Plynaři všech zemí, bojte se

Sociálně slabé neplatiče nebude v zimě možné odpojit od energií

Český energetický trh čeká zásadní změna. Od 1. března příštího roku začne platit novela energetického zákona, která reflektuje takzvaný třetí energetický balíček Evropské unie. Ten s notnou razancí zamíchá s děním na tuzemském trhu, především v plynárenství. Novela totiž zavádí krom jiného i povinnost oddělit obchodní společnosti od provozovatele přenosové soustavy. Týká se to hlavně největšího hráče na českém trhu se zemním plynem, firmy RWE, která krom prodejců zemního plynu ovládá i firmu na jeho přepravu. „Kvůli složitosti a administrativní náročnosti ale bude pravidlo o oddělení přenosové soustavy platit o rok později než sama novela energetického zákona,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Nově připravovaná změna současně posílí postavení odběratelů energií a nezávislost Energetického regulačního úřadu.

Drahé řešení

Týdeník EURO má informace, že zástupci RWE již delší dobu vyjednávají o přesném znění energetické novely se státní správou. Rokování probíhala s premiéry Topolánkem a Fisherem a de facto pokračují dodnes. A to z jednoho důvodu. Brusel totiž původně ve svém návrhu prosazoval, aby páteřní sítě na rozvod energií, tedy i zemního plynu, byly majetkově odděleny od firem, které s energiemi obchodují. To by ve finále přinutilo RWE prodat své plynovody některému z případných zájemců. Proti takovému opatření ale razantně protestovalo několik velkých energetických firem a členských zemí unie včetně Česka. Brusel pak zmírnil své požadavky a dal zemím na výběr z několika variant, třeba již zmíněný prodej či vytvoření nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Česko se pak rozhodlo začlenit do své legislativy posledně zmíněnou variantu. To je jeden z důvodů, proč plynárenská skupina RWE počátkem letošního roku vytvořila ze své dceřiné firmy RWE Transgas společnost Net4Gas, která provozuje páteřní síť plynovodů v České republice. „Existovalo vážné nebezpečí, že v případě nuceného prodeje získá plynovody rizikový majitel,“ sdělil zdroj, který se jednání zúčastnil. Jinými slovy, byly obavy, že trubky ovládne firma, která bude na transakci chtít jen vydělat, sníží investice do rozvoje plynové soustavy a za pár let je v notně zanedbaném stavu prodá. „Dalším možným rizikem bylo, že strategickou síť získá přímo či nepřímo některá z ruských plynárenských společností,“ dodal zdroj. RWE sice dle návrhu novely energetického zákona není nucena plynovody prodat, ale ani takzvaná ITO varianta, tedy že budou fungovat jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, firmu asi příliš netěší. Podle ministra Kocourka sice nové pravidlo umožňuje mateřské společnosti ponechat si provozovatele přepravní soustavy ve svém majetku, výrazně jsou však omezena její vlastnická práva. Vyčlenění firmy navíc není levná záležitost, náklady se odhadují na několik desítek milionů korun. EU tvrdí, že její třetí balíček přispěje k posílení hospodářské soutěže a bezpečnosti dodávek energií. U elektrárenské firmy ČEZ a provozovatele tuzemské páteřní sítě na rozvod elektřiny ČEPS nebylo nutné mnoho měnit, protože obě společnosti ovládá stát.

Mastná pokuta

Chystaná novela energetického zákona ale na rozdíl od RWE zcela jistě potěší současného šéfa Energetického regulačního úřadu Josefa Fiřta. Krom toho, že posílí jeho pravomoci, mění i způsob jmenování šéfa regulačního úřadu. Nově ho ve funkci bude schvalovat prezident, a to na návrh Senátu. „Do funkce bude jmenován na šest let, nesmí být ale zvolen víckrát než dvakrát za sebou,“ konstatoval náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Dnes jmenuje předsedu regulačního úřadu vláda. Na ERÚ od března příštího roku přejde dohled v oblasti energetiky, o který se až doposud staraly Státní energetická inspekce a Česká obchodní inspekce. Týká se to především trestání nekalých obchodních praktik či poskytování nepravdivých informací. Úřad bude moci udělovat sankce a trestat za nedodržování povinností vyplývajících ze zákona. V současnosti není kontrolním orgánem, a nemůže proto vyvodit ze zjištěných skutečností konkrétní sankce. Pokuty, jež bude moci od března udělovat, dosáhnou v případě vážných prohřešků až deseti procent z obratu viníka. Pokud se bude protiprávní jednání dodavatelů opakovat ve velkém měřítku, může ERÚ dokonce odebrat viníkům licenci k obchodování s elektřinou nebo plynem.

Rozhýbáme trh

Samostatnou kapitolou novely je posílení práv odběratelů energií, krom jiného i zemního plynu. Od 1. července roku 2007 se měl ve všech členských zemích Evropské unie zcela otevřít konkurenci trh s touto komoditou. Záměr se ale nezdařil. Krom toho, že monopolním dodavatelem je Rusko, řada států unie stále neodstranila některé bariéry, které mají trh uvolnit – třeba křížové dotace. Tedy že jedna skupina dodavatelů, především velkých průmyslových firem, platí za odběr plynu více, než jsou reálné ceny. Z tohoto rozdílu se pak dotují ceny jiným odběratelům, především domácnostem. Nějaké změny se však ale přece jen rýsují. „V Česku trh se zemním plynem začíná fungovat,“ tvrdí Josef Fiřt. Svědčit o tom má i fakt, že za první letošní pololetí změnilo dodavatele zemního plynu více než čtrnáct tisíc domácností. V porovnání se situací na trhu s elektřinou, kde změnilo za první letošní pololetí dodavatele přes sedmdesát tisíc domácností, je to ale pakatel. Novela energetického zákona by měla trh se zemním plynem ještě více rozhýbat, zejména zmíněným posílením práv odběratelů. Třeba tím, že každý spotřebitel musí být o změně ceny či podmínek informován svým dodavatelem plynu minimálně s třicetidenním předstihem. Pokud se tak nestane, může odběratel bezplatně přejít k jinému dodavateli zemního plynu. Tím ale ochrana odběratelů nekončí, novela rovněž nutí dodavatele, aby odběratelům umožnili pro ně nejvýhodnější způsob platby za odběry, v případě nedodržení podmínek počítá i s finančním odškodněním. Pro energetické firmy je tady i další nepříjemná zpráva. Brusel od března příštího roku zavádí institut takzvaného „ohroženého zákazníka“. Pokud odběratelé energií prokážou, že nemají dostatek příjmů na to, aby současně s životními náklady, jako je třeba bydlení či nákup potravin, hradili i náklady za energie, nemohou být v topné sezoně odpojeni od dodávek. „Ještě že novela začne platit na konci topné sezony. Dodavatelé energií budou mít dost času se vypořádat s neplatiči za odběr energií ještě dřív, než začne další topná sezona,“ dodal s nadsázkou jeden z energetických manažerů.

Do konce roku

Novelu energetického zákona v současné době zpracovává legislativní rada vlády. „Do konce letošního roku ji projedná Poslanecká sněmovna,“ upřesnil ministr průmyslu a obchodu Kocourek. Chystaná novela je mimochodem již čtrnáctá v pořadí. To se nelíbí některým energetickým firmám, které již léta volají po stabilním prostředí. Navíc je jisté, že připravovaná novela energetického zákona není poslední. Energetika je aktuálně jedním z nejmódnějších témat bruselských úředníků, takže energetické firmy i legislativci se již brzy dočkají čtvrtého balíčku.