Zemní plyn do roku 2030 ve světě pravděpodobně nahradí uhlí coby druhý největší zdroj energie po ropě. Předpověděla to dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Poptávka po energii se podle ní v období 2017 až 2040 zvýší o více než čtvrtinu, ale jen za předpokladu efektivnějšího využívání energie. Bez něj bude nárůst dvakrát větší.
Prognóza IEA vychází z nového scénáře, který zohledňuje legislativu a politiku snižování emisí a boj proti změně klimatu. Zemní plyn je v něm nejrychleji se rozvíjejícím fosilním palivem, do roku 2030 se dostane před uhlí a na světovém žebříčku energetických zdrojů se ocitne na druhém místě za ropou.
Globální poptávka po zemním plynu bude do roku 2040 stoupat tempem 1,6 procenta ročně na úroveň o 45 procent vyšší než dnes.
Čína, která je už největším světovým dovozcem ropy a uhlí, se brzy stane největším dovozcem plynu. Přestože ve spotřebě této suroviny je třetí za USA a Ruskem, zhruba 40 procent svých potřeb pokrývá dovozem.
Polovinou se na globální poptávce po zemním plynu budou v roce 2040 podílet rozvíjející se ekonomiky v Asii a jejich podíl na dovozu zkapalněného zemního plynu bude činit 60 procent, předpovídá IEA.
Německo řeší éru po uhlí: investice do regionů, plynové elektrárny a syntetická paliva
Globální poptávka po elektrické energii pak bude stoupat ročním tempem 2,1 procenta, nejvíce se na tomto růstu budou podílet zejména rozvíjející se ekonomiky. Elektřina bude v roce 2040 pokrývat čtvrtinu energetické spotřeby koncových uživatelů v průmyslu i domácnostech.
Uhlí a obnovitelné zdroje si vymění své pozice v energetickém mixu. Podíl uhlí podle IEA do roku 2040 klesne z dnešních 40 procent na čtvrtinu, zatímco podíl obnovitelných zdrojů se změní přesně opačně, ze čtvrtiny na 40 procent.
Na emisích oxidu uhličitého v oblasti energetického sektoru se dnes asi třetinou podílejí elektrárny spalující uhlí. Mnoho z nich je v Asii, kde jejich věk dosahuje v průměru 11 let a další desítky let mají ještě sloužit. V USA a v Evropě je těmto zařízením průměrně 40 let.
Letos by tyto emise mohly vystoupit na rekord, pak mají do roku 2040 stoupat pomalejším, nicméně stabilním tempem. Z úrovně roku 2017 se emise podle prognózy IEA zvýší o deset procent na 36 gigatun, hlavní podíl na tom má mít ropa a zemní plyn.
Čtěte také: Evropa se chystá obrátit naruby finanční svět. Důležité nemají být výnosy, ale ekologičnost investic
Dále čtěte:
Trumpův zemní plyn rozděluje Evropu. Poláci a Ukrajinci po něm touží, Němci ho nepotřebují
Esej: Vysoká hra o trubky
Američané mohou vytlačit Rusko z evropského trhu s plynem. I když jsou dražší
