Národní bezpečnostní úřad nechtěl informace týdeníku Euro potvrdit, reakce dosud nedorazila ani z Pražského hradu. „Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) není oprávněn, a tedy ani nemůže sdělovat informace o bezpečnostním řízení (prověrce) konkrétní osoby jiné osobě než účastníkovi bezpečnostního řízení, kterým je žadatel o vydání osvědčení fyzické osoby nebo držitel tohoto osvědčení, a v rozsahu stanoveném zákonem o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,“ odvětil na otázky týdeníku Euro ohledně Pilcovy prověrky Radek Holý z Národního bezpečnostního úřadu. Tyto informace jsou podle něj v Pilcově bezpečnostním svazku a jejich poskytnutím za jiným účelem a jiným osobám by NBÚ podle Holého porušil zákon.
Tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček zatím na otázky ohledně údajného odebrání bezpečnostní prověrky Pilcovi nezareagoval, stejně jako vojenská kancelář prezidenta republiky. Otázky týdeník Euro přitom odeslal kolem oběda.
Potíže s Nagyovou i dopravními předpisy
Po vypuknutí takzvané kauzy Nagyová se Rostislav Pilc načas stal šéfem armádní tajné služby a aspiroval i na to, že se stane jejím oficiálním ředitelem. To se mu ale nepovedlo. Především kvůli jeho aktivnímu angažmá ve takzvané kauze Nagyová, čilému kontaktu s šéfem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robertem Šlachtou, před kterým Pilc „mydlil schody“ svým kolegům, i svým osobním angažmá ve vyšetřování.
Nejen tato skutečnost ale Pilcovi činila potíže, měl problém i s dopravními přestupky a černými jízdami, také, když ještě působil v tajné službě. Kvůli tomu všemu s ním Vojenské zpravodajství před časem zahájilo proces odebrání bezpečnostní prověrky (Pilc má jako zpravodajský důstojník tu na nejvyšší stupeň – přísně tajné), jak týdeník Euro před časem informoval.
Útěk na Hrad
Pilc proto před svými kolegy ze služby na přelomu roku „utekl“ za svým letitým přítelem Vratislavem Mynářem na Pražský hrad. Tam se stal šéfem Vojenské kanceláře, kde mimo jiné rozhoduje o povyšování do generálských hodností. V postavení má tedy i velký vliv na armádní tajnou službu, což pocítil stávající šéf této instituce plukovník Jan Beroun – Pilcův nástupce, který měl být na generála povýšen, ale nakonec nebyl.
Kvůli odchodu ze služby už Pilc nemusel podstoupit vyšetření na polygrafu - detektoru lži – a spadl do gesce Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Vojenské zpravodajství si své příslušníky prověřuje samo, ale protože se Pilcovo nové angažmá armády úzce týkalo, pro NBÚ dělalo takzvané činnostní šetření – tj. prověrku loajality, bezpečnostních rizik a majetku – právě Vojenské zpravodajství.
Informace týdeníku Euro o zahájení odebrání prověrky, ověřené z několika zdrojů, nevyvrátil před časem šéf vojenských zpravodajců Jan Beroun. „Pokud jde o bezpečnostní řízení pana Pilce, nelze než konstatovat, že toto řízení je ze zákona neveřejné, při řízení musí být šetřena osobní čest a důstojnost všech osob řízením dotčených a materiály při tomto řízení shromážděné obsahují osobní údaje včetně citlivých, nelze proto poskytovat jakékoli údaje s tímto řízením související,“ konstatoval Beroun.
Pilc mlčí
Týdeník Euro proto poslal souhrn závažných otázek i Rostislavu Pilcovi. Ten se jim ale po „mynářovsku“ vyhnul. „Panu generálmajorovi Rostislavu Pilcovi nechybí ochota odpovídat na otázky, pokud jsou založeny na smysluplném základě, nebo pokud na ně již neodpovídal v minulosti,“ odpálkovala týdeník Euro Šárka Janková ze sekretariátu Vojenské kanceláře prezidenta republiky.
Pilcův problém je víc, než závažný. Když podstupoval zákonnou kontrolu v rámci bezpečnostní prověrky, armádní zpravodajci zachytili jeho velmi čilý telefonický kontakt s Robertem Šlachtou (zejména v dubnu a květnu 2013), právě v době, když se rojížděla kauza Nagyová. Dalším Pilcovým problémem je skutečnost, že pro vyšetřování kauzy Nagyová upravil dokument, popisující bezpečnostní rizika, týkající manželky někdejšího premiéra Petra Nečase Radky.
Čtěte také:
Na Hradě začíná být nebezpečno. Potíže s prověrkou má i generál Pilc
Exšéf prezidentské ochranky se stal náměstkem Komorousova útvaru
