Ceny elektřiny se vlivem nedostatku zdrojů zvyšují. Už neplatí, že využívání plynových elektráren je ekonomicky méně výhodné. A elektřinu z uhlí budou nadále prodražovat povolenky na vypouštění emisí CO2.
Ke splnění cílů, které si Evropská unie uložila v souvislosti s úsilím o výrazné omezení globálního oteplování, potřebuje využívat především ekologická paliva. Ovšem paliv, která splňují ekologické požadavky a jsou dlouhodobě dostupná v dostatečném množství, je k dispozici poměrně málo. Zemní plyn patří v této skupině paliv k nejvýznamnějším. Je ekologicky velice vhodným palivoenergetickým zdrojem s vysokou účinností přeměny. Zásoby jsou dostatečné a jsou v dosahu Evropy.
Tisíckrát méně popílku
Technologie využívající zemní plyn k výrobě tepla, chladu, elektřiny nebo i k pohonu vozidel přinášejí řadu výhod. To platí i pro plynové elektrárny, které díky fyzikálním vlastnostem plynného paliva, zvládnutým technologiím s termickou účinností 70 až 90 %, dosahují například v paroplynových jednotkách celkově i vysoké efektivity přeměny paliva na využívané energie (elektřina, teplo nebo chlad). Přitom produkují o polovinu nižší emise CO2 než klasické uhelné zdroje. To si uvědomuje každý investor zejména v době přípravy obchodování s emisními povolenkami v aukcích.
Při výrobě tepelné energie ze zemního plynu se produkuje tisíckrát méně popílku ve srovnání s výrobou z hnědého uhlí a třistakrát méně než z koksu. Vliv nově vybudované plynové elektrárny na životní prostředí je minimální. V souvislosti s ochranou životního prostředí budou do budoucna zvýhodňována paliva ekologicky šetrná a lze tedy předpokládat, že zemní plyn bude i méně daňově zatěžován. Další výhodou plynových elektráren je jejich rychlá výstavba a nižší nároky na investice. Výraznou předností je schopnost zajišťovat určitou základní dodávku elektrické energie a současně rychlou odezvu a možnou dodávku výkonu podle potřeb elektrizační sítě. Jaderné elektrárny mohou obsluhovat pouze základní rovnoměrný výkon.
Výpadek nahradí plyn
Ceny elektřiny se vlivem nedostatku zdrojů zvyšují. Již neplatí, že využívání plynových elektráren je ekonomicky méně výhodné. V současné době jsou náklady na výrobu 1 MWh elektřiny v hnědouhelné elektrárně jen zhruba o necelých pět eur nižší než v elektrárně na zemní plyn, ale byly již i na stejné úrovni. Uhlí se bude u nás prodávat na burze v aukcích a jeho cena se bude tudíž zvyšovat. Výrobu elektřiny z uhlí budou nadále prodražovat také povolenky na vypouštění emisí CO2. „Zdrojové zabezpečení výkonu plynových elektráren je pro odvětví klíčovou otázkou. Zajistit dodávky zemního plynu není v Česku problém. Spolehlivost zásobování plynem v ČR prokázala i plynová krize,“ říká generální sekretář České plynárenské unie Josef Kastl.
Česko disponuje pouze omezenými zdroji surovin. Uhelné elektrárny dosluhují a investoři nemají moc možností na výběr. „Plynové zdroje budou zřejmě muset u nás nahradit výpadek, který by po roce 2015 nastal po plánovaném uzavření tří uhelných zdrojů,“ říká Kastl.
Spotřeba zemního plynu v ČR do roku 2017 zřejmě naroste ze současných 9,15 miliardy m3 na 12 miliard m3. Na tomto nárůstu by se měly podílet právě plynové elektrárny. Předpokládá se, že bude realizována i výstavba „menších“ paroplynových elektráren v takzvaných ostrovních provozech, které by byly schopny v součtu dodávat významné množství elektrické energie, a navíc, v době krize dodávek elektrické energie nebo třeba rozpadu elektrizační sítě by byly schopny dodávat elektřinu důležitým zařízením ve městech a obcích, takzvané kritické infrastruktuře.
