu inflace promítly v rozsahu dvou až tří procentních bodů. ČNB rovněž překvapily ceny potravin, které byly na konci roku o pět procent nižší než v pololetí.
Na tiskové konferenci při představování zprávy však guvernér Josef Tošovský varoval před inflačním optimismem. Podle jeho slov je nyní opět na stole otázka správného nastavení mixu hospodářských politik. Tošovský varoval před obnovením růstu reálných mezd v tempech neodpovídajících růstu produktivity práce. Pokud by se inflace udržela na spodní hranici předpovědi, vzrostou reálné mzdy například v rozpočtové sféře o úctyhodných osm procent. Podobný růst v ostatních odvětvích může mít dopad na nezaměstnanost, protože podniky nebudou schopny kompenzovat nadměrný růst nákladů růstem cen produkce. Pokud by byly vyšší příjmy použity na nákup spotřebního zboží, ohrozilo by to i draze obnovenou vnější ekonomickou stabilitu.
V této souvislosti Tošovský prohlásil, že ČNB nemá námitky proti oslabení kursu koruny. Její vývoj však bude ovlivněn řadou protichůdných faktorů. Na oslabení bude tlačit především nejistota na mladých trzích, zatímco pokles úrokových sazeb ve vyspělých zemích bude udržovat korunu atraktivní pro investory. Příliv kapitálu bude podle jeho odhadu zachován, či se ještě mírně zvýší.
