Libor Ambrozek zvýhodnil církve při čerpání státních dotací
Ministerstvo životního prostředí upravilo pro příští rok program podpory investičních projektů využívání obnovitelných zdrojů energie. Bod 3A se nazývá Investiční podpora enviromentálně šetrných způsobů vytápění a přípravy teplé vody ve školství, zdravotnictví, v objektech sociální péče a v účelových zařízeních neziskového sektoru. Existuje již několik let. Nyní byl opatřen dvěma poznámkami pod čarou, které při získávání podpory ze Státního fondu životního prostředí zvýhodňují „právnické subjekty registrované podle zákona 3/2002 Sb“. Ministerstvo neuvádí, jak se zákon přesně jmenuje. Není ale obtížné zjistit, že se jedná o zákon o církvích a náboženských společnostech.
Nadstandard.
Poznámky pod čarou ruší dřívější rovnost ve výši veřejné podpory. Zatímco ve školství, zdravotnictví a dalších oblastech neziskového sektoru bude nadále možné získat dotaci až do výše sedmdesáti procent objemu investic (na dvacet procent investic může být poskytnuta bezúročná půjčka), církve mohou na zavádění obnovitelných zdrojů energie dostat devadesátiprocentní dotaci. V případě takzvaných demonstračních projektů (vždy jeden na okres od druhu obnovitelného zdroje energie) pak stoprocentní.
Na rozdíl od ostatních adresátů podpory si církve a náboženské společnosti mohou do základu pro její výpočet zahrnout i náklady na vybudování otopné soustavy. Mimoto mají exkluzivně nárok na stoprocentní úhradu nákladů na energetický audit.
Motivace.
To je zajímavá věc, uvážíme-li, že ministrem životního prostředí je Libor Ambrozek, představitel KDU-ČSL, která má blízko k církvím všeobecně a k římskokatolické zvlášť. Možná tyto taktické ohledy a možná prostě úvaha, že principy podpory by měly být co nejjednodušší, vedly odborné pracovníky ministerstva k připomínce, že protežování jednoho segmentu není vhodné. Vedení ministerstva v čele s ministrem, který ze zákona osobně rozhoduje o poskytnutí prostředků ze Státního fondu životního prostředí, ale postupovalo po svém.
Libor Ambrozek v písemné odpovědi na otázku týdeníku EURO, vysvětluje nadstandardní výši podpory tím, že církve a náboženské společnosti dosud možností státního financování obnovitelných zdrojů energie nevyužívaly. „Vyšší dotace bude motivující, aby i segment církve, především objekty sloužící sociálnímu, zdravotnímu či školskému účelu, mohl využívat podpor ze Státního fondu životního prostředí,“ uvedl s tím, že se postupuje „modelově stejně“ jako v roce 2001, kdy se u programu 3A zvyšovala dotace z padesáti na sedmdesát procent investice (tehdy ale šlo podle informací týdeníku EURO o plošné zvýšení pro všechny kategorie žadatelů). Ministr dále tvrdí, že objekty spravované církvemi jsou velmi často historicky cenné, a stavební úpravy jsou proto finančně náročnější než u jiných budov neziskového sektoru.
Nevěděli o tom.
Na otázku, zda úprava pravidel nemůže být chápána jako zvýhodnění církví a náboženských společností ze strany úřadu. v jehož čele stojí místopředseda KDU-ČSL, Libor Ambrozek uvedl: „Tato vaše úvaha není správná. Ministr životního prostředí nemůže v žádném případě zvýhodňovat konkrétní organizace nebo skupiny. V tomto případě jde výhradně o motivaci segmentu, který po celá léta možností podpor ze Státního fondu životního prostředí nevyužíval.“ V jiné části poměrně obsáhlého stanoviska však stojí, že nezájem církví a náboženských společností nepramenil z toho, že by snad výše podpory byla nízká. „Průzkumem bylo zjištěno, že církve, které disponují objekty představujícími nemalý potenciál tepla, nevyužívají podpor fondu z důvodu malé informovanosti o těchto možnostech,“ konstatoval sám ministr.
Jedna kasa.
V další části odpovědi na druhou otázku Libor Ambrozek zpochybnil vůbec možnost existence protekcionismu ve vztahu k církvím a náboženským společnostem tímto argumentem: „Je-li plátcem téměř veškerých výdajů na vytápění těchto objektů prostřednictvím státního rozpočtu stát, je velice obtížné si představit, že se v tomto případě jedná o nějaké zvýhodňování, když je v konečném důsledku patrný přínos ve formě nemalých úspor prostředků na vytápění s příznivým dopadem na stav životního prostředí.“
S obdobnými otázkami jako na Libora Ambrozka se týdeník EURO obrátil i na jeho předchůdce v ministerské pozici Miloše Kužvarta. Ten na dotaz týdeníku EURO uvedl: „Tento krok hodnotím jako velice sporný. Musím ale jako předseda poradního sboru správce fondu - ministra životního prostředí - upozornit, že obecně hospodaření SFŽP je v poslední době skandální. Pokud se udělování tří čtvrtin podpor děje v takzvané formě výjimečných rozhodnutí bez účasti zmíněné rady, je to velice podezřelé. Opakovaně jsem na to upozornil nadřízeného pana ministra Ambrozka, pana premiéra Vladimíra Špidlu. Bez jakékoliv odezvy.“
