Po pěti letech růstu loni výstav českých pivovarů meziročně klesl. Snížil se o 0,7 procenta na 20,32 milionu hektolitrů kvůli poklesu výroby pro domácí trh. Prodeje v Česku se snížily o 2,1 procenta na 16,04 milionu hektolitrů, spotřeba loni klesla o pět litrů na osobu na 138 litrů. Pivovarnický trh naopak táhl vzhůru export, který se zvýšil o 4,5 procenta.
O výsledcích informovali na tiskové konferenci zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. „Z našeho pohledu se jedná o ne zcela úspěšný rok. Za loňské špatné výsledky mohou ve velké míře regulace a přílišná byrokracie, která komplikuje podnikatelům živnost a dopadá na českou pivní kulturu. Přestože se trh relativně dokázal vyrovnat s elektronickou evidencí tržeb, u protikuřáckého zákona je tomu naopak, celkové dopady jsou negativní,“ řekl předseda představenstva svazu František Šámal. Podle něj se trh snažil poslední léta vyrovnat se zvýšením spotřební daně na pivo po roce 2010. Do Česka se tehdy začala vozit levná piva ze Slovenska nebo Polska, dodal.
Do budoucna předpovídá pro domácí trh stagnaci nebo pokles spotřeby na hlavu. Ta byla v evropském měřítku v roce 2016 nejvyšší, za Českou republikou následovaly Německo a Rakousko se zhruba 100 litry na obyvatele a rok.
Po několika desítkách let loni převládl prodej jedenáctek a dvanáctek nad výčepními pivy, která si drží 46,5procentní podíl. Podle Šámala jde o narovnávání trhu, na západě Evropy jsou ležáky prodávané více a byly více prodávané i před rokem 1989 na českém území.
Zájem veřejnosti se čím dál více zaměřuje na pivo v plechovkách, kterých se loni meziročně prodalo o 37 procent více, zabírají tak devět procent trhu. O osm procent se loni zvýšily také prodeje tankového piva, která tak mělo čtyři procenta výroby. O tři procenta se také lépe prodávalo pivo v plastových lahvích, které stouplo na 12 procent. Naopak klesla poptávka po dvou největších kategoriích obalů - lahvového piva ubylo o čtyři procenta, sudového pak o sedm. Lahve tak měly čtyřicetiprocentní tržní podíl, sudové 35 procent.
Pivem vycpaná veverka, ležák ze sudu po whisky. Nejdražší piva světa
Stále více se prodává pivo balené proti točenému pivu v restauracích a hospodách, loňský poměr byl 62 ku 38 procentům. Svaz jedná podle předsedy s ministerstvem financí o možnosti snížení DPH na čepované pivo v restauracích. „Máme příslib, ale v minulosti jsme jich měli mraky,“ řekl Šámal.
Export piva loni vzrostl na 4,6 milionu hektolitrů. Meziročně se zpomalilo tempo růstu do zemí EU na dvě procenta, nejvíc se vozí na Slovensko, do Německa a Polska. Vývoz do třetích zemí loni stoupl o 18 procent, nejvíce piva zamířilo do Ruska, Koreje a USA. O 2,3 procenta loni vzrostl meziročně také dovoz piva, přesto je na nejnižší úrovni v Evropě. Nejvíc piva se dovezlo z Polska, ze zemí mimo EU pak z Mexika a Srbska.
Vloni vzrostla produkce českého sladu o 0,5 procenta na 546 500 tun. Do zahraničí se ho vyvezlo 236 995 tun, což bylo meziroční snížení o 11,5 procenta. Tradičně nejvýznamnějšími odběrateli jsou Polsko a Německo. „Nejdynamičtější meziroční nárůst zaznamenal vývoz do Rakouska a Japonska. Naopak vývoz klesl především do sousedního Polska, dále Maďarska a překvapivě také do Velké Británie,“ uvedl člen představenstva svazu a generální ředitel sladoven Soufflet Richard Paulů. Český slad se vyváží do 51 zemí. Česká republika je pátým největším výrobcem sladu v EU.
Paulů upozornil na úbytek české orné půdy. Podle něj se za posledních 26 let zastavělo v průměru každoročně 10 tisíc hektarů půdy, v posledních letech se tento trend snížil na 6000 až 7000 ha. Za toto období se tak zastavělo více půdy, než na které se pěstuje v Česku jarní ječmen, ze kterého se vyrábí slad.
| Český svaz pivovarů a sladoven |
|---|
| Svaz sdružuje 26 pivovarských společností, šest sladoven a 19 přispívajících členů, jako jsou chmelaři nebo výrobci pivního skla. Největšími českými pivovary jsou skupiny Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR a národní podnik Budějovický Budvar. |
Dále čtěte:
