KAREL MACHÁČEKČeský podnikatel Karel Macháček vstoupil do dějin jako úspěšný výrobce plynových spotřebičů. Značka Karma, složená z počátečních slabik jeho jména a příjmení, postupně natolik zlidověla, že je dnes synonymem pro všechny průtokové ohřívače vody.Výroba plynových spotřebičů má v Čechách poměrně krátkou historii.
KAREL MACHÁČEK Český podnikatel Karel Macháček vstoupil do dějin jako úspěšný výrobce plynových spotřebičů. Značka Karma, složená z počátečních slabik jeho jména a příjmení, postupně natolik zlidověla, že je dnes synonymem pro všechny průtokové ohřívače vody.
Výroba plynových spotřebičů má v Čechách poměrně krátkou historii. Zatímco ve Vídni nebo Budapešti byly již počátkem 20. století plynové hořáky či ohřívače velmi rozšířené, v Čechách nebyl tou dobou ani jediný výrobce tohoto zboží. Nezájem o plyn byl z velké části způsoben razantním nástupem elektřiny, která se začala používat nejen k osvětlení ulic a bytů, ale i k pohonu nejrůznějších domácích spotřebičů.
Netrvalo ale dlouho a hlavní město Praha zažilo nebývalý stavební rozvoj, při kterém vznikaly celé bloky nových domů. Plyn se do nich již nezaváděl ke svícení, ale k vaření, pečení a později také k vytápění. Na tento trend velmi brzy zareagoval mladý ambiciózní podnikatel Karel Macháček, který si dobře spočítal, že více než půlmilionová Praha se brzy neobejde bez vlastní výrobny a opravny plynových spotřebičů. Roku 1910 proto v pražských Vysočanech založil první českou továrnu na plynová kamna a ohřívače vody.
KARMA PŘICHÁZÍ
Karel Macháček byl na novou výrobu velmi dobře teoreticky připraven. Narodil se roku 1874 v Bědovicích u Rychnova nad Kněžnou a po vystudování odborné průmyslové školy v Drážďanech získal mnoho praktických zkušeností v Budapešti a u berlínské firmy Siemens. Roku 1910 se proto mohl směle pustit do vlastního podnikání. Od barona Bedřicha Freye z Freyenfelsu zakoupil pozemky na pražské Královské třídě a vybudoval na nich nejprve dílnu a později továrnu na výrobu plynových spotřebičů. Zájem o nové výrobky byl obrovský. Původní výrobní prostory proto již brzy nedostačovaly a bylo nutné hledat jiné místo. Karel Macháček ho roku 1915 našel v Libni, kam brzy celou firmu přestěhoval. V novém prostornějším závodě mohl sortiment výrazně rozšířit a pod nově zaregistrovanou značkou Karma začal vyrábět i žehličky, plynové sporáky a litinové radiátory. Od stojatých koupelnových ohřívačů vody postupně přešel k modernějším ohřívačům průtokovým a světlo světa tak spatřila první klasická karma.
SKVĚLÝ INOVÁTOR
Po první světové válce nastaly revoluční změny v technice i ekonomice, což se projevilo také v dynamickém rozvoji užití plynu v domácnostech, a tím pádem i ve vyšším zájmu zákazníků o plynové spotřebiče všeho druhu. Ve většině pražských bytů se sice ještě topilo tuhými palivy, ale voda se stále častěji ohřívala plynem. Poptávka po rychloohřívačích vody a různých typech kamen výrazně vzrostla, což Macháčka vedlo k dalšímu rozšiřování výroby.
Karma začala s produkcí řady nových plynových spotřebičů, mezi nimiž nechyběly pražiče kávy, opékače topinek, plynové rožně, udírenské rošty či cukrářské pece. Karel Macháček však nekopíroval jen cizí vzory, sám byl totiž vynikajícím technikem a vynálezcem. Přihlásil a realizoval celou řadu patentů, kterými vylepšil řešení plynových hořáků či uzavíracích kohoutů. Jeho pravděpodobně nejvýznamnějším patentem se stalo řešení automatického otevírání přívodu plynu do hořáku průtokového ohřívače.
