Ministerstvo školství prověří délku studia vysokoškoláků. Po veřejných školách dojde i na soukromé.
Milan Kindl je spjat s právnickou fakultou v Plzni i Vysokou školou v Karlových Varech.
Autor: Isifa
Ty ovšem tvrdí, že byly dosud pod větším dohledem úředníků, především pak akreditační komise, a možná proto skandál opsaných prací a podezřele krátkého studia vypukl na veřejné škole.
Před deseti roky vznikly v Česku první privátní vysoké školy, na nichž dnes studuje více než 54 tisíc lidí, což je přibližně 18 procent všech vysokoškoláků. Je logické, že nové, v tomto případě soukromé školy, byly pod větším tlakem a neustálými kontrolami akreditační komise ministerstva školství.
Byť začínaly bez potřebného zázemí, většinou se jim dařilo i bez státní podpory. Přitom kdyby měl stát profinancovat i vzdělání vysokoškoláků privátních škol, potřeboval by navíc minimálně pět miliard korun.
Přísnější pravidla pro soukromé školy
O veřejných vysokých školách naopak ministerští úředníci soudili, že jde o solidní instituce s tradicí, které nepotřebují zvýšený dohled. Přestože mnoho vysokých škol v regionech vzniklo stejně nedávno jako soukromé školy. Faktem také je, že akreditační komise i další kontrolní skupiny ministerstva školství jsou tvořeny jen z pracovníků veřejných vysokých škol.
„Očekávala bych, že akreditační komise bude veřejné školy kontrolovat více než soukromé právě proto, že jsou financovány ze státního rozpočtu, z peněz daňových poplatníků. Ale asi bylo snazší trefovat se do benjamínka,“ uvažuje Bohuslava Šenkýřová, rektorka privátní Vysoké školy finanční a správní v Praze a Manažerka roku 2009. Na druhé straně chápe obavy ministerstva školství, aby soukromé školy měly odpovídající úroveň, aby se na nich nedělo něco nekalého. Většina z 45 privátních vysokých škol je miniaturní, jen asi čtvrtina z nich má přes tisíc studentů. „Tisíc je minimum, aby škola byla kvalitní a mohla fungovat,“ míní Šenkýřová, která nyní čelí útokům, že na její škole také ve zkrácené době studovali členové pražské ODS.
Ukázalo se, že korupce a zásadní problémy mohou být i na veřejných školách. Manažeři ze soukromých vysokých škol, které Profit oslovil, se shodují, že problémem nejsou typy škol, ale lidé. Korumpovatelní jedinci mohou být na veřejných i soukromých školách, ovšem kontrolní mechanizmy by měly být nastaveny tak, aby je odhalily.
Titul za peníze
Přitom především o privátních školách se v kuloárech tvrdí, že si na nich student diplom kupuje. Ovšem majitelé a pedagogové soukromých škol oponují, že by v takovém případě došlo k úpadku jejich vzdělávací instituce, a to si soukromá škola nemůže dovolit. Zcela jistě by byla sama proti sobě i finančně, kdyby umožňovala studentům absolvovat během dvou měsíců.
„To je hluboký omyl, že tituly prodáváme. Právě na soukromé vysoké škole platí student školné a chce za ty peníze také vědomosti, přece by nešel na školu, kde by za své finance nic nezískal, jenom titul,“ tvrdí rektorka Šenkýřová s tím, že je možné, že někde absolvují studenti s nižšími vědomostmi, to nelze vyloučit. „Ale pokud to školy dělají, podřezávají si větev. Takový postup se neutají a soukromá škola by ztratila pověst.“
Tajemník Asociace soukromých vysokých škol Milan Kratochvíl se obává, aby plzeňská kauza nepoškodila víc soukromé než veřejné školy. Mnoho lidí si totiž podle něj řekne: „Když to je možné na veřejné škole, jak to asi musí vypadat na soukromé.“
Všichni to věděli
V současné době z mnoha stran nejenom školských pracovníků zní, že o plzeňských právech se přece říkalo, že je tam možné vystudovat za pár měsíců. Tituly tu dostávali politici, policisté, konkurzní správci či vysocí státní úředníci. Evidentně to nikoho nepálilo. Akreditační komise ministerstva školství se vlastně o fakultu v Plzni prý začala zajímat až poté, co soukromá Vysoká škola v Karlových Varech inzerovala, že jejich úspěšní bakaláři mohou v Plzni získat titul magistra, aniž uváděla přesné podmínky. Šušká se, že na plzeňská práva se dostávají někteří absolventi karlovarské školy mimo přijímací řízení.
Mezi soukromou školou v Karlových Varech a veřejnou v Plzni existuje i několik dalších pojítek. Ve Varech působí kantoři spjatí s kauzou a skandály z Plzně, například bývalí proděkani Ivan Tomažič a Milan Kindl. Jak dalece jde o propojení skandální, ukáže až vyšetřování, protože je pravdou, že kantory si soukromé vysoké školy takzvaně půjčují z veřejných běžně.
Současný systém je nastaven tak, že vysoké školy musejí splňovat určitý počet docentů a profesorů, a proto žádná vysoká škola nemá jen svoje kantory na hlavní pracovní poměr. Učitelé z veřejných vysokých škol chodí běžně učit na soukromé, ale i naopak, a nikdo se tomu nepodivuje. Jde spíš o pochybně nastavená kritéria. Karlovarská škola může podobně jako plzeňská čelit i potížím v souvislosti s podivným propojením na policii. Na tamní škole dálkově studují bakaláře policisté, kteří vyšetřují určitý typ kauz a zkoušejí je advokáti zainteresovaní na případech. „Cítím to jako obrovský problém. Těch signálů je už tolik, že to nemůže být náhoda,“ uvádí šéfka akreditační komise Vladimíra Dvořáková.
Právní mafie prorůstá i do byznysu
V podnikatelském prostředí se nyní také propírá případ rychlého vyhlášení konkurzu na provozovatele golfového hřiště v Cihelnách u Karlových Varů a jeho převzetí příbuzným Kindlova koncipienta. Právník původního vlastníka hřiště tvrdí, že se nelze dobrat spravedlnosti, protože Kindl má mezi policisty i soudci „své lidi“.
Ministryně školství slíbila audit na všech fakultách v zemi. Prověrky začínají na právnických školách, následovat budou ostatní veřejné a posléze i soukromé vysoké školy. Managementy privátních vysokých škol soudí, že budou-li prověrky opravdu důkladné a objektivní, lze jim jen fandit, protože se postaví korupci a podvodům.
