Pro firmu je kapitola jedenáct amerického zákona o úpadku ...
Celý podtitulek: Pro firmu je kapitola jedenáct amerického zákona o úpadku globalizačním manévrem. Když se podaří, možná ho napodobí konkurenti.
Bitva společnosti Delphi s odborovou organizací United Auto Workers (UAW) má všechny znaky tradičního boje se zaměstnanci. Generální ředitel Robert S. „Steve“ Miller Jr. přišel s požadavkem snížení mzdových prostředků až o čtyřicet procent, což je, jak tvrdí, nutné k tomu, aby se největší výrobce autodílů na světě dostal z úpadku a stal se konkurenceschopným v celosvětovém měřítku. Odborová organizace UAW obecně souhlasila s tím, že ústupky jsou nevyhnutelné, ale zuby nehty se brání rozsahu změn, které chce Miller.
Zvláštností této bitvy je to, že Miller hodlá využít konkurzní soudy k drastickému omezení působení firmy Delphi v USA, aby měla volné ruce a mohla se soustředit na svou už rozsáhlou výrobu v zámoří. Miller požádal soud o ochranu před věřiteli podle kapitoly jedenáct zákona o úpadku jen pro své americké podniky, kde je zaměstnáno 32 tisíc členů UAW a dalších odborářů. Dal si záležet na tom, aby se to netýkalo zahraničních továren společnosti, které zaměstnávají 115 tisíc dělníků. Mnozí z nich pracují v zemích s nízkými mzdami, jako je Mexiko a Čína. Soudní záznamy ukazují, že když Miller prosadí svou, firma Delphi bude nakonec mít v USA sedm tisíc pracovníků a podstatná část její výroby zůstane v cizině. „Společnost si nechá jen ty americké podniky, které mají technologickou hodnotu,“ uvádí Brian Johnson, automobilový analytik firmy Sanford C. Bernstein & Co. Miller to odmítl komentovat.
„Millerův velmi neobvyklý přístup ukazuje novou cestu americkým zaměstnavatelům, kteří se snaží soutěžit ve stále globalizovanější ekonomice. Americké zákony o úpadku byly totiž napsány před globalizací a určeny k tomu, aby společnostem daly šanci k reorganizaci a novému startu – ne k útěku do zahraničí,“ říká Sean McAlinden, hlavní ekonom z Centra pro automobilový výzkum (CAR). Předpovídá, že v případě úspěchu Millerovy strategie udělají totéž další výrobci autodílů, z nichž už je několik v platební neschopnosti. Znamená to, že výroba autosoučástek, která představuje ročně 170 miliard dolarů, by se mohla rychle přesunout do zámoří, což by ohrozilo další ze 695 tisíc pracovních míst v tomto odvětví.
Drastické snížení.
Kritikové se tomu snaží bránit, jak mohou. Dva ze spojenců UAW, demokratický senátor za stát Indiana Evan Bayh a demokratický poslanec Sněmovny reprezentantů za stát Michigan John Conyers Jr. předložili 6. dubna Kongresu návrhy zákonů, které by v reakci na kroky firmy Delphi zpřísnily zákony o úpadku. Podle těchto návrhů by se soudy musely postarat o správu konkurzní podstaty zámořských podniků bankrotující společnosti, až by rozhodovaly o tom, zda může zrušit smlouvy s odbory a zdravotní pojištění důchodců v USA. „Některé mezinárodní korporace, které vedou zápas doma, využívají své tuzemské ztráty, aby odůvodnily zrušení smluv s americkými dělníky, zatímco celá společnost ještě prosperuje,“ uvedli oba zákonodárci ve společném prohlášení o návrzích zákonů.
