Čísla ve Velké Británii hovoří zcela jasně. Jak s odkazem na data společnosti Link uvádí zpravodajský web BBC, v době, kdy v této pětašedesátimilionové zemi platí již několikátý týden v řadě přísná bezpečností opatření mající za cíl zamezit, respektive omezit šíření nové nákazy, se počet výběrů peněz z tamních bankomatů snížil o 60 procent.
Je sice pravdou, že vybíraná suma je nyní větší - v průměru o 17 liber (tedy zhruba 520 korun) více než loni - i tak lze ale konstatovat, že probíhající pandemie začíná pomalu, ale jistě měnit některé zaběhlé zvyky britských spotřebitelů. Tím, jak se stále větší počet nákupů odehrává přes internet, přicházejí platební karty ke slovu čím dál častěji.
Zmíněná firma Link, která má na britských ostrovech na starost provozování tamních bankomatů, si nechala podle BBC zpracovat průzkum, z něhož vyplývá, že až tři čtvrtiny respondentů nyní používají hotovost méně než v minulosti a celých 54 procent oslovených dokonce přiznalo, že se jí vyhýbá úplně. To vše navzdory skutečnosti, že Mezinárodní zdravotní organizace (WHO) a Bank of England, tedy zdejší obdoba České národní banky (ČNB), vydaly společné prohlášení, podle kterého není při kontaktu s bankovkami a mincemi riziko přenosu nákazy covid-19 o nic větší než v případě jiných předmětů, s nimiž lidé každodenně přicházejí do styku.
Hrozí konec bankomatů?
Podle Natalie Ceeneyové, autorky rozsáhlé studie zabývající se
dostupností hotovostních peněz, lze očekávat, že přibližně 30 procent britských
spotřebitelů, kteří tu a tam běžné mince a bankovky používali, se bez nich do
budoucna právě v souvislosti s obavami z koronavirové infekce
obejde a přejdou na jiný způsob placení.
Vzhledem k výše zmíněnému se proto nabízí otázka, zda bude poptávka po hotovosti i nadále dostatečně vysoká na to, aby se jednotlivým bankám a dalším finančním institucím vůbec vyplatilo své bankomaty i nadále provozovat.
„Hotovostní infrastruktura by mohla zkolabovat ještě před
tím, než budeme připraveni,“ podotýká Ceeneyová.
Platební terminály berou obchodníci všemi deseti
A podobného názoru je rovněž finanční analytik BBC Simon
Gompertz. I on je totiž přesvědčen, že současná krize zánik bankovek a mincí
pouze a jen urychlí.
„Mnoho zákazníků je vůči používání (hotovosti) skeptických, bojí se všeho, čeho se mohl dotknout někdo jiný. Stánkoví prodavači, kteří se dříve na platební karty dívali s nelibostí, teď najednou platební terminály vytahují celkem rádi,“ říká, ačkoliv samozřejmě nic podle něj není zcela černobílé: „Tato zjištění také ukazují, že v dobách nejistoty se někteří k bankovkám a mincím upínají ještě více. A ti by pak mohli mít potíže je získat, protože nebudou moci opustit své domovy. Tak či tak ale není pochyb o tom, že virus urychluje přechod k elektronickým platbám.“
Rakušané hotovost milují
Takový je tedy podle několika odborníků aktuální trend ve Velké Británii. V jiných částech Evropy už to nicméně s přechodem na výhradně digitální způsob placení zas až tak horké není. Například v sousedním Rakousku se během uplynulého roku objevila podle serveru Der Standard snaha některých politiků zakotvit do tamní ústavy právo na platbu v hotovosti, neboť bankovky a mince jsou v této alpské zemi i nadále velmi oblíbené.
Češi naopak podle údajů Sdružení pro platební karty bezhotovostní formu placení preferují čím dál více. Zatímco ještě v roce 2010 se celkový počet karetních transakcí pohyboval na hranici 44 milionů, loni to bylo milionů už bezmála 630.
V poslední době se pak objevilo rovněž několik případů, kdy tuzemští obchodníci jinou formu placení než prostřednictvím bankomatních karech nepřijímali. Takovýto postup je však velice kontroverzní záležitostí, neboť je podle představitelů ČNB až na jisté výjimky nezákonný, ačkoliv samotné ministerstvo financí si to nemyslí. Ať už je ale pravda na kterékoliv straně, skutečnost je taková, že žádný postih dotčenému obchodníkovi za nepřijetí hotovosti nehrozí.
Zdroj: www.bbc.com, www.bankovníkarty.cz, www.derstandard.at
