PO DOBRÉM TO ZŘEJMĚ NEPŮJDE

Přestřelky kvůli cenám za propojení již zachvátily i mobily

Je již naprosto jisté, že první měsíc zahájené telekomunikační liberalizace přežije monopol pevných hlasových služeb Českého Telecomu bez sebemenší újmy. Alternativní operátoři se stále ještě nedokázali s telekomunikační jedničkou dohodnout na znění propojovacích smluv, nezbytné podmínky pro vstup na otevřený trh. Přijďte za měsíc. „Pokud vše půjde hladce, spuštění hlasových služeb lze předpokládat počátkem února, uvedl minulou středu Ladislav Řeháček, produkt–manažer hlasové služby společnosti Aliatel, která jednání s Telecomem zahájila jako první. V únoru by tedy mohli začít žádat o připojení i noví zákazníci, ovšem pouze větší firmy. Jak již bylo mnohokrát řečeno, veškerá méně atraktivní klientela (domácnosti, živnostníci a malé firmy) si nového poskytovatele pevných služeb s velkou pravděpodobností nebude moci vybrat až do poloviny příštího roku. Telekomunikační zákon totiž vyžaduje zavedení speciální služby „volba operátora , která umožní výběr každému, až od července 2002 (pomocí speciální předvolby), respektive až od ledna 2003 (pomocí pevného nastavení na ústředně). Rozdílný výklad. Také firma Contactel, která s Telecomem začala vyjednávat jako druhá, vidí jako reálné datum spuštění vnitrostátních hlasových služeb únor. Tvrdí to její generální ředitel Michal Čupa, který upozorňuje, že ještě nebyly vyřešeny všechny rizikové aspekty propojovací dohody. A to i přestože Český telekomunikační úřad (ČTÚ) jako regulátor trhu 12. ledna rozsoudil více než tříměsíční neúspěšná jednání nových operátorů s Telecomem vydáním direktivního cenového rozhodnutí. Pokud se firmy nedohodnou jinak, musí respektovat ceny ČTÚ. Jak by to mělo vypadat? Jestliže například brněnská firma XY – zákazník Contactelu – zavolá brněnskému zákazníku Českého Telecomu, bude muset Contactel převést na účet Telecomu za hovor ukončený v konkurenční síti 66 haléřů za každou minutu v době špičky, mimo špičku 33 haléřů. Meziměstské poplatky budou samozřejmě vyšší. Regulátorem stanovená cena za propojení je sice podle alternativních operátorů ve srovnání s doporučením Evropské unie stále poměrně vysoká, ale je prý pro ně podstatně přijatelnější než původní návrhy Telecomu (cena za ukončení místního hovoru měla dosáhnout zhruba 1,80 koruny za minutu). Český Telecom uvádí, že ačkoliv s rozhodnutím regulátora příliš spokojen není, je připraven je respektovat. Ředitel Contactelu pro legislativu a regulaci Miroslav Řezníček má však obavy z dvojsmyslného výkladu verdiktu. „My jsme toho názoru, že v nařízených propojovacích cenách jsou již zahrnuty úplně všechny náklady, ale máme signály, že Telecom to tak nechápe, uvedl. Dosavadní monopolista údajně chce po konkurentech platit ještě „za přístup , tedy uhradit náklady za použití ústředny. To může vyvolat další spory. Jak Řezníček dodává, před konečným podpisem propojovací dohody je také třeba ještě dojednat záležitosti kolem internetu, „zelených linek či audiotextových služeb. Alternativní pětka. Aby na liberalizovaném trhu mohli uživatelé mezi sebou komunikovat bez ohledu na příslušnost k operátoru, je nutné propojit všechny sítě. Propojit se mezi sebou musí doslova každý s každým. Pět firem – Aliatel, Contactel, eTel (Globix), GTS a UPC – se dokázalo dohodnout i bez pomoci státu. Pro–hlásily, že se propojí za ceny blízké cenám doporučeným Evropskou unií. V rámci místní sítě si budou mezi sebou účtovat propojovací poplatek v době špičky 39 haléřů, mimo špičku 17 haléřů za minutu. Zatím není jasné, zda hovory mezi nimi půjdou přes přímé propojení, či nepřímo, tranzitem skrze síť Českého Telecomu. Záležet bude na rentabilitě jednotlivých variant. Drahé volání fix–mobil. Debatám o propojování přidává na hlasitosti i fakt, že se již nehovoří pouze o propojování pevných linek s pevnými, ale i pevných s mobilními. Úvahy na toto téma vyvolali manažeři Českého Telecomu, kteří na nedávné pracovní snídani s novináři uvedli, že tuto oblast považují možná za ještě důležitější než první. Není se co divit. Vysoké ceny za hovory mezi pevnými linkami a mobily (viz tabulka), které těžko mohou být považovány za