Vzájemný obchod mezi oběma zeměmi překročil 500 milionů dolarů
Když vyráží na lov prezident Spojených arabských emirátů šejk Záid bin sultán al Nahaján se svými sokoly, doprovází ho také Martin Ptáček. Český veterinář se již několik let stará o šejkovy dravce. Doktor Ptáček je jedním z Čechů, kteří se dokázali v emirátech prosadit. Brzy se česká komunita zvětší, nebo se obyvatelé emirátů alespoň seznámí s dalším českým zbožím a službami. Až dosud spojovali značku Made in Czech Republic hlavně s křišťálem. V současné době čeští podnikatelé jednají o zakázkách a obchodních příležitostech ve Spojených arabských emirátech v řádech stovek milionů dolarů. Kromě českých výrobků a služeb mají tamní firmy zájem také o českou pracovní sílu.
První byla elektrárna.
Mezi prvními českými firmami, které pronikly na trh ve Spojených arabských emirátech, byla společnost Škodaexport. V 80. letech tam postavila elektrárnu, která dodnes zásobuje proudem Abú Zabí. „Dnes vyděláváme hlavně na dodávkách náhradních dílů a údržbových pracích,“ říká Jan Riegert, šéf pobočky Škodaexportu v Abú Zabí. Jeho hlavním úkolem je najít v emirátech nový byznys. „Chceme, abychom nebyli závislí jen na elektrárně, protože ta se může za pět let zavřít,“ vysvětluje Riegert. A dodává: „Potom bychom těžko hledali rychle nové obchodní příležitosti. Chceme to udělat již nyní.“ Kromě vyhledávání možností v oblasti energetiky jedná zástupce Škodaexportu také například o dodávkách vojenského materiálu. „Uzavřít kontrakt je běh na dlouhou trať, protože zde působí hodně firem a kupující strana je hodně orientovaná na cenu,“ tvrdí Riegert. Problémem navíc je, že Škodaexport se může účastnit jen tendrů vypisovaných v Abú Zabí. „Naše společnost je registrována pouze v tomto emirátu a nemáme možnost se přihlásit do tendru jinde,“ vysvětluje Riegert. Obyvatelé emirátů vnímají, jak tvrdí šéf pobočky Škodaexportu, české podnikatele pozitivně. „Sice nás stále označují za československou firmu, ale jméno máme dobré. Vědí, že zaměstnáváme schopné inženýry a že máme kvalitní know-how,“ říká Riegert.
Zabezpečí letiště.
Díky pozitivním referencím od české policie usiluje o zakázku v Abú Zabí také brněnská společnost Trade Fides. „S obchodním partnerem z emirátů jednáme o zabezpečení tamního letiště,“ upřesňuje Lubor Matěj, ředitel pro strategii společnosti Trade Fides. Firma zatím netuší, o jak objemnou objednávku půjde. „Celá investice do letiště se pohybuje v řádech miliard dolarů. My z této sumy získáme určitou část,“ dodává Matěj. Domnívá se, že zařízení, které jsou Brňané schopni do emirátů dopravit, má proti nabídkám jiných společností, jež na trhu ve Spojených arabských emirátech již působí a pocházejí hlavně z Německa a ze Spojených států, konkurenční výhody. „Nejde jen o cenu, ale produkt jsme sami vyvinuli a umíme ho přeprogramovat podle potřeb klienta,“ vysvětluje Matěj. Trade Fides v současné době zvažuje, jakou formou se bude o zakázku v Abú Zabí ucházet. „Zatím se kloníme k tomu, že nezbytná je spolupráce s lokální firmou. Samozřejmě že nejvýhodnější by byla varianta, kdy sami otevřeme v emirátech pobočku a vše zařídíme sami. Konečné rozhodnutí bude záležet na tom, jaké budeme mít v regionu zakázky,“ říká Lubor Matěj.
Talíře z Česka.
V některých hotelích v emirátech se bude brzy servírovat na českém porcelánu. K expanzi české porcelánky na trh Spojených arabských emirátů pomohla švýcarská značka Langenthal. Tu koupila v roce 2002 česká společnost G. Benedikt a výrobu přesunula do Karlových Varů. „Švýcaři do emirátů dodávali již v minulosti. Když jsem přijel do emirátů poprvé letos v květnu, byl jsem překvapen odezvou,“ říká Marek Stanzel, ředitel společnosti G. Benedikt. Stanzel přiznává, že kvůli velkému zájmu se nestačil se všemi potenciálními odběrateli českého porcelánu setkat. „Problém je, že všichni by chtěli získat exkluzivitu. To je ale pro nás riskantní, protože se může stát, že někomu udělíme exkluzivitu a dotyčný obchodník pak bude odebírat méně, než si představujeme,“ vysvětluje Stanzel. Zatím je tedy ochoten poskytnou zájemcům exkluzivitu jen na určitý tvar nebo kolekci. Ředitel společnosti G. Benedikt jedná také o spolupráci s arabskou porcelánkou. Arabové mají, co se týče porcelánu, specifický vkus. „Líbí se jim těžké dekory a hodně zlata. Některé řady dovážené na Střední východ jsou v Evropě téměř neprodejné,“ konstatuje Stanzel. Nové zákazníky vyhledávají Češi v emirátech několika cestami. „Často dostaneme fotky interiérů přímo z restaurací nebo hotelů a naším úkolem je vymyslet dekor porcelánu,“ doplňuje Stanzel. Firma též oslovuje přímo velké mezinárodní řetězce. Některé hotely, převážně ty, které vlastní místní majitelé, spolupracují se zprostředkovatelskými firmami, jež organizují tendry pro dodavatele porcelánu. „V emirátech je hodně obchodních příležitostí, protože stále přibývají nové hotely,“ říká Stanzel. I přes stavební boom ubytovacích zařízení není jednoduchou záležitostí na trh do Spojených arabských emirátů proniknout. Hlavně kvůli silné konkurenci a enormnímu tlaku na snižování cen. „Byznys s hotelovým porcelánem je velmi specifický. Je komplikované dostat se ke klientovi, ale jakmile získáme zákazníka, jen málokdy o něj přijdeme,“ říká Stanzel. Je to dáno tím, že jde o konzervativní trh. Hotely chtějí mít určitý tvar a dekor porcelánu po dobu třeba dvanácti let. „Na vybavení nových hotelů připadá asi čtyřicet procent naší produkce, zbytek jde na doplňování kolekcí,“ dodává Marek Stanzel.