Miller o svých cílech na veřejnosti moc nemluví z obavy, že by ještě víc popudil rozzuřenou UAW, ale podstata plánu firmy Delphi je v jejích prohlášeních o úpadku jasná. Společnost v současnosti dosahuje v USA asi dvě třetiny ze svých celkových ročních tržeb v objemu 28 miliard dolarů. Tato produkce zahrnuje všechno, od supermoderní technologie řízení motorů a satelitních radiopřijímačů po technicky nenáročné komodity, jako jsou vzduchové filtry a brzdové díly. Z plánu reorganizace je zřejmé, že firma by přestala v USA vyrábět všechno kromě zabezpečovací technologie, radiopřijímačů, informačních a zábavních systémů, elektroniky, elektroinstalace a řízení motorů. Tím by se tržby Delphi v USA snížily na pouhých pět miliard dolarů.
Aby se redukce takového rozsahu podařila, Delphi by musela zavřít nebo prodat 21 z 29 závodů, které, jak se uvádí v prohlášeních o úpadku, nemají pro firmu stěžejní význam. Dalších dvanáct závodů není v plánu reorganizace uvedeno, ale mluvčí společnosti oznámil, že některé z nich skončí také. Současné diskuse se týkají nejen mzdy 27 dolarů za hodinu, kterou hájí organizace UAW. I kdyby UAW souhlasila se snížením mzdy na 22 dolarů za hodinu v letošním roce a na 16,50 dolarů za hodinu napřesrok, jak požadoval Miller, mnoho závodů Delphi pracuje neefektivně a bylo by zapotřebí obrovských investic, aby se pozvedly na světovou úroveň. Sečteno a podtrženo: plán Delphi by do roku 2010 připravil americké odboráře o 27 tisíc pracovních míst.
Mnohá tato omezení zmírní pomoc od bývalé mateřské společnosti General Motors. Ta netrpělivě čeká, protože ročně kupuje díly v hodnotě asi čtrnáct milionů dolarů od firmy, která se od ní oddělila v roce 1999. Jak pro BusinessWeek uvádí generální ředitel GM G. Richard Wagoner Jr., kdyby se UAW kvůli Millerovým požadavkům rozhodla pro stávku, podniky GM by se do dvou týdnů zastavily. Proto Wagoner v březnu souhlasil, že přijme do zaměstnání pět tisíc členů UAW od Delphi a dalším třinácti tisícům nabídne vyplácení předčasných důchodů. Proto také pořád ještě sedí u jednacího stolu a snaží se napomoci dohodě, díky níž by firma Delphi mohla snížit náklady a odboráři by si stávkování rozmysleli.
Může to opravdu dopadnout tak, že mzdy na pracovních místech, jež firma Delphi zachová v USA, bude Wagoner dotovat. Předáci UAW uvádějí, že GM by mohl platit až deset dolarů za hodinu navíc ke dvanácti dolarům, které členům UAW nabízí Miller. Wagoner trvá na tom, že žádné závody Delphi nepřevezme. McAlinden si ale myslí, že GM by nakonec mohl některé mzdy pracovníkům Delphi vyplácet, přinejmenším dočasně.
Možná že to není tak úplně bláznivé, jak to zní. Uvažte, poznamenává Wagoner, že GM v současnosti sponzoruje firmu Delphi tak, že platí o dvě miliardy dolarů víc, než je tržní cena dílů, které nakupuje od své bývalé divize. Kdyby mzdové dotace ze strany GM přesvědčily odborovou organizaci UAW, aby souhlasila s Millerovým plánem na zavření dalších ze svých amerických závodů, které dodávají součástky pro GM, uvolnilo by to výrobci autodílů ruce, aby si našel levnější dodavatele. „Můžeme to dokázat,“ tvrdí Wagoner, „GM z toho bude mít užitek, protože budeme moci získávat díly za tržní ceny.“
Pro Millera je preferovaný výsledek jasný: zbavit se amerických podniků s vysokými náklady, jejichž vinou není firma Delphi konkurenceschopná. McAlinden se domnívá, že podobné kroky podniknou další dodavatelé – i ti životaschopní. „Snad si nemyslíte, že společnosti, jako Lear a Johnson Controls, si nebudou chtít najít cestu, aby se dostaly do zámoří?“ ptá se McAlinden. „Spolehněte se, že budou.“
Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