CESTA DO BRODU Roku 1925 se Macháček znovu rozhodl změnit adresu a hlavní sídlo firmy přestěhoval do Českého Brodu, kde odstartoval výstavbu nové moderní továrny i rodinných domků pro zaměstnance. Reagoval tím na stále se zvyšující poptávku odběratelů plynu i na otevření nové plynárny v pražské Michli. Aby se vymanil ze závislosti na subdodavatelích slévárenských odlitků, vybudoval po vzoru amerických automobilek u nového závodu i vlastní slévárnu s modelovnou, formovacími stroji a pískovým tryskačem. K ní později přibyla ještě smaltovna se dvěma muflovými pecemi a závod se tak zařadil mezi nejmodernější podniky ve středních Čechách. Macháček si navíc udržel i bývalou továrnu v Libni, kterou využíval pro výrobu a opravy přístrojů na ohřev vody a měl v ní také vlastní zkušebnu, chromovnu, niklovnu a lakovnu. Na počátku 40. let minulého století zaměstnával v obou závodech již 140 kovodělníků a 22 úředníků. Značka Karma se těšila vysoké oblibě, k níž výrazně přispěl i kvalitní servis a ochota pracovníků. NIZOZEMSKÝ KAPITÁL Výrazné změny přinesl teprve konec druhé světové války. Po roce 1948 byly obě Macháčkovy továrny znárodněny a koncem 50. let byla dokonce výroba části plynových spotřebičů převedena do továrny Caloria Příbram (dříve továrny na plynové spotřebiče Šmolík). Tento podnik však neměl zdaleka tak dobrou pověst jako Karma, proto se již roku 1964 vše stěhovalo zpět do Českého Brodu. Původní název podniku ale musel zmizet, proto byla firma přejmenována na Okresní průmyslový podnik (OPMP) Český Brod. Pod tímto názvem fungovala dalších pětadvacet let. Protože Karel Macháček zemřel bez potomků, nevrátila se továrna po roce 1989 do soukromých rukou, ale prošla privatizací. Jedinou zájemkyní o restituci byla továrníkova vzdálená příbuzná, bývalá ministryně Květoslava Peltrámová Kořínková, soud však její nárok neuznal. Novým majitelem se tak stala nizozemská společnost Brinkman Beheer, která firmě znovu navrátila původní název. Hlavním výrobním artiklem se postupně stala plynová topidla, která předstihla i slavné průtokové ohřívače. Kromě nich závod vyrábí také plynové krby, trouby, sporáky a dokonce radiátorová tělesa. V letošním roce navíc firma získala práva na výrobky značky Gamat, v Čechách známé jako vafky. KAREL MACHÁČEK
(narozen 1874)**
Český vynálezce a konstruktér Karel Macháček se narodil 27. ledna 1874 v Bědovicích u Rychnova nad Kněžnou. Po studiích na odborné průmyslové škole v Drážďanech odešel do Budapešti a Berlína, kde získal řadu poznatků o výrobě plynových spotřebičů. Obohacen cennými zkušenostmi přišel roku 1910 do Prahy, kde ve Vysočanech založil vlastní závod. Začal vyrábět kuchyňské sporáky, kamna a ohřívače vody. Původní prostory však brzy přestávaly stačit, proto se roku 1915 firma přesunula do Libně. Pod nově zaregistrovanou značkou Karma zde vznikla celá řada plynových spotřebičů, často podle Macháčkových vlastních plánů. K dalšímu stěhování došlo roku 1925, kdy Macháček zakoupil pozemky v Českém Brodě a vybudoval na nich novou moderní továrnu se slévárnou a smaltovnou. Nadále si ponechal i libeňský podnik a oba provozy až do konce druhé světové války kontroloval ze své vily v Klánovicích. Po roce 1948 se stáhl do ústraní a nedlouho poté v zapomnění zemřel.
Prameny: Lexikon našich hospodářských dějin; Karma Český Brod; Pražská plynárenská