nákladově orientované, nepřímo nutí uživatele telekomunikačních služeb, aby hromadně kupovali mobily, ačkoliv být mobilní mnohdy ani nepotřebují. Mobilní lavina postoupila do takové fáze, že se Telecomu již zcela zastavil růst počtu účastníků (nyní zhruba 3,85 milionu linek) a velmi zaostává za plány z poloviny devadesátých let. Trendem je spíše odhlašování pevných linek. Nepotvrzené zprávy říkají, že v Telecomu dochází k propadu objemu hlasové komunikace nejen v relativních, ale i v absolutních hodnotách. Na konci roku 2000 již počet mobilů v Česku přesáhl hranici 4,3 milionu, penetrace trhu je 43 procent. Pro porovnání: Polsko v minulých dnech ohlásilo 18 procent a Slovensko lehce přes 20 procent. Vyšší počet mobilních než fixních linek znamená i to, že stále více hovorů směřuje z pevných telefonů na mobil, zatímco dříve tomu bylo obráceně. Firmy vysoký tarif fix–mobil překonávají koupí takzvané GSM–brány, pro jednotlivce je však takové řešení naprosto nesmyslné. Kupuje tedy přímo mobil a pevnou linku nevyužívá. I proto lze pochopit, že Český Telecom má na snížení propojovacích poplatků eminentní zájem. „Nyní účtované ceny vycházejí z propojovacích dohod uzavřených s mobilními operátory v letech 1995 a 1996. Současná situace na trhu je však diametrálně odlišná, uvádí mluvčí Telecomu Vladan Crha. Firma požádala všechny tři mobilní společnosti o předložení referenčních nabídek propojení tak, aby pro rok 2001 mohly být podepsány nové propojovací dohody. Každý, kdo volá z pevné linky na mobil, dnes platí 9,40 Kč za minutu. „Tato cena je určována především cenou za propojení, inkasovanou mobilními operátory. Z konečné ceny mobilním firmám připadá výrazně nadpoloviční podíl, informuje o volání fix–mobil mluvčí Telecomu Crha. Pokud se Telecom s mobilními operátory nedohodne na nových cenách, lze předpokládat, že i v této věci bude muset nakonec rozhodnout Český telekomunikační úřad. Kdo nechce zlevňovat? Mohlo by se zdát, že mobilním operátorům může dnešní stav vyhovovat, protože zaručuje rychlý přísun nové klientely. Z jejich reakcí to ale nevyplývá. Rezervovaně se k případným změnám cen vyjádřil pouze EuroTel, jednička na trhu. Mluvčí společnosti Jan Kučmáš na otázku týdeníku EURO, zda firma považuje ceny za volání z pevné sítě na mobil (a naopak) za přiměřené a nákladově orientované, odpověděl, že „jsou přiměřené nákladům v obou sítích . EuroTel je přitom z 51 procent vlastněn právě kritizujícím Českým Telecomem. Prohlášení dalších dvou mobilních firem by ale mohla vyvolat dojem, že nechuť ke snižování cen je spíše na straně Českého Telecomu. Mluvčí RadioMobilu Tereza Kakosová říká, že jak praxe ukazuje, propojovací ceny by se měly určovat metodou „benchmarkingu – využitím cen na liberalizovaných trzích západní Evropy. „Tuto metodu plně podporujeme. Již dva roky se snažíme o ní Telecom přesvědčit, bohužel neúspěšně. RadioMobil nejenže nemá podepsánu propojovací dohodu s Telecomem na rok 2001, ale ani na rok 1999 a 2000. Prý kvůli vysokým propojovacím cenám požadovaným Telecomem za ukončení mezinárodních hovorů (na něž měl Telecom dříve státem zaručenou exkluzivitu). Zcela zřetelně se pro snížení cen za hovory mezi pevnými a mobilními sítěmi staví nováček na trhu, Český Mobil. Lze si to vysvětlit i tím, že má zatím „jen 300 tisíc zákazníků a velké množství hovorů směřuje z jeho sítě do konkurenčních. Mluvčí Igor Přerovský doufá, že ceny, které 12. ledna stanovil ČTÚ za volání mezi pevnými sítěmi, využije Český Telecom i pro jednání o propojovacích cenách za hovory mobil–fixní linka. „Ty totiž představují pro Český Telecom stejné náklady jako hovor pocházející z pevné telefonní sítě, míní mluvčí. O propojení s mobilními operátory budou muset jednat i noví pevní operátoři. Zatím se nezdá, že by drahé hovory v této oblasti vnímali jako klíčový problém. „Vždy bude existovat určitá cenová bariéra mezi pevnými a mobilními poskytovateli služeb. Jde o určitou daň za mobilitu, míní Richard Stonavský, senior konzultant pro oblast regulace a licencí společnosti Aliatel. Ředitel Contactelu Michal Čupa říká, že propojovací smlouvy s mobilními operátory pro firmu v tuto chvíli nejsou prvořadou záležitostí.