Některé opuštěné objekty dostanou budoucí investoři za korunu
Jedním z posledních měst, která opustila na počátku 90. let sovětská armáda, byla východočeská Jaroměř. V její městské části Josefov si za svého pobytu vybudovala mimo jiné rozsáhlý nemocniční komplex se 600 lůžky. Po odchodu ruské posádky vypukly diskuse o tom, jak s budovami naložit. Variant bylo hodně. Zdravotníci z Hradce Králové a Náchoda chtěli v areálu vybudovat léčebnu pro dlouhodobě nemocné, několik firem z jihovýchodní Asie plánovalo přeměnit Josefov v obchodní a zábavní centrum. O areál měl zájem také Evropský kulturní klub. Žádný záměr se ale neuskutečnil. Dnes je bývalý moderní komplex v troskách. Nenechaví obyvatelé se hned poté, co ruská vojska za sebou zavřela dveře, postarali, aby nezůstalo vůbec nic. Vytrhali podlahy, umyvadla i vodovodní potrubí. Podobný osud potkal i některé další budovy, které postupně opouští česká vojska.
Už za císaře Josefa.
Také historie Jaroměře je - stejně jako jihočeského Tábora - úzce spojena s armádou. Její součást Josefov založil císař Josef II. jako vojenskou pevnost, kterou lemovalo na 60 kilometrů podzemních obranných chodeb. Od konce 18. století tak velkou část obyvatel tvořili vojáci a zaměstnanci armády. Koncem 60. let minulého století přibyly k českým jednotkám sovětské útvary. Ty odešly v roce 1991. A dnes se z města stahují i Češi. Bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík předpokládal, že poslední vojáci odejdou v roce 2007. Dnes je ale pravděpodobné, že armáda svou činnost v Jaroměři skončí o nějaký ten rok dříve. Ve městě s 12 tisíci obyvateli tak zůstanou vyprázdněné budovy, jejichž účetní hodnota dosahuje 491 milionů korun. „Máme zájem o převod všech objektů v majetku armády, ovšem za určitých podmínek,“ říká starosta Jaroměře Vratislav Čermák (ODS). Město nechce, aby získalo jen „danajské dary“ a s nemovitostmi v lepším stavu aby naložila armáda sama. Další podmínkou je, že při převodu nemovitostí nesmí dát armáda městu žádné omezující podmínky, jak s tímto majetkem naložit. „V minulosti jsme již získali nějaké budovy. Jejich další budoucnost ale komplikují právě omezující podmínky. Armáda si například stanovila, že některé domy se musí využít ke zdravotním nebo školským účelům. To ale není možné,“ vysvětluje jaroměřský starosta.
Peníze nejsou a nebudou.
Všechny zmíněné požadavky města prý vedení armády ústně přislíbilo respektovat. Město po převodu získá majetek za několik set milionů korun, který si ale vyžádá miliardové investice. „Tyto prostředky Jaroměř nemá a nikdy mít nebude,“ říká starosta. Město již disponuje budovou městských kasáren v Josefově. Jejich komplex je prý tak rozsáhlý, že na dvoře může najednou přistát sedm vrtulníků. „Měli jsme projekt, na jehož základě by z těchto kasáren vznikly byty. Když jsem vzal v úvahu naše finanční možnosti, zjistil jsem, že bych se rekonstrukce za svého života nedočkal. Proto jsme od tohoto plánu upustili,“ říká Čermák.
Město se proto snaží najít movité investory. „Nebudeme jim klást žádná omezení, co v těchto budovách má nebo nemá být,“ popisuje Čermák. Jediné, co musí brát potenciální investoři v úvahu, je to, že opuštěné armádní budovy se většinou nacházejí v centru města, a proto jejich využití nesmí obyvatele obtěžovat hlukem a znečišťovat životní prostředí. „Nechceme zde také žádné uprchlické tábory nebo nápravná zařízení,“ dodává Čermák.
Budoucí investoři budou mít ale svou pozici ztíženou tím, že většina armádních objektů stojí v památkové zóně, takže nad rekonstrukcí bude bdít Státní ústav památkové péče. To samozřejmě opravy prodraží.
Nemovitosti v lepším stavu chtějí jaroměřští zastupitelé prodat a ze získaných peněz financovat opravy některých neprodejných budov, jejichž účetní hodnota jde ale do desítek milionů korun. Tyto budovy je město ochotné i darovat. „Pokud se s investorem dohodneme na určitém využití objektů, a pokud nám přislíbí, že budovy oživí, opraví a uvede je do dobrého technického stavu, odprodáme mu objekty za jednu korunu,“ říká starosta. Zdůrazňuje, že radnice je připravena oslovit investory z celého světa.
Čermák neskrývá lítost nad odchodem armády. „Josefov byl stavěn jako vojenská pevnost, kterou vždy vojáci využívali. Bude to tedy poprvé v historii, kdy město vojska opustí. Chápu, že bojové jednotky zde nadále nemají smysl. Reforma je nezbytná. Doporučuji ale, aby ve městě zůstala alespoň opravna vojenské techniky,“ tvrdí starosta. Současně však připouští, že s ohledem na stav nemovitostí není další setrvání v Jaroměři pro armádu výhodné.