Developeři i stavaři.
Developerské příležitosti hledá ve Spojených arabských emirátech společnost Sekyra Group. Firma si zvolila Dubaj jako první region mimo země střední a východní Evropy. V první fázi se chce zaměřit na výstavbu rezidenčních objektů. „Je to zatím ve fázi projektové přípravy. Počítáme s tím, že začneme stavět do dvou let,“ tvrdí Luděk Sekyra, předseda představenstva společnosti Sekyra Group. Prosadit se na trhu ve Spojených arabských emirátech mohou nejenom čeští podnikatelé, ale i zaměstnanci, kteří jsou ochotni pracovat pro tamní společnosti. „Vyhledávání české pracovní síly není jen specifikem naší firmy. Spousta arabských firem se obrací na naši ambasádu v Abú Zabí s tím, že má zájem o Čechy,“ říká Jan Brázda, výkonný ředitel personální společnosti Hays CEE. Poptávka je hlavně po vzdělaných pracovnících z technických oblastí, jako jsou projektoví manažeři, architekti nebo stavaři. „Arabské firmy pochopily, že lidé ze střední a východní Evropy jsou na tom z hlediska znalostí stejně jako kolegové v západní Evropě, ale jsou flexibilnější a o něco levnější,“ tvrdí Brázda. Dodává, že najímání Čechů je fenoménem posledních dvanácti měsíců. „Zprostředkováváme práci lidem, kteří kromě své profese zvládají také jazyk. To není jednoduché u technicky vzdělaných lidí ve středním věku,“ dodává Brázda. „Musíme se obracet spíše na mladší, a proto spolupracujeme s různými technickými univerzitami,“ říká. Společnost Hays již našla uplatnění v emirátech pro několik desítek Čechů. Nově se o pracovní příležitosti mohou ucházet také doktoři a sestry. „Vytvořili jsme divizi, která se bude zabývat umisťováním českých specialistů v zemích Perského zálivu. Již dnes působí řada zdravotních sester v Saúdské Arábii, v Ománu, ale i ve Spojených arabských emirátech,“ upřesňuje Brázda.
Nejen křišťál.
Vzájemná obchodní výměna mezi Českou republikou a Spojenými arabskými emiráty překročila v roce 2005 poprvé v historii objem 500 milionů dolarů. Podpořit rozvoj obchodních vztahů mezi oběma zeměmi má také nová pobočka CzechTrade v Dubaji. „Poptávka otevřít kancelář byla již dříve. Zájem měly hlavně malé a střední podniky nabízející zboží s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou výrobci stavebních materiálů, elektroniky nebo zařízení pro nemocnice,“ doplňuje Ivan Jukl, generální ředitel CzechTrade. „Naší ambicí je změnit dnešní stav, kdy aktivní obchodní bilance dosahuje Česko se Spojenými arabskými emiráty hlavně díky jedné komoditě, a to křišťálu,“ tvrdí Jukl. Zástupci CzechTrade s nadsázkou tvrdí, že kdyby neotevřeli zastoupení v Dubaji letos, příští rok by se to již nemuselo podařit. „Tlak na zřizování kanceláří je ohromný. Dnes je devadesát devět procent kancelářských ploch v Dubaji zcela vytíženo. Museli jsem se pohybovat v nabídce jednoho procenta z celku,“ vysvětluje Jukl. Dubajské zastoupení povede Jiří Zavadil. Ten již v emirátech působil, a to v kanceláři Podniku zahraničního obchodu KOVO. Zavadil radí českým firmám, které se chtějí ve Spojených arabských emirátech prosadit, že musejí přijmout tamní mentalitu. „Z Evropy jsme zvyklí, že spousta věcí funguje tím způsobem, že se jednoduše podá žádost a v nějaké stanovené lhůtě se věc vyřídí. Zde se často stává, že věci vycházejí z tradic arabského světa. Jestliže tedy někdo něco přislíbí, nemusí to tak nakonec být a nemělo by to v Češích vzbuzovat dojem, že něco není v pořádku,“ říká Zavadil. „Když cizinec projevuje jakoukoliv nevoli, že se záležitosti nevyvíjí, jak si sám představoval, uzavírá si dveře,“ dodává. Zástupce CzechTrade tvrdí, že když se již podaří uzavřít kontrakt s arabským protějškem, lze se na to spolehnout. Je ale třeba počítat s tím, že partner může vždy přijít s novými požadavky a v zájmu obchodu je dobré se přizpůsobit. „Před podepsáním smlouvy ale doporučuji velkou obezřetnost, protože platí místní zásada: nikdo vám nesplní to, co my vám můžeme slíbit. Na sliby pozor,“ varuje Jiří Zavadil. Jak dodává, zdejší byznys je hodně založen na osobních vztazích a na osobní komunikaci. „Nestačí si jen dopisovat,“ uzavírá Zavadil.
